Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planetám nebezpečná zóna

Planetám nebezpečná zóna

roseta1.jpg
Astronomové „rozprostřeli“ kolem extra horkých hvězd žluté „výstražné“ stužky, které označují zóny, které jsou pro planety, vznikající u chladnějších hvězd, nebezpečné.

Na základě nových studií snímků ze Spitzera (Spitzer Space Telescope) zveřejnili první mapy tzv. planetám „nebezpečných zón“. Jsou to oblasti, kde hvězdný vítr a záření extra horkých hvězd může odstranit formující se planety u dalších mladých, chladnějších hvězd (jako je naše Slunce). Výsledky pozorování ukázaly, že tyto chladné hvězdy jsou v bezpečí, pokud leží od horkých hvězd ve vzdálenosti kolem 1,6 sv.l. (15 biliónů km). Ale chladnější hvězdy uvnitř této zóny pravděpodobně o potenciální planety přijdou.

„Hvězdy se pohybují po celou dobu, pokud však některá z nich putuje přes nebezpečnou zónu a zůstává v ní příliš dlouho, tak pravděpodobně nebude nikdy schopna vytvořit planety,“ řekl Zoltan Balog (University of Arizona, Tucson).

Výzkum pomáhá astronomům určit prostředí, ve kterém by za naší Sluneční soustavou mohly vznikat exoplanety, včetně těch, u nichž by mohly být příznivé podmínky pro nějaké formy života.

Planety se rodí z plochého disku plynu a prachu, tzv. protoplanetárního disku, který rotuje kolem mladé hvězdy. Formování shluků (protoplanet) v disku trvá milióny let, jejich velikost roste a tím současně „vymetají“ prach z disku.

Předchozí studie odhalily, že tyto protoplanetární disky mohou být nejčastěji zničeny hmotnými, nejžhavějšími hvězdami ve vesmíru (hvězdami spektrální třídy O) během asi miliónu let. Ultrafialové záření hvězdy typu O ohřívá prach a plyn v disku a způsobuje jeho vypařování a nakonec zbývající materiál odfoukne hvězdný vítr. Vloni Balog s kolektivem pomocí Spitzera zachytil úžasný obraz tohoto „fotovypařování“ přímo v akci.

hvezda_typo.jpg
Obrázek: Horká hvězda spektrálního typu O (vpravo) vypařuje disk jiné chladnější hvězdy, ve kterém vznikají planety (uprostřed, vlevo - pozůstatky vypařujícího se disku). Snímek pořídil Spitzer ve falešných barvách (žlutá a bílá jsou horké oblasti, červená a modrá jsou relativně chladnější oblasti). Credit: NASA/JPL-Caltech/Z. Balog (Univ. of Ariz./Univ. of Szeged)

Vědci nově systematický prozkoumávají disky uvnitř a v blízkosti nebezpečné zóny u hvězd typu O. Používají teplo hledající Spitzerovy „infračervené oči“, které prozkoumávají disky u asi 1000 hvězd v mlhovině Roseta (Rosette Nebula) v souhvězdí Jednorožce (Monoceros) - v oblasti vzdálené 5200 sv.l., ve které vznikají hvězdy. Hvězdy jsou v rozsahu 0,1 až 5 hmotností Slunce a jejich stáří je mezi 2 až 3 milióny let. A všechny jsou v blízkosti aspoň jedné hmotné hvězdy typu O.

Pozorování odhalila, že ve vzdálenosti 15 biliónů km (1,6 sv.l.) od hvězdy typu O mělo disk asi 45 % hvězd - stejné množství jako v bezpečném sousedství. Uvnitř této vzdálenosti mělo disky jen 27 % hvězd a čím blíže ke hvězdě, tím bylo disků méně a méně. Jinými slovy - nejnebezpečnější zóna u hvězdy typu O je v jádru. Pro srovnání – našemu Slunci nejbližší hvězdou je malá Proxima Centauri (0,12 hmotností Slunce) vzdálená asi 40 biliónů km (4,22 sv.l.).

Navíc nové studie ukazují, že protoplanetární disk se bude odpařovat rychleji v nebezpečné zóně jádra. Například, je-li disk 2krát blíž k hvězdě typu O bude se vypařovat 2krát rychleji. „Hranice nebezpečné zóny jsou přesně definovány,“ řekl Balog. „Pro protoplanetární disky vně je to relativně bezpečné, kdežto disky, které si hvězda přitáhne do skutečné blízkosti hvězdy typu O, by se mohly ztratit a to rychle během 100 000 let.“

Navzdory tomuto katastrofickému scénáři existuje šance, že nějaké planety by mohly přežít těsné setkání s hvězdou typu O. Podle jedné alternativní teorie plynní obři jako Jupiter vznikají během méně než 1 miliónu let. Pokud by taková planeta u mladé hvězdy existovala již v době, kdy je disk odfukován, tak by se obří planeta ani nehnula, ale v této situaci by nikdy nemohly vzniknout kamenné planety jako je Země.

Někteří astronomové si myslí, že i naše Slunce se narodilo v podobném sousedství velkého množství hmotných hvězd typu O. Bylo to dříve než se přestěhovalo do současného prostornějšího domova. Pokud tomu tak bylo, tak jsme měli velké štěstí, že včas uniklo z nebezpečných zón, jinak by neexistovaly ani planety a ani život by tady dnes nebyl.

roseta2.jpg
Obrázky:
Mlhovina Roseta (snímek nahoře) – oblast formování hvězd ve vzdálenosti větší než 5000 sv.l. (infračervený snímek ze Spitzeru). Credit: NASA/JPL-Caltech/Z. Balog (Univ. of Ariz./Univ. of Szeged)
Ve viditelném světle vypadá mlhovina Roseta jako poupě růže nebo „rozeta“ (orientální motiv květu růže, v antice výplň středů kazetových stropů, ve středověku pak kruhové okno v průčelí kostela). Credit: G. Greaney (NOVAC)

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



10. vesmírný týden 2021

10. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 156P/Russell-LINEAR

Snímek komety 156P. Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa procházela souhvězdím Persea. Vzdálenost od Země 1.595 au, od Slunce 1.807 au. Rychlost pohybu po obloze 1.45 arcsec/min.

Další informace »