Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objev vznikající dvojice planetárních soustav

Objev vznikající dvojice planetárních soustav

Dvojice protoplanetárních disků označená 253-1536
Dvojice protoplanetárních disků označená 253-1536
V levé části obrázku je zachycen objekt 253-1536 na základě pozorování radioteleskopem SMA (Submillimeter Array) na vlnové délce 880 mikronů. Zřetelně se dají rozlišit dva disky, z nichž ten levý má hmotnost téměř 70krát převyšující hmotnost Jupiteru, zatímco hmotnost pravého (menšího) disku je asi 20 hmotností planety Jupiter. Pravá část obrázku byla pořízena ve viditelném světle kamerou na HST. Zatímco levý disk je na tomto snímku velmi tmavý, menší disk vpravo je skryt v pronikavé záři jasných hvězd.

Credit: University of Hawaii and Nathan Smith, University of California at Berkeley.

Astronomové havajské univerzity objevili dvojici odlišných hvězdných prachových disků, které obklopují dvě mladé hvězdy. Takovéto disky obvykle bývají předchůdci planetárních soustav. K jejich pozorování použili Rita Mann a Jonathan Williams soustavu radioteleskopů SMA na Mauna Kea (Havajské ostrovy).

Binární hvězdná soustava se skládá ze dvou hvězd připoutaných k sobě vzájemnou přitažlivostí, které navzájem obíhají kolem společného těžiště (gravitačního centra). Mnoho hvězd ve vesmíru vzniká právě ve dvojhvězdných soustavách. Pokud jsou obě hvězdy "pohostinné" ke vznikajícím planetám, zvyšuje to pravděpodobnost, že zde astronomové objeví planety podobné Zemi.

Tato dvojhvězdná soustava označená 253-1536 se stala prvním známým případem dvojice hvězd, pozorovaných ve viditelném světle, z nichž každá je obklopena diskem s dostatečnou hmotností na vznik planetární soustavy jako je ta naše. Nachází se ve vzdálenosti 1300 světelných roků od Země, v proslulé Mlhovině v Orionu (Orion Nebula).

Jeden z cirkumstelárních disků byl objeven na snímku pořízeném pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, zatímco druhý disk byl ukrytý v pronikavém světle hvězd. HST spatřil pouze tmavý disk, takže množství přítomného materiálu a jeho způsobilost k formovaní planet nebyla známa, dokud tým astronomů Havajské univerzity nepoužil k pozorování radioteleskop SMA. "Radioteleskop SMA byl schopen pořídit snímky binární soustavy se stejným rozlišením jako HST, avšak v oboru extrémního infračerveného záření, v němž můžeme pozorovat záření přítomného prachu, spíše než odraz světla hvězdy," vysvětluje Rita Mann.

Obě hvězdy dělí od sebe vzdálenost pouze 400krát větší, než je vzdálenost Země od Slunce. Jeden kompletní oběh kolem společného těžiště by vykonaly za 4 500 roků, což na Zemi odpovídá přibližně zaznamenané historii lidstva. Obě hvězdy mají podstatně menší hmotnost než Slunce - pouze jednu třetinu jeho hmotnosti - a jsou podstatně chladnější a rovněž více zbarveny dočervena. Pokud bychom se dívali z povrchu budoucích planet v tomto systému, hvězdná "sousedka" by se jevila jako nejjasnější objekt na noční obloze, přibližně 1000krát jasnější než nejjasnější hvězda naší oblohy - Sírius. Planety obíhající kolem druhé hvězdy by byly pozorovatelné pouze dalekohledem nebo by byly v dosahu kosmických sond, pokud by zde existovala civilizace na stejné technické úrovni, jako je ta naše.

Označení poloh protoplanetárních disků 216-0939 a 253-1536 v Mlhovině v Orionu
Označení poloh protoplanetárních disků 216-0939 a 253-1536 v Mlhovině v Orionu
Pozorování pomocí radioteleskopu SMA odhalila přítomnost kontinua emise záření ze tří cirkumstelárních disků kolem mladých hvězd v souhvězdí Orion, které se nacházejí na obloze jen několik obloukových minut (což odpovídá přibližně 3 světelným rokům) severně od skupiny hvězd Trapez. Dva ze tří disků se nacházejí v binárním systému 253-1536. Disky 216-0939 a 253-1536a jsou vůbec nejhmotnější, jaké byly v Mlhovině v Orionu doposud objeveny. Hmotnost těchto prachových disků byla určena na základě jejich pozorované submilimetrové emise na 0,045 a 0,066 hmotnosti Slunce. Hmotnost disku 253-1536b byla odhadnuta na 0,018 hmotnosti Slunce. Objev tak hmotných disků a dvojhvězdné soustavy pomůže zlepšit naše znalosti o tom, jak častý je vznik planet v naší Galaxii a jaké je postavení naší Sluneční soustavy v tomto kontextu.

Zdroj: physorg.com a www.iop.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »