Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planetární soustavy ve vesmíru

Planetární soustavy ve vesmíru

Pozvánka na seminář
Pozvánka na seminář
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádá ve dnech 23. až 25. října 2009 ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, v.v.i., Českou astronomickou společností, Českým organizačním výborem IYA 2009 a Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS víkendový seminář s mezinárodní účastí s názvem Planetární soustavy ve vesmíru. Seminář je určen široké veřejnosti, pracovníkům hvězdáren, členům astronomických kroužků, pedagogickým pracovníkům apod. Akce se koná v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009.

Před téměř 15 roky (v roce 1995) ohlásili astronomové Michel Mayor a Didier Queloz objev první planety mimo Sluneční soustavu u hvězdy 51 v souhvězdí Pegasa. Pro tyto extrasolární planety se vžilo zkrácené pojmenování exoplanety. Postupně přibývalo "lovců" exoplanet, zdokonalovaly se pozorovací metody, využívaly se nové detektory, do výzkumu se kromě pozemních dalekohledů zapojily rovněž observatoře na oběžné dráze kolem Země. Doposud bylo objeveno 374 exoplanet (stav k 29. 9. 2009).

Vznikající planetární soustava v představě malíře
Vznikající planetární soustava v představě malíře
Většinou se jedná o objevy jednotlivých exoplanet, kroužících kolem mateřské hvězdy. U téměř 50 hvězd se však podařilo zaregistrovat přítomnost dvou a více planet. Můžeme tedy hovořit o cizích planetárních soustavách. V porovnání s naší Sluneční soustavou se jedná především o velmi odlišné planety. Byly například objeveny obří plynné exoplanety v těsné blízkosti mateřské hvězdy (planety typu "horkého jupiteru"), planety na eliptických drahách, vznikající planetární soustavy kolem dvojhvězd apod. Tyto poznatky vedly mj. k upřesnění představ a teorií o vzniku naší Sluneční soustavy.

S rozvojem pozorovací techniky a pozorovacích metod se daří objevovat stále menší a menší exoplanety. Astronomové jsou přesvědčeni, že brzy objeví exoplanetu, podobnou naší Zemi a obíhající kolem mateřské hvězdy v tzv. zóně obyvatelnosti - tj. ve vzdálenosti, umožňující výskyt kapalné vody na jejím povrchu.

Poznámka: Již v roce 1992 se podařilo objevit exoplanety v okolí pulsarů. Jedná se však o tělesa, která se pravděpodobně zformovala až po zániku hvězdy (nikoliv po jejím vzniku). Podmínky na těchto planetách nejsou v žádném případě slučitelné s možností výskytu života.

Zajímá vás, jaký je současný stav znalostí o naší Sluneční soustavě? A co je nového v oblasti pátrání po planetách mimo Sluneční soustavu? Na tyto a další otázky vám jistě dají odpověď přednášky, které si pro tento seminář připravil tým českých a slovenských odborníků, kteří se danou problematikou zabývají již delší dobu.

Těšíme se na Vaši účast.

Podrobnější informace o programu najdete na adrese: http://www.astrovm.cz/cz/planetarni-soustavy-ve-vesmiru.html.


Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »