Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena druhá planeta u nejbližší hvězdy Proxima Centauri

Objevena druhá planeta u nejbližší hvězdy Proxima Centauri

Umělecké ztvárnění hvězdného systému Proxima Centauri
Autor: Lorenzo Santinelli

Mezinárodní tým astronomů objevil dalšího kandidáta na exoplanetu typu superzemě obíhající kolem Proximy Centauri, nejbližší hvězdy vzhledem ke Slunci. Proxima Centauri je červený trpaslík vzdálený od Země 4,23 světelného roku, jehož poloha se promítá do souhvězdí Kentaura. Tato malá a studená hvězda není viditelná pouhým okem a je součástí trojhvězdného systému společně s dvojicí hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B.

V roce 2016 byla u Proximy objevena kamenná planeta. Exoplaneta pojmenovaná Proxima b má hmotnost srovnatelnou se Zemí (minimálně 1,3 Země), kolem mateřské hvězdy obíhá v periodě 11,2 dne v průměrné vzdálenosti 0,05 AU. Její dráha se nachází v tzv. obyvatelné zóně kolem hvězdy, což znamená, že by měla na jejím povrchu teoreticky existovat kapalná voda.

V roce 2017 astronomové využívající soustavu radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) ohlásili přítomnost neznámého zdroje záření ve vzdálenosti 1,6 AU od Proximy Centauri.

Pro lepší pochopení, zda signál z radioteleskopu ALMA pochází z další planety, Mario Damasso z INAF-Osservatorio Astrofisico di Torino se svými spolupracovníky analyzoval 17 let dlouhou časovou řadu velmi přesných měření radiálních rychlostí sloužící jako metoda k objevování exoplanet, která měří posuny spektrálních čar ve spektru hvězdy. Měření byla prováděna spektrografem HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher) instalovaném na Evropské jižní observatoři ESO.

Pokud toto spektrum osciluje mezi červenou a modrou oblastí, ukazuje to, že hvězda je jiným tělesem nucena pohybovat se střídavě k nám a zase se od Země vzdalovat v pravidelných intervalech, což je obvykle způsobováno obíhající planetou,“ vysvětlují astronomové. „Zjistili jsme, že se signál opakuje v periodě zhruba 1 900 dnů, z čehož vyplývá, že pravděpodobně nesouvisí s periodickými posuvy v magnetickém poli hvězdy. Nicméně k potvrzení těchto závěrů potřebujeme získat mnohem více důkazů.“

Kandidát na exoplanetu má minimální hmotnost 5,8 ekvivalentu naší Země (což je zhruba polovina Neptunu) – řadí se tedy mezi tzv. superzemě. Planeta obdržela pojmenování Proxima c, kolem mateřské hvězdy obíhá v periodě 5,21 roků a její povrchová teplota byla určena na -234 °C.

Blízkost planety a její oběžná dráha relativně daleko od mateřské hvězdy znamená, že se jedná o jednu z nejlepších možných šancí na přímé pozorování planety, při kterém budeme schopni detailně prostudovat případné další planety,“ říká člen vědeckého týmu Hugh Jones, astrofyzik na University of Hertfordshire. „Do budoucna by se Proxima c mohla stát možným cílem pro přímý výzkum v rámci navrhovaného projektu Breakthrough StarShot představujícího první pokus o vyslání souboru malých sond vypuštěných lidstvem do jiné hvězdné soustavy.“

Článek byl publikován v časopise Science Advances.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplaneta, Proxima centauri c, Proxima centauri


49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »