Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena exoplaneta typu mega-země

Objevena exoplaneta typu mega-země

Představa exoplanety Kepler-10c Autor: David A. Aguilar (CfA)
Představa exoplanety Kepler-10c
Autor: David A. Aguilar (CfA)
Astronomové oznámili, že se jim podařilo objevit nový typ exoplanety – kamenné těleso o hmotnosti srovnatelné se 17násobkem hmotnosti Země. Teoretikové se domnívali, že takové planety nemohou vzniknout, protože jakékoliv tak robustní těleso by zachytilo plynný vodík z okolí během svého růstu a vytvořilo by obří plynnou planetu podobnou Jupiteru. Tato planeta je kamenným tělesem a je mnohem větší než doposud objevené „super-země“. Nově objevená exoplaneta dostala přídomek „mega-země“.

„Byli jsme velmi překvapeni, když jsme si uvědomili, co jsme vlastně objevili,“ říká astronom Xavier Dumusque, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA), vedoucí analýzy dat a objevitel nové exoplanety.

„Toto je Godzilla mezi planetami podobnými Zemi,“ dodává Dimitar Sasselov, vědecký pracovník CfA, ředitel Harvard Origins of Life Initiative. „Avšak na rozdíl od tohoto monstra má planeta Kepler-10c pozitivní důsledky pro život.“

Nově objevená mega-země s názvem Kepler-10c obíhá kolem hvězdy podobné Slunci v periodě 45 dnů. Od Země je vzdálena 560 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Draka. V planetární soustavě se nachází ještě planeta Kepler-10b, která je pouze 3krát hmotnější než Země. Jeden oběh kolem mateřské hvězdy vykoná za 20 hodin. Vzhledem k malé vzdálenosti od hvězdy je její povrch zřejmě pokryt proudy lávy.

Exoplaneta Kepler-10c byla objevena pomocí kosmické observatoře Kepler. Ta pátrá po exoplanetách pomocí metody, která využívá tzv. tranzity, tj. přechody planet před mateřskou hvězdou. V okamžiku, kdy planeta zastíní hvězdu, dojde k nepatrnému – ale měřitelnému – poklesu jasnosti hvězdy. Na základě změřeného poklesu jasnosti mohou astronomové vypočítat průměr planety. Tato pozorování nám však neřeknou, zda se jedná o planetu kamennou či plynnou.

Bylo zjištěno, že průměr planety Kepler-10c zhruba 2,3krát převyšuje průměr Země. Z toho vyplývá, že spadá do kategorie planet označovaných jako „mini-neptun“, které jsou obklopeny hustou plynnou atmosférou.

Výzkumný tým následně použil přístroj HARPS-North na dalekohledu Telescopio Nazionale Galileo (TNG) na Kanárských ostrovech k určení hmotnosti planety Kepler-10c. Astronomové zjistili, že „váží“ 17krát více než Země – tedy mnohem více, než se očekávalo. Z toho vyplývá, že Kepler-10c musí být hustou kamennou exoplanetou nebo složenou z jiných pevných látek.

„Planeta Kepler-10c nemohla postupem času ztratit svoji atmosféru. Je dostatečně hmotná na to, aby si udržela vzdušný obal, pokud by jej vlastnila,“ vysvětluje Xavier Dumusque. „Musela se zformovat v podobě, v jaké ji pozorujeme dnes.“

Teorie vzniku planet jen obtížně vysvětlují, jak se mohlo tak velké kamenné těleso zformovat. Avšak nová pozorování naznačují, že se nejedná o případ ojedinělý.

Astronom Lars A. Buchhave (CfA) objevil korelaci mezi oběžnou periodou planety (dobou oběhu kolem hvězdy) a velikostí, při které se planeta mění z kamenné na plynnou. To znamená, že mohou být objeveny další mega-země, až „lovci exoplanet“ rozšíří pozorovatelská data k delším oběžným periodám exoplanet.

Zjištění, že planeta Kepler-10c je ve skutečnosti mega-země, má také hluboký dopad na historii vesmíru a pravděpodobnost výskytu života. Stáří hvězdy Kepler-10 je přibližně 11 miliard roků, což znamená, že vznikla méně než 3 miliardy roků po velkém třesku.

Mladý vesmír však obsahoval pouze vodík a hélium. Těžké prvky potřebné ke zrodu kamenných planet, jako je křemík a železo, mohly být vytvořeny v nitrech prvních generací hvězd. Když tyto hvězdy explodovaly, rozptýlily klíčové ingredience po okolním vesmíru, odkud mohly být využity při vzniku pozdějších generací hvězd a planet.

Tento proces mohl trvat miliardy roků. Avšak exoplaneta Kepler-10c ukazuje, že vesmír byl schopen vytvořit tak obrovská kamenná tělesa dokonce v době, kdy ještě těžké prvky byly nedostatkovým zbožím.

„Objev exoplanety Kepler-10c naznačuje, že kamenné planety mohly vznikat mnohem dříve, než jsme si donedávna představovali. A jestliže mohly vznikat kamenná tělesa, mohl vzniknout i život,“ dodává Dimitar Sasselov.

Tento výzkum naznačuje, že astronomové nemohou opomíjet staré hvězdy při pátrání po exoplanetách podobných Zemi. A pokud i staré hvězdy mohou hostit planety typu Země, pak máme ještě větší šanci vypátrat obyvatelné planety v blízkém vesmírném okolí.

Zdroj: www.cfa.harvard.edu a kepler.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C2023/A3 (Tsuchinshan-ATLAS)

iso1600 F4 30s Kometa a IC4756

Další informace »