Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Polsko opět boduje na poli exoplanet
Petr Kubala Vytisknout článek

Polsko opět boduje na poli exoplanet

Alexander Wolszczan
Alexander Wolszczan
Tým astronomů z Penn State a Nicolaus Copernicus University (Toruň, Polsko) objevil novou exoplanetu, která obíhá relativně blízko rudého obra. Mateřská hvězda s označením HD 102272 se nachází 1 200 světelných let daleko směrem v souhvězdí Lva a je mnohem starší než naše Slunce. Nová exoplaneta má hmotnost asi šesti Jupiterů.

V týmu objevitelů nalezneme jedno velmi známé jméno. Není jim nikdo jiný než Alexander Wolszczan. Že vám toto jméno nic neříká? Jedná se o polského astronoma, který je v současnosti ředitelem Centra pro exoplanety a planety vhodné k životu při Penn State. Wolszczan je jedním z průkopníků výzkumu exoplanet. Byl to právě on, kdo v roce 1992 objevil první exoplanetu u pulsaru. Wolszczan nyní pracuje v USA, ale se svými krajany z Univerzity Mikuláše Koperníka v polské Toruni vydatně spolupracuje. Mimo jiné i díky Wolszczanovi patří Polsko ve výzkumu exoplanet mezi světovou špičku. Výzkum exoplanet podporuje finančně i Polská vláda.

Vraťme se ale zpět k exoplanetě u hvězdy HD 102272. Její výzkum je velmi důležitý k pochopení vztahu mezi planetami a stárnoucími hvězdami typu rudého obra. Také Slunce se za 4 až 5 miliard let stane rudým obrem a v jeho žhavé náručí skončí minimálně Merkur a Venuše. Naše modrá planeta přestane být modrou a projde si kremací žehem. Nejdříve se vypaří oceány, zanikne život, nakonec se začnou tavit horniny…

Nově objevená exoplaneta obíhá ve vzdálenosti asi 0,6 AU od své mateřské hvězdy, což může být možná hranice přežití planety jako takové. O budoucím vlivu Slunce co by rudého obra na planety Sluneční soustavy zatím úplně přesnou představu nemáme. Výzkum planetárních soustav u hvězd jako je HD 102272 nám tak může výrazně pomoci. Okolo hvězdy obíhá ještě zřejmě druhá exoplaneta ve vzdálenosti 1,6 AU. Její hmotnost je přibližně 2,5 Jupiterů.

Doporučené odkazy: HD 102272 v katalogu exoplanet

Zdroj:


Seriál Exoplanety
Seriál "Exoplanety": od prosince 2008 do listopadu 2009 na astro.cz






O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »