Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena exoplaneta teplejší než většina hvězd

Objevena exoplaneta teplejší než většina hvězd

Exoplaneta KELT-9b je teplejší než spousta hvězd
Autor: Robert Hurt, NASA/JPL-Caltech

Svět exoplanet je opravdu velmi různorodý. Nově objevená planeta typu Jupitera je tak horká, že téměř popírá definici slova „planeta“. S denní teplotou 4 600 K (4 325 °C) je exoplaneta KELT-9b teplejší než většina hvězd. Je jen pouze o 925 °C studenější než povrch Slunce. V posledním čísle časopisu Nature a v prezentaci na jarním zasedání Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society) mezinárodní výzkumný tým pod vedením astronomů z Ohio State University a Vanderbilt University popsal planetu s některými velmi neobvyklými vlastnostmi.

Jedná se o obří plynnou planetu s hmotností 2,8× převyšující hmotnost planety Jupiter ve Sluneční soustavě, avšak pouze s poloviční hustotou, protože extrémní záření mateřské hvězdy způsobilo, že její atmosféra je nafouklá jako balón. A protože je slapovými silami připoutána ke své hvězdě – má vázanou rotaci podobně jako Měsíc vůči Zemi – denní strana planety přivrácená ke hvězdě je neustále bombardována zářením. Důsledkem toho je tak vysoká teplota, že například molekuly vody, oxidu uhličitého a metanu zde nemohou vznikat.

Další zvláštností je fakt, že planeta neobíhá kolem hvězdy v rovině jejího rovníku, jak je běžné. V případě exoplanety KELT-9b se jedná o polární dráhu, kolmou na hvězdný rovník. Protože hvězda rotuje velmi rychle – jedna otočka jí trvá přibližně jeden den (Slunce rotuje na rovníku zhruba jednou za 25 dnů) – jeví se na pólech poněkud zploštělá.

Exoplaneta KELT-9b obíhá kolem hvězdy pojmenované KELT-9, která je více než dvakrát větší a téměř dvakrát teplejší než Slunce (zhruba 9 900 °C). Od Země je vzdálena 650 světelných roků a najdeme ji v souhvězdí Labutě. Keivan Stassun, profesor fyziky a astronomie na Vanderbilt University, který se podílel na studii podobně, jako Scott Gaudi, profesor astronomie na Ohio State University, prohlásili, že „hvězda KELT-9 vyzařuje velké množství ultrafialového záření, které může vést k celkovému vypaření planety. A nebo, pokud planeta typu plynného obra, jako KELT-9b, vlastní pevné kamenné jádro, jak předpokládají některé teorie, planeta může dospět až do stadia vzniku vyprahlého povrchu, jako má například Merkur.“

Tedy pokud hvězda nebude zvětšovat rozměry a nepohltí planetu dříve, „KELT-9 se bude zvětšovat a stane se rudým obrem přibližně za miliardu roků,“ říká Keivan Stassun. „Vyhlídky pro život na planetě KELT-9b nevypadají vůbec dobře.“

Fakt, že atmosféra planety je nepřetržitě bombardována vysokými dávkami ultrafialového záření, vede dokonce k tomu, že planeta ztrácí vypařováním postupně část materiálu, podobně jako kometa, doplňuje Scott Gaudi. Astronomové odhadují, že by se každou sekundu mohly z planety KELT-9b odpařit až desítky tisíc tun hmoty v důsledku vysoké teploty. Odhadem zhruba za 300 miliónů roků se planeta vypaří a pravděpodobně z ní zůstane pouze kamenné jádro.

A jak byla nová planeta objevena? V květnu a počátkem června 2016 astronomové použili dalekohled KELT-North na Winer Observatory v Arizoně a zaznamenali nepatrný pokles v jasnosti hvězdy – pouze zhruba kolem poloviny procenta – což naznačovalo, že planeta může procházet při svém oběhu před pozorovanou hvězdou (nastává tzv. tranzit). K poklesu jasnosti docházelo pravidelně každého 1,5 dne, což znamená, že jeden oběh kolem hvězdy (místní „rok“) absolvuje planeta právě za 1,5 dne ve vzdálenosti pouhých pěti miliónů kilometrů.

Dalekohled KELT-North Autor: KELT
Dalekohled KELT-North
Autor: KELT
Následná pozorování potvrdila, že planeta, která způsobuje pokles jasnosti mateřské hvězdy, patří mezi objekty označované astronomy jako „horký Jupiter“ – což je ideální typ planety pro pozorování dalekohledem KELT.

KELT je zkratka názvu Kilodegree Extremely Little Telescope. Astronomové z Ohio State University, Vanderbilt University a Lehigh University společně řídí dva dalekohledy KELT (jeden pro severní a druhý pro jižní oblohu) za účelem vyplnění mezery v dostupných technologiích pro pátrání po extrasolárních planetách (zkráceně exoplanetách). Většina dalekohledů je konstruována pro pozorování velmi slabých hvězd na malých částech oblohy při velmi vysokém rozlišení. Dalekohledy KELT naproti tomu pozorují milióny velmi jasných hvězd napříč velkou částí oblohy, i když s nízkým rozlišením.

Astronomové doufají v uskutečnění detailních pozorování exoplanety KELT-9b pomocí velkých dalekohledů včetně těch na oběžné dráze kolem Země, jako je například Spitzer Space Telescope, Hubble Space Telescope či později i James Webb Space Telescope. Pozorování pomocí HST jim dovolí například zjistit, zda planeta skutečně má „kometární ohon“ a umožní jim určit, jak dlouhou dobu bude ještě planeta přežívat při současných pekelných podmínkách.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] cfa.harvard.edu
[2] eos.org
[3] science20.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dalekohled KELT, Exoplaneta KELT-9b


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »