Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Obří plynné planety vznikají rychleji, než se předpokládalo

Obří plynné planety vznikají rychleji, než se předpokládalo

planetary.jpg
Obří plynné planety, jako je Jupiter a Saturn, se formují brzy po vzniku mateřské hvězdy. Vyplývá to z nových poznatků.

Pozorování pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (NASA) ukazují, že plynní obři vznikají během prvních 10 miliónů roků "života" hvězdy podobné Slunci (pokud ne u všech hvězd). Výzkum přináší nové důkazy, že se obří plynné planety musí zformovat velmi brzy po vzniku hvězdy.

Ilaria Pascucciová (University of Arizona Steward Observatory in Tucson) je vedoucí týmu astronomů, který prováděl dosud nejkomplexnější výzkumy zásob plynů v okolí 15 hvězd podobných Slunci, z nichž většina byla ve stáří v rozmezí od 3 do 30 miliónů roků.

Astronomové využili kosmický dalekohled Spitzer, registrující infračervené záření, ke hledání horkých plynů ve vnitřních oblastech vznikajících planetárních systémů, tj. v oblastech srovnatelných s prostorem mezi Zemí a Jupiterem v naší Sluneční soustavě.

Kromě toho Ilaria Pascucciová, Michael Meyer (UA Steward Observatory) a další členové týmu astronomů studovali studený plyn ve vnějších oblastech těchto planetárních systémů pomocí Arizona Radio Observatory's 10-meter Submillimeter Telescope (SMT) na Mount Graham. Vnější oblasti těchto soustav se velmi podobají oblasti od Saturnu dále v naší Sluneční soustavě.

"Všechny tyto hvězdy, zařazené do výzkumu - včetně hvězd mladších než několik miliónů roků - obsahují ve svém okolí méně než 10 % hmotnosti Jupitera materiálu v podobě plynů," říká Pascucciová. "Z toho vyplývá, že obří plynné planety, jako jsou Jupiter a Saturn, v těchto analogických mladých planetárních soustavách již vznikly," dodává Meyer.

Astronomové předpokládají, že plyn v okolí hvězdy může také hrát důležitou roli pro navedení terestrických (kamenných) Zemi podobných planet na relativně kruhové oběžné dráhy brzy po jejich vzniku. Jestliže by se Země nacházela spíše na velice protáhlé eliptické dráze než na dráze téměř kruhové, teplotní změny na jejím povrchu by byly tak extrémní, že člověk ani jiné živé organizmy by se na takové planetě nemohly vyvinout.

"Četné Slunci podobné hvězdné soustavy ve zkoumaném souboru neobsahují v současné době dostatečné množství plynu k navedení vyvíjejících se kamenných planet na kruhové dráhy," říká Pascucciová. "Jednou z možností je, že terestrické planety v okolí těchto hvězd obíhají po eliptických drahách, což brání vzniku a vývoji života. Další možné vysvětlení spočívá v tom, že i některé další mechanismy než plyn zajišťují změnu eliptických oběžných drah kamenných planet na dráhy kruhové, jakmile se planety zformují. Naše pozorování ověřovaly pouze vliv plynů," dodává Pascucciová.

Zdroj: www.spitzer.caltech
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průběh zatmění Měsíce

Foceno přes Schmidt-Cassegrain 127/1250 + Canon EOS 7D. Na začátku pozorování výrazný opar nad obzorem, který dovolil první expozici až ve 20.44 h SELČ.

Další informace »