Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planeta u tří sluncí

Planeta u tří sluncí

Exoplaneta v trojhvězdném systému Gliese 667
Exoplaneta v trojhvězdném systému Gliese 667
Ještě donedávna byli astronomové skeptičtí při úvahách, zda mohou existovat planety ve vícenásobných hvězdných soustavách. Předpokládalo se, že neustále se měnící gravitační síly by nakonec vedly k vyvržení planet mimo planetární systém. Avšak navzdory všem pochybnostem astronomové objevili několik planet právě v takovýchto hvězdných soustavách. Nedávno astronomové oznámili objev planety v systému trojnásobné hvězdné soustavy (trojhvězdy) HD 132563.

Detekce nové planety byla výsledkem komplexního výzkumu trojnásobného hvězdného systému, který probíhal více jak 10 let. Dvě hlavní hvězdy, které jsou součástí celého systému, jsou co do hmotnosti podobné Slunci, ačkoliv obsahují poněkud méně "kovů". Navzájem kolem sebe obíhají ve vzdálenosti zhruba 400 AU. Hlavní hvězda s označením HD 132563A je sama o sobě rovněž dvojhvězdou. Tato skutečnost nebyla dříve známa; informoval o tom tým italských astronomů pod vedením Silvano Desidera z astronomické observatoře v Padově (Itálie). Průvodce hvězdy HD 132563A byl objeven pomocí spektroskopické metody. Jedná se o hvězdu s poloviční hmotností než Slunce, která kolem hvězdy "A" oběhne jednou za 15 let po dráze s excentricitou 0,65.

Nově objevená planeta obíhá kolem druhé hlavní hvězdy s označením HD 132563B a exoplaneta tudíž obdržela označení HD 132563B b. Hmotnost nově objevené exoplanety 1,5krát převyšuje hmotnost Jupiteru, kolem mateřské hvězdy obíhá v průměrné vzdálenosti 2,6 AU, a to po protáhlé eliptické dráze s excentricitou 0,22. Jeden oběh vykoná za 4,2 roku.

Exoplaneta v trojhvězdném systému HD 132563B
Exoplaneta v trojhvězdném systému HD 132563B
Společně s objevem této exoplanety dosáhl celkový počet známých planet mimo Sluneční soustavu, obíhajících kolem vícenásobných hvězdných soustav, čísla 8. Ačkoliv se zatím jedná o malý počet, na jehož základě nemůžeme zatím formulovat žádné závěry, zdá se, že planety mohou v určitém období vývoje obíhat ve větším množství i v systému trojhvězdy. Stáří hvězdného systému se odhaduje na 1 až 3 miliardy roků, a to na základě intenzity hvězdné aktivity a množství lithia v atmosféře hvězdy (jeho obsah s časem klesá). Avšak porovnání hmotnosti a svítivosti s časovým vývojem napovídá, že stáří hvězdy může být až 5 miliard roků (což je nepatrně více než stáří Slunce). Znamená to rovněž, že se jedná o dynamicky velmi stabilní systém.

Kromě toho na základě známých 8 systémů se astronomové rovněž domnívají, že planety v okolí podobně vzdálených složek vícenásobných systémů mohou být docela běžné. Planety mohou obíhat kolem jedné či obou složek dvojhvězdy, které jsou od sebe dostatečně vzdáleny, podobně jako kolem osamělé hvězdy.

Soustava se nachází v souhvězdí Vozky, ve vzdálenosti přibližně 312 světelných roků od Země.

V úvodu článku je ilustrační obrázek, představující exoplanetu v soustavě trojhvězdy Gliese 667.

Zdroj: www.universetoday
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Perseidy za svitu Měsíce v poslední čtvrti..

Další informace »