Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planetární soustavy ve vesmíru

Planetární soustavy ve vesmíru

Pozvánka na seminář
Pozvánka na seminář
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádá ve dnech 23. až 25. října 2009 ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, v.v.i., Českou astronomickou společností, Českým organizačním výborem IYA 2009 a Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS víkendový seminář s mezinárodní účastí s názvem Planetární soustavy ve vesmíru. Seminář je určen široké veřejnosti, pracovníkům hvězdáren, členům astronomických kroužků, pedagogickým pracovníkům apod. Akce se koná v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009.

Před téměř 15 roky (v roce 1995) ohlásili astronomové Michel Mayor a Didier Queloz objev první planety mimo Sluneční soustavu u hvězdy 51 v souhvězdí Pegasa. Pro tyto extrasolární planety se vžilo zkrácené pojmenování exoplanety. Postupně přibývalo "lovců" exoplanet, zdokonalovaly se pozorovací metody, využívaly se nové detektory, do výzkumu se kromě pozemních dalekohledů zapojily rovněž observatoře na oběžné dráze kolem Země. Doposud bylo objeveno 374 exoplanet (stav k 29. 9. 2009).

Vznikající planetární soustava v představě malíře
Vznikající planetární soustava v představě malíře
Většinou se jedná o objevy jednotlivých exoplanet, kroužících kolem mateřské hvězdy. U téměř 50 hvězd se však podařilo zaregistrovat přítomnost dvou a více planet. Můžeme tedy hovořit o cizích planetárních soustavách. V porovnání s naší Sluneční soustavou se jedná především o velmi odlišné planety. Byly například objeveny obří plynné exoplanety v těsné blízkosti mateřské hvězdy (planety typu "horkého jupiteru"), planety na eliptických drahách, vznikající planetární soustavy kolem dvojhvězd apod. Tyto poznatky vedly mj. k upřesnění představ a teorií o vzniku naší Sluneční soustavy.

S rozvojem pozorovací techniky a pozorovacích metod se daří objevovat stále menší a menší exoplanety. Astronomové jsou přesvědčeni, že brzy objeví exoplanetu, podobnou naší Zemi a obíhající kolem mateřské hvězdy v tzv. zóně obyvatelnosti - tj. ve vzdálenosti, umožňující výskyt kapalné vody na jejím povrchu.

Poznámka: Již v roce 1992 se podařilo objevit exoplanety v okolí pulsarů. Jedná se však o tělesa, která se pravděpodobně zformovala až po zániku hvězdy (nikoliv po jejím vzniku). Podmínky na těchto planetách nejsou v žádném případě slučitelné s možností výskytu života.

Zajímá vás, jaký je současný stav znalostí o naší Sluneční soustavě? A co je nového v oblasti pátrání po planetách mimo Sluneční soustavu? Na tyto a další otázky vám jistě dají odpověď přednášky, které si pro tento seminář připravil tým českých a slovenských odborníků, kteří se danou problematikou zabývají již delší dobu.

Těšíme se na Vaši účast.

Podrobnější informace o programu najdete na adrese: http://www.astrovm.cz/cz/planetarni-soustavy-ve-vesmiru.html.


Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »