Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planeta u tří sluncí

Planeta u tří sluncí

Exoplaneta v trojhvězdném systému Gliese 667
Exoplaneta v trojhvězdném systému Gliese 667
Ještě donedávna byli astronomové skeptičtí při úvahách, zda mohou existovat planety ve vícenásobných hvězdných soustavách. Předpokládalo se, že neustále se měnící gravitační síly by nakonec vedly k vyvržení planet mimo planetární systém. Avšak navzdory všem pochybnostem astronomové objevili několik planet právě v takovýchto hvězdných soustavách. Nedávno astronomové oznámili objev planety v systému trojnásobné hvězdné soustavy (trojhvězdy) HD 132563.

Detekce nové planety byla výsledkem komplexního výzkumu trojnásobného hvězdného systému, který probíhal více jak 10 let. Dvě hlavní hvězdy, které jsou součástí celého systému, jsou co do hmotnosti podobné Slunci, ačkoliv obsahují poněkud méně "kovů". Navzájem kolem sebe obíhají ve vzdálenosti zhruba 400 AU. Hlavní hvězda s označením HD 132563A je sama o sobě rovněž dvojhvězdou. Tato skutečnost nebyla dříve známa; informoval o tom tým italských astronomů pod vedením Silvano Desidera z astronomické observatoře v Padově (Itálie). Průvodce hvězdy HD 132563A byl objeven pomocí spektroskopické metody. Jedná se o hvězdu s poloviční hmotností než Slunce, která kolem hvězdy "A" oběhne jednou za 15 let po dráze s excentricitou 0,65.

Nově objevená planeta obíhá kolem druhé hlavní hvězdy s označením HD 132563B a exoplaneta tudíž obdržela označení HD 132563B b. Hmotnost nově objevené exoplanety 1,5krát převyšuje hmotnost Jupiteru, kolem mateřské hvězdy obíhá v průměrné vzdálenosti 2,6 AU, a to po protáhlé eliptické dráze s excentricitou 0,22. Jeden oběh vykoná za 4,2 roku.

Exoplaneta v trojhvězdném systému HD 132563B
Exoplaneta v trojhvězdném systému HD 132563B
Společně s objevem této exoplanety dosáhl celkový počet známých planet mimo Sluneční soustavu, obíhajících kolem vícenásobných hvězdných soustav, čísla 8. Ačkoliv se zatím jedná o malý počet, na jehož základě nemůžeme zatím formulovat žádné závěry, zdá se, že planety mohou v určitém období vývoje obíhat ve větším množství i v systému trojhvězdy. Stáří hvězdného systému se odhaduje na 1 až 3 miliardy roků, a to na základě intenzity hvězdné aktivity a množství lithia v atmosféře hvězdy (jeho obsah s časem klesá). Avšak porovnání hmotnosti a svítivosti s časovým vývojem napovídá, že stáří hvězdy může být až 5 miliard roků (což je nepatrně více než stáří Slunce). Znamená to rovněž, že se jedná o dynamicky velmi stabilní systém.

Kromě toho na základě známých 8 systémů se astronomové rovněž domnívají, že planety v okolí podobně vzdálených složek vícenásobných systémů mohou být docela běžné. Planety mohou obíhat kolem jedné či obou složek dvojhvězdy, které jsou od sebe dostatečně vzdáleny, podobně jako kolem osamělé hvězdy.

Soustava se nachází v souhvězdí Vozky, ve vzdálenosti přibližně 312 světelných roků od Země.

V úvodu článku je ilustrační obrázek, představující exoplanetu v soustavě trojhvězdy Gliese 667.

Zdroj: www.universetoday
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »