Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Pozorovány změny v atmosféře exoplanety

Pozorovány změny v atmosféře exoplanety

Změny v atmosféře exoplanety HD 189733b - kresba
Změny v atmosféře exoplanety HD 189733b - kresba
Mezinárodní tým astronomů využil data z Hubblova kosmického dalekohledu HST (NASA), a také souběžná pozorování astronomické družice SWIFT. Na základě těchto pozorování detekoval význačné změny v atmosféře planety nacházející se daleko za hranicemi Sluneční soustavy.

Vědci dospěli k závěru, že atmosférické změny nastaly jako odpověď na silnou erupci, ke které došlo na mateřské hvězdě exoplanety, přičemž tuto erupci zaznamenala astronomická družice SWIFT (NASA).

"Širokospektrální pokrytí vlnových délek záření detektory na kosmických observatořích HST a SWIFT nám poskytlo dosud nevídaný pohled na interakci mezi explozí na povrchu aktivní hvězdy a atmosférou obří planety," říká vedoucí vědecký pracovník Alain Lecavalier des Etangs z institutu Paris Institute of Astrophysics (IAP), který je součástí French National Scientific Research Center, Pierre and Marie Curie University v Paříži.

Exoplaneta s označením HD 189733b je plynný obr podobný Jupiteru, avšak jeho hmotnost je o 14 % vyšší. Planeta krouží kolem mateřské hvězdy ve vzdálenosti pouhých 4,8 miliónu km, což je více než 30krát méně než vzdálenost Země od Slunce. Jeden oběh vykoná za 2,2 dne. Hvězda s označením HD 189733A má asi jen 80procentní průměr i hmotnost našeho Slunce.

Astronomové klasifikovali planetu jako "horký Jupiter". Předcházející pozorování pomocí HST ukázala, že rozsáhlá atmosféra planety dosahuje teploty kolem 1030 °C.

Planeta HD 189733b periodicky přechází přes kotouček mateřské hvězdy - nastává tzv. tranzit - a tento jev dává astronomům příležitost studovat vlastnosti její atmosféry. Nedávné studie, v nichž tým astronomů pod vedením Etangse rovněž využil data z HST, ukázaly, že plynný vodík unikal z horních vrstev atmosféry planety. Tímto objevem se HD 189733b stala teprve druhou známou "vypařující se" exoplanetou.

Soustava je od Země vzdálena pouhé 63 světelné roky. Díky tomu je hvězda pozorovatelná i pomocí triedru poblíž proslulé mlhoviny Dumbbell. To dělá z exoplanety HD 189733b ideální cíl pro výzkum procesů, které ovlivňují únik její atmosféry.

"Astronomové detailně diskutovali o vypařování atmosféry již několik let; výzkum exoplanety HD 189733b je nejlepší příležitostí pro pochopení těchto procesů," říká Vincent Bourrier, doktorand na IAP a člen týmu podílejícího se na novém výzkumu.

Změny v atmosféře exoplanety HD 189733b - kresba
Změny v atmosféře exoplanety HD 189733b - kresba
Když planeta HD 189733b přechází pro pozemského pozorovatele přes kotouček hvězdy, část světla vyzařovaného hvězdou prochází skrz atmosféru planety. Vzájemné ovlivňování vede k tomu, že se do procházejícího světla "zapíší" informace o složení a pohybu atmosféry planety.

V dubnu 2010 astronomové pozorovali jeden tranzit pomocí spektrografu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph) na palubě HST, avšak nezjistili žádné stopy po přítomnosti atmosféry planety. Následující pozorování pomocí spektrografu STIS, které se uskutečnilo 21. 9. 2010, ukázalo překvapivou změnu: jasný důkaz toho, že směrem od exoplanety směřoval výtrysk plynu.

Astronomové určili, že každou sekundu unikalo z atmosféry planety minimálně 1 000 tun plynu. Atomy vodíku unikaly pryč jako o závod rychlostí větší než 480 000 km/h. Objev bude publikován v následujícím čísle časopisu Astronomy & Astrophysics.

Protože rentgenové a ultrafialové záření zahřívá atmosféru planety, což pravděpodobně vede k jejímu úniku, výzkumný tým monitoroval hvězdu rovněž pomocí přístroje XRT (X-ray Telescope) na palubě družice SWIFT. Dne 7. 9. 2011, přesně 8 hodin před tím, než bylo naplánováno pozorování dalšího tranzitu pomocí HST, monitorovala družice SWIFT hvězdu HD 189733 a zjistila, že se na ní rozpoutala mohutná erupce.

"Malá vzdálenost planety od hvězdy znamená, že byla zasažena proudem rentgenového záření 10 000krát silnějším, než může utrpět Země během sluneční erupce třídy X, což je nejsilnější kategorie," říká spoluautor objevu Peter Wheatley (University of Warwick, Anglie).

Po započtení mimořádně velkého rozměru planety HD 189733b astronomové oznámili, že byla zasažena zhruba ekvivalentem 3 miliónů erupcí třídy X, ke kterým dochází na Slunci.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »