Objev nových exoplanet
Jason Wright (University of California, Berkeley) sdělil, že výzkumné týmy jsou nyní mnohem pečlivější při analýzách hvězdných „kolísání“, což jim umožňuje objevit i slabé změny jasnosti mateřské hvězdy, způsobené menšími, blízkými nebo hmotnějšími, ale vzdálenějšími planetami.
Na 210. konferenci AAS v Honolulu (27. – 31. května 2007) Wright kromě informací o 37 nových substelárních objektech hovořil i o exoplanetách, objevených jeho týmem před dvěma lety.
Na základě tranzitu Michael Gillon (Liege University, Belgie) zpřesnil hmotnost exoplanety, která obíhá kolem červeného trpaslíka Gliese 436 (GJ 436). Se svou hmotností 22,4 hmotností Země je jen nepatrně větší než Neptun (hmotnost Neptuna je 17 hmotností Země). Vypočítal také její poloměr a hustotu. „Při hustotě 2 g/cm3 – dvojnásobek hustoty vody – se musí jednat z 50 % o horninu a z 50 % o vodu s malým množstvím vodíku a hélia,“ řekl Geoffrey Marcy (UC Berkeley). „Vnitřní struktura této planety je hybrid super-Země/Neptun, kamenné jádro obklopené dostatečným množstvím kapalné vody.“ Oběžná doba je velmi malá (2,6 dne), protože exoplaneta obíhá po excentrické dráze velmi blízko hvězdy Gliese 436 - jen 3% vzdálenosti Slunce-Země – která z ní dělá „horký Neptun“.
Mezi 28 nově objevenými exoplanetami jsou nejméně 4 vícenásobnými planetární systémy a u 3 hvězd bude kromě planety pravděpodobně i hnědý trpaslík. Podle Wrighta má nejméně 30% všech známých hvězd více než jednu planetu.
Přesto je těžší objevit menší planety a planety ve velké vzdálenosti od hvězdy. „Dostali jsme se do situace, jako kdybychom z dálky pozorovali naši vlastní Sluneční soustavu a viděli pouze Jupitera,“ říká Wright a poukázal na to, že Dopplerovská technika je nyní citlivá na hvězdné kolísání již od 1 m/s na rozdíl od 10 m/s před 15 lety.
Tři z nově objevených exoplanet obíhá kolem velkých hvězd, které jsou 1,6 až 1,9krát hmotnější než naše Slunce. John Asher Johnson (UC Berkeley) se soustředil na exoplanety u hmotných hvězd spektrální třídy A a F, jejichž hmotnosti jsou mezi 1,5 až 2,5 hmotnostmi Slunce. Planety u těchto hmotných hvězd je velmi nesnadné objevit, protože tyto hvězdy rotují rychle a mají pulsující atmosférou – vlastnosti, který mohou skrýt nebo předstírat signál od okolo obíhající planety.
Johnson zjistil, že planety se u hmotnějších hvězd nacházejí ve větších vzdálenostech od mateřské hvězdy. „Jen jedna z 9 exoplanet se nachází do 1 AU (150 mil. km) a žádná z nich není do 0,8 AU,“ sdělil. Šance, že obří exoplaneta jako Jupiter obíhání uvnitř 2 AU je 8,7% u hvězd mezi 1,3 až 2,0 hmotnostmi Slunce, 4% u hvězd podobných Slunci (0,7 až 1,3 hmotností Slunce) a 1,2% u hvězd spektrální třídy M (méně než 0,7 hmotností Slunce).
Velké planety jsou častější u hmotných hvězd, pravděpodobně proto, že tyto hvězdy na počátku formování měly v protoplanetárním disku mnohem více materiálu. Protože více planet bylo objeveno u „A hvězd“ („podobrů“), mělo by se vysvětlit, jestli větší oběžné dráhy jsou „výsledkem různých mechanismů formování a migrace planet v discích A hvězd nebo jsou důsledkem malého množství zkoumaných hmotných podobrů v současnosti“.
Astronomové pro hledání exoplanet používají dalekohledy na Lickově observatoři Kalifornské university a observatoři Keck na Havaji (California and Carnegie Planet Search team) a dalekohledy na Anglo-australské observatoři v Austrálii (Anglo-Australian Planet Search team). Společně tyto týmy objevily více než polovinu všech známých exoplanet.
Obrázek:
„Horký Neptun“ obíhá kolem rudého trpaslíka Gliese 436. Vpravo dole detail tranzitu. Umělecké zpracování na základě napozorovaných dat. Kredit: Lynette Cook
Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
