Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena mateřská hvězda již známé exoplanety

Objevena mateřská hvězda již známé exoplanety

planet.jpg
Možná právě takto - jako v představě malíře - vypadá soustava OGLE-2003-BLG-235L/MOA-2003-BLG-53L při pohledu zblízka. Ne jen tak obyčejný objev uskutečnili astronomové Ray Villard (Space Telescope Science Institute) v Baltimore a David Bennet (University of Notre Dame) při vyhodnocování fotografií, které pořídil Hubblův kosmický dalekohled (HST). Nakonec se jim podařilo objevit hvězdu, kolem níž obíhá exoplaneta. Zajímavé na tom je fakt, že exoplaneta byla objevena již v roce 2003 - tedy o 2 roky dříve, než byly pořízeny fotografie hvězdy.

Exoplaneta byla objevena pomocí efektu tzv. gravitační mikročočky, což je přírodní úkaz, který nastává tehdy, jestliže se bližší a vzdálenější hvězda dostanou do jedné přímky s pozemským pozorovatelem. Bližší hvězda pak působí jako obří čočka a na určitou dobu zesílí světlo vzdálenější hvězdy. Obíhá-li kolem bližší hvězdy "neviditelná" planeta, také ona může způsobit efekt gravitační mikročočky a rovněž zesílit světlo vzdálenější hvězdy. Z charakteru tohoto zjasnění lze vypočítat základní parametry jinak nepozorovatelné planety.

Tímto způsobem astronomové v roce 2003 zcela evidentně objevili další extrasolární planetu, a také byli schopni říci, kde se ve vesmíru nachází. Nastal však problém: která ze dvou vzdálených hvězd je mateřskou hvězdou objevené exoplanety? Která z pozorované dvojice hvězd je ta bližší? Nebylo tedy možné říci se stoprocentní pravděpodobností, kolem které z nich vlastně obíhá. Jejich světlo se vzájemně překrývalo.

V nedávné době provedli astronomové podrobnou analýzu mnoha snímků, které byly pořízeny pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Přesto, že HST pořídil fotografie hvězd téměř 2 roky po objevu exoplanety, vzhledem k pomalým vlastním pohybům jsou obě hvězdy zdánlivě stále ještě blízko sebe. Díky tomu, že fotografie byly pořizovány přes různé filtry, se však astronomům podařilo obě hvězdy rozlišit. Ukázalo se, že při pohledu ze Země jsou nyní od sebe vzdáleny 0,7 obloukové milisekundy a běžnými dalekohledy jsou vidět jako jedna hvězda. Tato vzdálenost se bude s postupem času zvětšovat.

Ta hvězda, která se nachází v popředí, a kolem níž obíhá již dříve objevená planeta, dostala katalogové označení OGLE-2003-BLG-235L/MOA-2003-BLG-53L. Astronomům se také podařilo zjistit, že mateřská hvězda exoplanety je mnohem hmotnější a teplejší, než se očekávalo pro průměrnou hvězdu v naší Galaxii. Její hmotnost činí 63 % hmotnosti Slunce, zatímco hmotnost průměrné hvězdy se odhaduje pouze na 30 % hmotnosti Slunce. Hvězda se nachází ve vzdálenosti 19 000 světelných let. Kolem ní obíhá exoplaneta - plynný obr - o hmotnosti 2,6krát převyšující hmotnost planety Jupiter. Z charakteru změn jasnosti vzdálenější hvězdy bylo také zjištěno, že tato obří planeta obíhá kolem své hvězdy v podobné vzdálenosti, v jaké obíhá Jupiter kolem Slunce.

Zdroj: spacenews.ru a hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »