Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planety u extrémně mladé hvězdy

Planety u extrémně mladé hvězdy

ux_tau_a.jpg
Astronomové jsou přesvědčeni, že hvězda stará pouhý 1 milión let, může být již obklopená mladými planetami. Hvězda podobná Slunci leží v systému nazvaném UX Tau A, ve vzdálenosti asi 450 světelných let od Země. Vědci doufají, že objev poskytne pohled do doby, kdy v naší vlastní Sluneční soustavě začaly vznikat planety.

„Tento výsledek je vzrušující, protože vidíme v prachovém disku hvězdy mezeru, pravděpodobně vymetenou planetami. Téměř u všech dalších hvězdných systémů tohoto stáří, u nichž pozorujeme typický primární disk, vidíme hustý prachový disk bez jakéhokoliv vyčištění,“ řekla Catherine Espaillat(ová), postgraduální studentka (University of Michigan, Ann Arbor) a členka výzkumného týmu. Výsledky budou publikovány v prosincovém Astrophysical Journal Letters.

Již dříve se vědělo, že ve středu systému UX Tau A leží hvězda podobná Slunci. Proto Espaillat(ová) se spolupracovníky použila Spitzerův infračervený spektrometr, aby rozlišila detaily v prachovém disku kroužícím kolem centrální hvězdy.

Takové prachové disky jsou považovány za „porodnici“ planet. Prachová zrna postupně narůstají, jako když děláme sněhovou kouli, a tvoří větší skály. Ty se vzájemně srážejí až vytvoří jádra planet. Tyto „balvany“ pak obíhají kolem své centrální hvězdy a fungují jako kosmické vysavače - sbírají všechen plyn a prach, který jim stojí v cestě a v disku si tak vymetají mezeru.

Spitzer pozoroval v disku UX Tau A mezeru o šířce 0,2 až 56 AU, tj. 30 až 8 400 miliónů km. V naší Sluneční soustavě by tato mezera zabírala prostor mezi Merkurem a Plutem. Podle Espaillat(ové) tuto mezeru mohla vytvořit jedna nebo více formujících se planet.

Přestože mezery v discích, rychle kroužících kolem mladých hvězd, byly objeveny již dříve, teprve Espaillat(ová) si všimla, že u UX Tau A je zvláštní - mezera leží mezi dvěma hustými prachovými disky, přičemž vnitřní obepíná centrální hvězdu. Ostatní systémy, s mezerami v disku, obsahují v takové blízkosti u centrální hvězdy velmi málo nebo vůbec žádný prach. Jinými slovy - tyto mezery jsou něco víc než jen velké díry ve středech disků.

Někteří vědci si myslí, že díry mohly vzniknout při procesu nazvaném „fotovypařování“ (photoevaporation), kdy záření centrální hvězdy zvýší ve svém okolí teplotu a plyn a prach se odtud vypaří. UX Tau A tomuto scénáři neodpovídá, protože hustý disk krouží extrémně blízko u centrální hvězdy. Pokud tu hrálo roli „fotovypařování“ z hvězdy, pak by tak velké množství prachu nemohlo existovat tak blízko u hvězdy.

„Tento objev určitě ovlivní názor astronomů na formování planety. Spitzerův infračervený spektrometr je schopen v tomto systému vidět mezeru, ale budoucí, citlivější dalekohledy možná budou schopny v UX Tau A pátrat i po planetách podobných Zemi,“ řekla Espaillat(ová).

Zdroj: Spitzer




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »