Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planetární soustavy ve vesmíru

Planetární soustavy ve vesmíru

Pozvánka na seminář
Pozvánka na seminář
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádá ve dnech 23. až 25. října 2009 ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, v.v.i., Českou astronomickou společností, Českým organizačním výborem IYA 2009 a Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS víkendový seminář s mezinárodní účastí s názvem Planetární soustavy ve vesmíru. Seminář je určen široké veřejnosti, pracovníkům hvězdáren, členům astronomických kroužků, pedagogickým pracovníkům apod. Akce se koná v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009.

Před téměř 15 roky (v roce 1995) ohlásili astronomové Michel Mayor a Didier Queloz objev první planety mimo Sluneční soustavu u hvězdy 51 v souhvězdí Pegasa. Pro tyto extrasolární planety se vžilo zkrácené pojmenování exoplanety. Postupně přibývalo "lovců" exoplanet, zdokonalovaly se pozorovací metody, využívaly se nové detektory, do výzkumu se kromě pozemních dalekohledů zapojily rovněž observatoře na oběžné dráze kolem Země. Doposud bylo objeveno 374 exoplanet (stav k 29. 9. 2009).

Vznikající planetární soustava v představě malíře
Vznikající planetární soustava v představě malíře
Většinou se jedná o objevy jednotlivých exoplanet, kroužících kolem mateřské hvězdy. U téměř 50 hvězd se však podařilo zaregistrovat přítomnost dvou a více planet. Můžeme tedy hovořit o cizích planetárních soustavách. V porovnání s naší Sluneční soustavou se jedná především o velmi odlišné planety. Byly například objeveny obří plynné exoplanety v těsné blízkosti mateřské hvězdy (planety typu "horkého jupiteru"), planety na eliptických drahách, vznikající planetární soustavy kolem dvojhvězd apod. Tyto poznatky vedly mj. k upřesnění představ a teorií o vzniku naší Sluneční soustavy.

S rozvojem pozorovací techniky a pozorovacích metod se daří objevovat stále menší a menší exoplanety. Astronomové jsou přesvědčeni, že brzy objeví exoplanetu, podobnou naší Zemi a obíhající kolem mateřské hvězdy v tzv. zóně obyvatelnosti - tj. ve vzdálenosti, umožňující výskyt kapalné vody na jejím povrchu.

Poznámka: Již v roce 1992 se podařilo objevit exoplanety v okolí pulsarů. Jedná se však o tělesa, která se pravděpodobně zformovala až po zániku hvězdy (nikoliv po jejím vzniku). Podmínky na těchto planetách nejsou v žádném případě slučitelné s možností výskytu života.

Zajímá vás, jaký je současný stav znalostí o naší Sluneční soustavě? A co je nového v oblasti pátrání po planetách mimo Sluneční soustavu? Na tyto a další otázky vám jistě dají odpověď přednášky, které si pro tento seminář připravil tým českých a slovenských odborníků, kteří se danou problematikou zabývají již delší dobu.

Těšíme se na Vaši účast.

Podrobnější informace o programu najdete na adrese: http://www.astrovm.cz/cz/planetarni-soustavy-ve-vesmiru.html.


Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »