Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planety zemského typu mohou být běžné

Planety zemského typu mohou být běžné

W. M. Keck Observatory (Mauna Kea, Havajské ostrovy)
W. M. Keck Observatory (Mauna Kea, Havajské ostrovy)
Přibližně jedna ze čtyř hvězd podobných Slunci může vlastnit planety podobné velikosti, jako je naše Země. Vyplývá to z nových výzkumů uskutečněných NASA a University of California. Tato studie je nejrozsáhlejším a nejdetailnějším "sčítáním planet" podle jejich hlavní charakteristiky.

Astronomové k tomu použili dalekohledy na W. M. Keck Observatory (Havajské ostrovy), pomocí nichž po dobu 5 let pátrali v okolí 166 hvězd podobných Slunci po exoplanetách různých velikostí, v rozsahu od 3 do 1000 hmotností Země. Všechny tyto planety, zahrnuté do studie, obíhají blízko svých mateřských hvězd. Výsledky pozorování ukazují na větší počet menších než velkých planet, z čehož vyplývá, že malé planety existují v naší Galaxii ve větší míře.

"Studovali jsme exoplanety široké škály hmotností - podobně jako při počítání balvanů, kamenů či oblázků v kaňonu - a objevili jsme více kamenů než balvanů a více oblázků než kamenů. Naše pozemní technologie nám nedovoluje pozorovat ´zrníčka písku´, tj. planety velikosti Země, můžeme však odhadnout jejich počet," říká Andrew Howard (University of California, Berkeley), hlavní autor nové studie. "Planety velikosti Země jsou v naší Galaxii jako zrníčka písku rozsypaná na pláži - jsou zkrátka všude."

Práce byla publikována 29. října 2010 v časopise Science.

Vědci jsou toho názoru, že obyvatelné planety mohou být ve vesmíru běžné. Tato předpokládaná Zemi podobná tělesa mohou obíhat kolem mateřských hvězd ve větších vzdálenostech, kde mohou existovat příznivé podmínky pro výskyt života. Astronomická družice NASA s názvem Kepler je zaměřena také na hledání planet v okolí hvězd podobných Slunci a předpokládá se, že objeví první Zemi podobné planety v příštích několika letech.

Na základě svých výzkumů rozdělili astronomové planety do pěti skupin v rozmezí do 1000 hmotností Země, kolem tří hmotností Jupiteru a dále klesající až na hmotnost 3krát převyšující hmotnost Země. Výzkum byl omezen na planety obíhající blízko mateřských hvězd - do 0,25 AU, tj. čtvrtiny vzdálenosti Země od Slunce.

Předpokládaný počet exoplanet u hvězd podobných Slunci
Předpokládaný počet exoplanet u hvězd podobných Slunci
Zřetelný trend ukázal následující data: menší planety převyšují svým počtem ty větší. Pouze 1,6 % hvězd spadá do kategorie, která by mohla vlastnit obří planety obíhající v jejich blízkosti. Jedná se o 3 skupiny planet s vysokou hmotností, tj. exoplanety srovnatelné se Saturnem či Jupiterem a výše. Přibližně 6,5 % hvězd pravděpodobně vlastní planety středních hmotností, v rozmezí 10 až 30 hmotností Země - tj. planety velikosti Uranu či Neptunu. A 11,8 % hvězd může mít kolem sebe tzv. super-Země, jejichž hmotnosti maximálně 10krát převyšují hmotnost naší planety.

"V průběhu formování planet se malá tělesa podobná planetkám a kometám slepovaly dohromady, až nakonec dorostly na velikost Země a více. Ne všechny planety se zvětšovaly až na velikost obřích planet, jako je Saturn či Jupiter," říká Howard. "Je přirozené, že část těchto stavebních bloků - malé planety - zůstala v tomto procesu ve velikosti Země."

Astronomové extrapolovali tento výzkum a vypočítali, že 23 % Slunci podobných hvězd v naší Galaxii dokonce vlastní planety velikosti Země, obíhající v horké zóně v blízkosti hvězd. "To je statistický výsledek roků práce lovců exoplanet," dodává Marcy. "Data nám říkají, že v naší Galaxii, která obsahuje zhruba 200 miliard hvězd, může existoval až 46 miliard planet velikosti Země, a to ještě nepočítáme planety srovnatelné s velikostí Země, které obíhají kolem hvězd ve větší vzdálenosti, v tzv. zóně života."

Nalezená data jsou klíčem ke zjištění nejpravděpodobnějších teorií vzniku planet. Současné modely předpovídají planetární "poušť" v oblasti horkých zón v blízkosti hvězd nebo pokles v počtu planet s hmotnostmi menšími než 30 hmotností Země. Tyto relativně prázdné oblasti se vynořily jako důsledek faktu, že většina planet vznikla v chladných vnějších oblastech planetárních soustav a předpokládalo se, že pouze obří planety migrovaly ve značném počtu do vnitřních (horkých) oblastí v blízkosti hvězd. Nové studie ukazují nadbytek blízkých malých planet tam, kde teorie předpovídaly jejich vzácnost.

"Jsme blízko pochopení počtu planet velikosti Země v planetárních soustavách u blízkých hvězd," říká Mario R. Perez (NASA). "Tato práce je součástí klíčového vědeckého programu NASA, která vybízí astronomy k vytváření nových teorií objasňujících význam a dopad těchto posledních objevů."

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »