Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Potvrzeno více než 5 000 exoplanet v naší Galaxii

Potvrzeno více než 5 000 exoplanet v naší Galaxii

Za uplynulých 30 let bylo již objeveno více než 5 000 exoplanet
Autor: NASA/JPL-Caltech

Podle astronomů NASA bylo doposud potvrzeno již více než 5 000 exoplanet včetně malých kamenných těles podobných Zemi, obřích plynných planet mnohokrát větších než Jupiter a tzv. „horkých jupiterů“ na doslova spalujících blízkých oběžných drahách kolem svých mateřských hvězd. V naší Galaxii se pravděpodobně nachází několik stovek miliard planet.

Spolehlivě určený počátek objevování exoplanet nastal v roce 1992 objevem podivné nové planety obíhající dokonce kolem ještě podivnější hvězdy. Jednalo se o typ neutronové hvězdy známé jako pulzar, což je rychle rotující „mrtvá“ hvězda, která pulzuje v důsledku milisekundových záblesků rádiového záření. Měření nepatrných změn ve frekvenci pulzů umožnilo astronomům odhalit planety obíhající kolem tohoto pulzaru.

Objev rovnou tří planet kolem této rotující hvězdy neodmyslitelně otevřel stavidlo nových objevů,“ říká profesor Alexander Wolszczan z Pennsylvania State University, hlavní autor článku odhalujícího první exoplanety. „Jestliže se nám podařilo odhalit planety obíhající kolem neutronových hvězd, potom planety mohou být v podstatě kdekoliv.“

Mnoho nových objevů dnes určuje více než 5 000 potvrzených exoplanet. Planetární počítadlo se zatím zastavilo 21. 3. 2022, kdy byla doplněna poslední šarže 65 nových exoplanet do seznamu NASA’s Exoplanet Archive (https://exoplanetarchive.ipac.caltech.edu/).

Rozdělení objevených exoplanet na jednotlivé základní typy Autor: NASA/JPL-Caltech
Rozdělení objevených exoplanet na jednotlivé základní typy
Autor: NASA/JPL-Caltech
Zahájili jsme novou éru objevů, kdy půjdeme nad hranice pouhého doplňování nových planet do seznamu,“ říká profesor Wolszczan. „A nejedná se jen o čísla. Každá z planet je novým světem, typem nové planety. Jsem nadšená z každého objevu, přestože toho o nich mnoho nevíme,“ dodává Jessie Christiansenová, vedoucí vědecká pracovnice NASA’s Exoplanet Archive a výzkumná pracovnice NASA’s Exoplanet Science Institute at Caltech.

Astronomická družice NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), která byla vypuštěna v roce 2018, pokračuje v objevování nových exoplanet.

Avšak generace výkonných teleskopů a jejich velmi citlivých detektorů, zahájená nedávným startem nového kosmického teleskopu JWST (James Webb Space Telescope), bude brzy soustřeďovat světlo z atmosfér exoplanet a bude zjišťovat, jaké plyny jsou přítomny, abychom podle toho mohli identifikovat poznávací znaky obyvatelných podmínek.

Kosmický teleskop Nancy Grace Roman Space Telescope (NGRST), jehož start se připravuje na rok 2027, bude provádět pátrání po nových exoplanetách při použití rozličných metod.

Evropská mise ARIEL (plánovaný start v roce 2029) bude zkoumat především atmosféry exoplanet.

Podle mého názoru je nevyhnutelné, že někde najdeme určité druhy života – s největší pravděpodobností poněkud primitivní druhy,“ říká profesor Wolszczan. „Blízké spojení mezi chemií života na Zemi a chemickým složením nalezeným v celém vesmíru, stejně tak jako zjištění obecně rozšířených organických molekul naznačuje, že odhalení života samotného je pouze otázkou času.“

Start astronomické družice NASA s názvem Kepler Space Telescope (v roce 2009), která nedávno ukončila svoji činnost, otevřela nové okno do vesmíru,“ říká William Borucki, hlavní vědecký pracovník mise Kepler. „Nikdo z nás tehdy nečekal tak obrovskou rozmanitost planetárních systémů a hvězd. Je to prostě úžasné.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: 5 000 exoplanet


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »