Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena mateřská hvězda již známé exoplanety

Objevena mateřská hvězda již známé exoplanety

planet.jpg
Možná právě takto - jako v představě malíře - vypadá soustava OGLE-2003-BLG-235L/MOA-2003-BLG-53L při pohledu zblízka. Ne jen tak obyčejný objev uskutečnili astronomové Ray Villard (Space Telescope Science Institute) v Baltimore a David Bennet (University of Notre Dame) při vyhodnocování fotografií, které pořídil Hubblův kosmický dalekohled (HST). Nakonec se jim podařilo objevit hvězdu, kolem níž obíhá exoplaneta. Zajímavé na tom je fakt, že exoplaneta byla objevena již v roce 2003 - tedy o 2 roky dříve, než byly pořízeny fotografie hvězdy.

Exoplaneta byla objevena pomocí efektu tzv. gravitační mikročočky, což je přírodní úkaz, který nastává tehdy, jestliže se bližší a vzdálenější hvězda dostanou do jedné přímky s pozemským pozorovatelem. Bližší hvězda pak působí jako obří čočka a na určitou dobu zesílí světlo vzdálenější hvězdy. Obíhá-li kolem bližší hvězdy "neviditelná" planeta, také ona může způsobit efekt gravitační mikročočky a rovněž zesílit světlo vzdálenější hvězdy. Z charakteru tohoto zjasnění lze vypočítat základní parametry jinak nepozorovatelné planety.

Tímto způsobem astronomové v roce 2003 zcela evidentně objevili další extrasolární planetu, a také byli schopni říci, kde se ve vesmíru nachází. Nastal však problém: která ze dvou vzdálených hvězd je mateřskou hvězdou objevené exoplanety? Která z pozorované dvojice hvězd je ta bližší? Nebylo tedy možné říci se stoprocentní pravděpodobností, kolem které z nich vlastně obíhá. Jejich světlo se vzájemně překrývalo.

V nedávné době provedli astronomové podrobnou analýzu mnoha snímků, které byly pořízeny pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Přesto, že HST pořídil fotografie hvězd téměř 2 roky po objevu exoplanety, vzhledem k pomalým vlastním pohybům jsou obě hvězdy zdánlivě stále ještě blízko sebe. Díky tomu, že fotografie byly pořizovány přes různé filtry, se však astronomům podařilo obě hvězdy rozlišit. Ukázalo se, že při pohledu ze Země jsou nyní od sebe vzdáleny 0,7 obloukové milisekundy a běžnými dalekohledy jsou vidět jako jedna hvězda. Tato vzdálenost se bude s postupem času zvětšovat.

Ta hvězda, která se nachází v popředí, a kolem níž obíhá již dříve objevená planeta, dostala katalogové označení OGLE-2003-BLG-235L/MOA-2003-BLG-53L. Astronomům se také podařilo zjistit, že mateřská hvězda exoplanety je mnohem hmotnější a teplejší, než se očekávalo pro průměrnou hvězdu v naší Galaxii. Její hmotnost činí 63 % hmotnosti Slunce, zatímco hmotnost průměrné hvězdy se odhaduje pouze na 30 % hmotnosti Slunce. Hvězda se nachází ve vzdálenosti 19 000 světelných let. Kolem ní obíhá exoplaneta - plynný obr - o hmotnosti 2,6krát převyšující hmotnost planety Jupiter. Z charakteru změn jasnosti vzdálenější hvězdy bylo také zjištěno, že tato obří planeta obíhá kolem své hvězdy v podobné vzdálenosti, v jaké obíhá Jupiter kolem Slunce.

Zdroj: spacenews.ru a hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »