Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planeta u tří sluncí

Planeta u tří sluncí

Exoplaneta v trojhvězdném systému Gliese 667
Exoplaneta v trojhvězdném systému Gliese 667
Ještě donedávna byli astronomové skeptičtí při úvahách, zda mohou existovat planety ve vícenásobných hvězdných soustavách. Předpokládalo se, že neustále se měnící gravitační síly by nakonec vedly k vyvržení planet mimo planetární systém. Avšak navzdory všem pochybnostem astronomové objevili několik planet právě v takovýchto hvězdných soustavách. Nedávno astronomové oznámili objev planety v systému trojnásobné hvězdné soustavy (trojhvězdy) HD 132563.

Detekce nové planety byla výsledkem komplexního výzkumu trojnásobného hvězdného systému, který probíhal více jak 10 let. Dvě hlavní hvězdy, které jsou součástí celého systému, jsou co do hmotnosti podobné Slunci, ačkoliv obsahují poněkud méně "kovů". Navzájem kolem sebe obíhají ve vzdálenosti zhruba 400 AU. Hlavní hvězda s označením HD 132563A je sama o sobě rovněž dvojhvězdou. Tato skutečnost nebyla dříve známa; informoval o tom tým italských astronomů pod vedením Silvano Desidera z astronomické observatoře v Padově (Itálie). Průvodce hvězdy HD 132563A byl objeven pomocí spektroskopické metody. Jedná se o hvězdu s poloviční hmotností než Slunce, která kolem hvězdy "A" oběhne jednou za 15 let po dráze s excentricitou 0,65.

Nově objevená planeta obíhá kolem druhé hlavní hvězdy s označením HD 132563B a exoplaneta tudíž obdržela označení HD 132563B b. Hmotnost nově objevené exoplanety 1,5krát převyšuje hmotnost Jupiteru, kolem mateřské hvězdy obíhá v průměrné vzdálenosti 2,6 AU, a to po protáhlé eliptické dráze s excentricitou 0,22. Jeden oběh vykoná za 4,2 roku.

Exoplaneta v trojhvězdném systému HD 132563B
Exoplaneta v trojhvězdném systému HD 132563B
Společně s objevem této exoplanety dosáhl celkový počet známých planet mimo Sluneční soustavu, obíhajících kolem vícenásobných hvězdných soustav, čísla 8. Ačkoliv se zatím jedná o malý počet, na jehož základě nemůžeme zatím formulovat žádné závěry, zdá se, že planety mohou v určitém období vývoje obíhat ve větším množství i v systému trojhvězdy. Stáří hvězdného systému se odhaduje na 1 až 3 miliardy roků, a to na základě intenzity hvězdné aktivity a množství lithia v atmosféře hvězdy (jeho obsah s časem klesá). Avšak porovnání hmotnosti a svítivosti s časovým vývojem napovídá, že stáří hvězdy může být až 5 miliard roků (což je nepatrně více než stáří Slunce). Znamená to rovněž, že se jedná o dynamicky velmi stabilní systém.

Kromě toho na základě známých 8 systémů se astronomové rovněž domnívají, že planety v okolí podobně vzdálených složek vícenásobných systémů mohou být docela běžné. Planety mohou obíhat kolem jedné či obou složek dvojhvězdy, které jsou od sebe dostatečně vzdáleny, podobně jako kolem osamělé hvězdy.

Soustava se nachází v souhvězdí Vozky, ve vzdálenosti přibližně 312 světelných roků od Země.

V úvodu článku je ilustrační obrázek, představující exoplanetu v soustavě trojhvězdy Gliese 667.

Zdroj: www.universetoday
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »