Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planetární soustavy ve vesmíru

Planetární soustavy ve vesmíru

Pozvánka na seminář
Pozvánka na seminář
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádá ve dnech 23. až 25. října 2009 ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, v.v.i., Českou astronomickou společností, Českým organizačním výborem IYA 2009 a Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS víkendový seminář s mezinárodní účastí s názvem Planetární soustavy ve vesmíru. Seminář je určen široké veřejnosti, pracovníkům hvězdáren, členům astronomických kroužků, pedagogickým pracovníkům apod. Akce se koná v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009.

Před téměř 15 roky (v roce 1995) ohlásili astronomové Michel Mayor a Didier Queloz objev první planety mimo Sluneční soustavu u hvězdy 51 v souhvězdí Pegasa. Pro tyto extrasolární planety se vžilo zkrácené pojmenování exoplanety. Postupně přibývalo "lovců" exoplanet, zdokonalovaly se pozorovací metody, využívaly se nové detektory, do výzkumu se kromě pozemních dalekohledů zapojily rovněž observatoře na oběžné dráze kolem Země. Doposud bylo objeveno 374 exoplanet (stav k 29. 9. 2009).

Vznikající planetární soustava v představě malíře
Vznikající planetární soustava v představě malíře
Většinou se jedná o objevy jednotlivých exoplanet, kroužících kolem mateřské hvězdy. U téměř 50 hvězd se však podařilo zaregistrovat přítomnost dvou a více planet. Můžeme tedy hovořit o cizích planetárních soustavách. V porovnání s naší Sluneční soustavou se jedná především o velmi odlišné planety. Byly například objeveny obří plynné exoplanety v těsné blízkosti mateřské hvězdy (planety typu "horkého jupiteru"), planety na eliptických drahách, vznikající planetární soustavy kolem dvojhvězd apod. Tyto poznatky vedly mj. k upřesnění představ a teorií o vzniku naší Sluneční soustavy.

S rozvojem pozorovací techniky a pozorovacích metod se daří objevovat stále menší a menší exoplanety. Astronomové jsou přesvědčeni, že brzy objeví exoplanetu, podobnou naší Zemi a obíhající kolem mateřské hvězdy v tzv. zóně obyvatelnosti - tj. ve vzdálenosti, umožňující výskyt kapalné vody na jejím povrchu.

Poznámka: Již v roce 1992 se podařilo objevit exoplanety v okolí pulsarů. Jedná se však o tělesa, která se pravděpodobně zformovala až po zániku hvězdy (nikoliv po jejím vzniku). Podmínky na těchto planetách nejsou v žádném případě slučitelné s možností výskytu života.

Zajímá vás, jaký je současný stav znalostí o naší Sluneční soustavě? A co je nového v oblasti pátrání po planetách mimo Sluneční soustavu? Na tyto a další otázky vám jistě dají odpověď přednášky, které si pro tento seminář připravil tým českých a slovenských odborníků, kteří se danou problematikou zabývají již delší dobu.

Těšíme se na Vaši účast.

Podrobnější informace o programu najdete na adrese: http://www.astrovm.cz/cz/planetarni-soustavy-ve-vesmiru.html.


Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »