Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Podivná cizí planetární soustava

Podivná cizí planetární soustava

Planetární soustava kolem dvojhvězdy UZ Fornax
Planetární soustava kolem dvojhvězdy UZ Fornax
Tým astronomů, jehož členem byl i Gavin Ramsay (Armagh Observatory), našel důkazy, které naznačují existenci pozoruhodné planetární soustavy. Dvě obří planety, jak se zdá, obíhají v různých vzdálenostech kolem kompaktního binárního systému známého jako UZ For, který se skládá ze dvou malých hvězd obíhajících ve velmi malé vzdálenosti navzájem kolem sebe.

Pokud se to potvrdí, bude se jednat o příklad velmi neobvyklého planetárního systému existujícího kolem dvojhvězdy (planety obíhají kolem dvou sluncí). Obě hvězdy, z nichž jedna je bílý trpaslík a druhá zase červený trpaslík, jsou mnohem menší než Slunce a obíhají tak blízko sebe, že jeden oběh jim trvá pouze několik hodin. Tento hvězdný pár by se ve skutečnosti pohodlně vešel do prostoru velikosti našeho Slunce. Náhodou je tato soustava orientována tak, že při pohledu ze Země se obě hvězdy během oběhu navzájem zakrývají, díky čemuž astronomové získali velmi podrobné informace o vlastnostech této bezesporu zajímavé soustavy.

Avšak astronomové rovněž zaznamenali, že vzájemné zákryty nenastávají vždycky přesně v předpokládaném okamžiku. Místo toho někdy nastávají dříve, jindy zase později. A právě to je přivedlo k předpokladu přítomnosti dvou obřích planet, jejichž gravitační vliv způsobuje, že dráhy obou hvězd se "pohupují" v prostoru, a tak nepatrně mění naměřené časové úseky mezi jednotlivými zákryty. Podle výpočtů astronomů mohou být hmotnosti obou planet přinejmenším 8krát a 6krát větší než hmotnost planety Jupiter. Kolem centrální dvojhvězdy oběhnou za 5, respektive za 16 roků. Tato planetární soustava je však od nás příliš daleko na to, abychom mohli její planety přímo vyfotografovat.

Největší africký dalekohled SALT
Největší africký dalekohled SALT
Tento vzájemně se ovlivňující systém s názvem UZ For (nachází se v souhvězdí Fornax - Chemická pec) vytváří mimořádně nevlídné prostředí pro planety. V důsledku těsné blízkosti obou hvězd dochází k tomu, že mnohem hmotnější bílý trpaslík svojí gravitací neustále "krade" hmotu z povrchu červeného trpaslíka v podobě trvalého proudu. Tento proud hmoty naráží do povrchu bílého trpaslíka, zahřívá jej na teplotu několika miliónů stupňů a následně je celá planetární soustava zaplavována obrovským množstvím smrtícího rentgenového záření.

Objev byl uskutečněn na základě pozorování pomocí dalekohledu SALT (Southern African Large Telescope, průměr objektivu cca 10 m) a na základě porovnání archivních údajů zahrnujících období 27 roků, shromážděných mnoha pozemními i kosmickými astronomickými observatořemi.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkcia C /2020 F3 s M53

Rozdiel v jasnosti cca 3m je dosť zjavny

Další informace »