Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planety u extrémně mladé hvězdy

Planety u extrémně mladé hvězdy

ux_tau_a.jpg
Astronomové jsou přesvědčeni, že hvězda stará pouhý 1 milión let, může být již obklopená mladými planetami. Hvězda podobná Slunci leží v systému nazvaném UX Tau A, ve vzdálenosti asi 450 světelných let od Země. Vědci doufají, že objev poskytne pohled do doby, kdy v naší vlastní Sluneční soustavě začaly vznikat planety.

„Tento výsledek je vzrušující, protože vidíme v prachovém disku hvězdy mezeru, pravděpodobně vymetenou planetami. Téměř u všech dalších hvězdných systémů tohoto stáří, u nichž pozorujeme typický primární disk, vidíme hustý prachový disk bez jakéhokoliv vyčištění,“ řekla Catherine Espaillat(ová), postgraduální studentka (University of Michigan, Ann Arbor) a členka výzkumného týmu. Výsledky budou publikovány v prosincovém Astrophysical Journal Letters.

Již dříve se vědělo, že ve středu systému UX Tau A leží hvězda podobná Slunci. Proto Espaillat(ová) se spolupracovníky použila Spitzerův infračervený spektrometr, aby rozlišila detaily v prachovém disku kroužícím kolem centrální hvězdy.

Takové prachové disky jsou považovány za „porodnici“ planet. Prachová zrna postupně narůstají, jako když děláme sněhovou kouli, a tvoří větší skály. Ty se vzájemně srážejí až vytvoří jádra planet. Tyto „balvany“ pak obíhají kolem své centrální hvězdy a fungují jako kosmické vysavače - sbírají všechen plyn a prach, který jim stojí v cestě a v disku si tak vymetají mezeru.

Spitzer pozoroval v disku UX Tau A mezeru o šířce 0,2 až 56 AU, tj. 30 až 8 400 miliónů km. V naší Sluneční soustavě by tato mezera zabírala prostor mezi Merkurem a Plutem. Podle Espaillat(ové) tuto mezeru mohla vytvořit jedna nebo více formujících se planet.

Přestože mezery v discích, rychle kroužících kolem mladých hvězd, byly objeveny již dříve, teprve Espaillat(ová) si všimla, že u UX Tau A je zvláštní - mezera leží mezi dvěma hustými prachovými disky, přičemž vnitřní obepíná centrální hvězdu. Ostatní systémy, s mezerami v disku, obsahují v takové blízkosti u centrální hvězdy velmi málo nebo vůbec žádný prach. Jinými slovy - tyto mezery jsou něco víc než jen velké díry ve středech disků.

Někteří vědci si myslí, že díry mohly vzniknout při procesu nazvaném „fotovypařování“ (photoevaporation), kdy záření centrální hvězdy zvýší ve svém okolí teplotu a plyn a prach se odtud vypaří. UX Tau A tomuto scénáři neodpovídá, protože hustý disk krouží extrémně blízko u centrální hvězdy. Pokud tu hrálo roli „fotovypařování“ z hvězdy, pak by tak velké množství prachu nemohlo existovat tak blízko u hvězdy.

„Tento objev určitě ovlivní názor astronomů na formování planety. Spitzerův infračervený spektrometr je schopen v tomto systému vidět mezeru, ale budoucí, citlivější dalekohledy možná budou schopny v UX Tau A pátrat i po planetách podobných Zemi,“ řekla Espaillat(ová).

Zdroj: Spitzer




O autorovi



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »