Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objeví družice Kepler obyvatelné měsíce?

Objeví družice Kepler obyvatelné měsíce?

Exoplaneta s měsícem v představě malíře
Exoplaneta s měsícem v představě malíře
Od vypuštění družice NASA s názvem Kepler počátkem tohoto roku astronomové netrpělivě očekávají objev první planety podobné Zemi, obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce. Tým vědců, jehož vedoucím je David Kipping (University College London) si myslí, že družice bude schopná zaregistrovat rovněž přítomnost dostatečně velkých "exoměsíců", obíhajících kolem planet mimo Sluneční soustavu. Tyto závěry budou publikovány v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Hlavním cílem družice Kepler je monitorování tisíců hvězd za účelem odhalení charakteristického poklesu jejich jasnosti v důsledku přechodu planety před kotoučkem hvězdy - při tzv. tranzitu, kdy dojde k částečnému zastínění hvězdy a tím k poklesu její jasnosti. Družice je schopna pozorovat tento úkaz s mimořádně vysokou přesností a časovým rozlišením.

David Kipping již vymyslel metodu, jak detekovat měsíce exoplanet, avšak nikdo si zatím není jistý, zda je tato metoda reálná při použití současných technologií. Společně se svými spolupracovníky nyní modelovali vlastnosti přístrojů na palubě družice Kepler a simulovali intenzitu očekávaných signálů, jež budou generovat případné exoměsíce. Gravitace měsíce má vliv na polohu planety, kolem níž obíhá, což způsobuje nepatrné kolísání její oběžné dráhy kolem mateřské hvězdy v periodě oběhu měsíce kolem planety. Tyto změny v poloze a rychlosti planety mohou být zjistitelné družicí Kepler díky její mimořádné citlivosti.

Exoplaneta s měsícem v představě malíře
Exoplaneta s měsícem v představě malíře
Astronomové zvažovali široké rozmezí možných variant planetárních soustav a zjistili, že plynné planety podobné Saturnu (tato planeta s prstencem má mimořádně nízkou hmotnost vzhledem ke svému rozměru) dávají největší pravděpodobnost detekce měsíců - mnohem větší než je tomu u hustých planet podobných Jupiteru. Je to proto, že planety jako Saturn jsou velké - blokují větší množství světla hvězdy při přechodu před kotoučkem hvězdy (tzv. tranzitu) - a právě tyto planety, jak se vědci domnívají, budou vykazovat větší odchylky od pravidelné dráhy než planety hmotnější, což se projeví na kolísání intenzity záření hvězdy.

Jestliže se planeta podobná Saturnu nachází ve správné vzdálenosti od mateřské hvězdy - v tzv. zóně obyvatelnosti - potom teplota na povrchu měsíce bude stabilní, což umožní existenci kapalné vody na povrchu dostatečně velkého měsíce, obíhajícího kolem takové planety a na měsíci může existovat vhodné prostředí pro život.

Tým astronomů dospěl k závěru, že spodní limit hmotnosti obyvatelných měsíců je 0,2 hmotnosti Země. (Pro porovnání: největší měsíc ve Sluneční soustavě - Ganymed - má přibližně 8krát nižší hmotnost než tento limit.) Vliv takovýchto těles by družice Kepler měla být schopna zaznamenat. Potenciálně by mohla zaregistrovat na sledované části oblohy přítomnost měsíců o hmotnosti Země přibližně u 25 000 hvězd do vzdálenosti 500 světelných roků od Slunce. Na celé obloze by mohlo být zaznamenáno několik miliónů hvězd, u kterých bychom pomocí současných technologií mohli pátrat po přítomnosti obyvatelných exoměsíců.

Exoplaneta s měsícem v představě malíře
Exoplaneta s měsícem v představě malíře
Zda jsou taková tělesa v naší Galaxii běžná, není zatím známo, avšak astronomové nyní mají k dispozici nástroje a technologie k jejich vypátrání.

David Kipping říká: "Nejprve musíme dokázat, že případné obyvatelné měsíce jsme schopni detekovat na vzdálenost několika stovek světelných let pomocí současných přístrojů. Je pravděpodobné, že několik tisíc, možná milióny obyvatelných měsíců existují v naší Galaxii a my nyní začínáme s jejich objevováním."

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

kometa Wirtanen

Nové zpracování 60 snímků, zarovnáno na kometu a hvězdy.

Další informace »