Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planetární soustavy na okraji devastujícího prostředí

Planetární soustavy na okraji devastujícího prostředí

Detail oblasti VV5, kde vznikají nové hvězdy.
Detail oblasti VV5, kde vznikají nové hvězdy.
Některé hvězdy to mají těžké, když nastane okamžik vzniku jejich planet. Nový snímek, pořízený pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (NASA), ukazuje jednu "nešťastnou" skupinu hvězd, která se zrodila v sousedství jedné nebezpečné oblasti. Hvězdy samotné jsou v bezpečí, avšak materiál, který je obklopuje - shluky prachu, které se mohou stát budoucími planetami - může být odfouknut do okolního prostoru.

Riziko v tomto zvláštním zákoutí vesmíru představuje skupina obřích hvězd. Záření a tzv. hvězdný vítr z těchto masivních hvězd (bílá skvrna zhruba uprostřed snímku) doslova bombarduje menší, Slunci podobné hvězdy, čímž odstraňuje z jejich okolí materiál pro tvorbu planet.

"Zaregistrovali jsme vliv hmotných hvězd na hvězdy malé, které se pokoušejí o vytvoření vlastních planet," říká Xavier Koenig, hlavní autor článku o objevu, který byl nedávno publikován v časopise Astrophysical Journal Letters.

Velké množství hvězd a planet opravdu vzniká a přetrvává v nevlídném prostředí v blízkosti hmotných hvězd. Někteří astronomové tvrdí, že naše Slunce, které patří mezi středně staré hvězdy, ačkoliv se nyní nachází v poklidném místě vesmíru, kdysi pobývalo v bouřlivém oblaku se vznikajícími hmotnými hvězdami. V průběhu času se hvězdy z této neklidné oblasti rozptýlily po okolí a strávily pozdější roky v relativní osamělosti.

Nová pozorování pomocí kosmické observatoře Spitzer Space Telescope ukazují, jak nebezpečné mohou být tyto oblasti se vznikajícími masivními hvězdami. Snímky zachycují část mlhoviny s aktivní tvorbou hvězd, označované jako VV5, která se nachází v souhvězdí Kasiopea, ve vzdálenosti 6 500 světelných let od Země. Záření a hvězdný vítr ze čtyř hvězd, z nichž každá je zhruba 20krát hmotnější než Slunce, doslova "svlékají" tři mladé Slunci podobné hvězdy (poblíž středu fotografie), vzdálené asi jeden světelný rok od hmotných sousedek. Připravují je tak o materiál vhodný na tvorbu planet.

Slunci podobné hvězdy jsou přibližně 2 až 3 milióny let staré - což je věk, kdy se kolem hvězd začínají vytvářet planety z prachu a plynu, který v podobě disku mladé hvězdy obklopuje. Prach, unikající z těchto disků, je pozorovatelný pomocí Spitzerova dalekohledu v podobě "kometárních" ohonů, směřujících od pustošivých masivních hvězd.

Spitzerův dalekohled, pozorující vesmír v oboru infračerveného záření, může tento prach, unikající z protoplanetárních disků pozorovat, protože je teplý a vyzařuje infračervené světlo. Od doby, kdy byl před 5 lety kosmický dalekohled Spitzer vypuštěn na oběžnou dráhu kolem Země, identifikoval celou řadu disků, zahřívaných mateřskou hvězdou.

"Z pohledu astronomických časových měřítek jsou tyto události nepochybně docela krátkodobé jevy," dodává Koenig. "Je pravděpodobné, že během jednoho miliónu roků disky kolem hvězd zcela zmizí."

Snímek byl sestaven na základě dat z širokopásmového zobrazovacího fotometru. Modrá barva na fotografii představuje záření o vlnové délce 3,5 mikrometru, zatímco oranžově-červená barva je záření teplého prachu na vlnové délce 24 mikrometry.

Zdroj: www.spitzer
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »