Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Pozorovány změny v atmosféře exoplanety

Pozorovány změny v atmosféře exoplanety

Změny v atmosféře exoplanety HD 189733b - kresba
Změny v atmosféře exoplanety HD 189733b - kresba
Mezinárodní tým astronomů využil data z Hubblova kosmického dalekohledu HST (NASA), a také souběžná pozorování astronomické družice SWIFT. Na základě těchto pozorování detekoval význačné změny v atmosféře planety nacházející se daleko za hranicemi Sluneční soustavy.

Vědci dospěli k závěru, že atmosférické změny nastaly jako odpověď na silnou erupci, ke které došlo na mateřské hvězdě exoplanety, přičemž tuto erupci zaznamenala astronomická družice SWIFT (NASA).

"Širokospektrální pokrytí vlnových délek záření detektory na kosmických observatořích HST a SWIFT nám poskytlo dosud nevídaný pohled na interakci mezi explozí na povrchu aktivní hvězdy a atmosférou obří planety," říká vedoucí vědecký pracovník Alain Lecavalier des Etangs z institutu Paris Institute of Astrophysics (IAP), který je součástí French National Scientific Research Center, Pierre and Marie Curie University v Paříži.

Exoplaneta s označením HD 189733b je plynný obr podobný Jupiteru, avšak jeho hmotnost je o 14 % vyšší. Planeta krouží kolem mateřské hvězdy ve vzdálenosti pouhých 4,8 miliónu km, což je více než 30krát méně než vzdálenost Země od Slunce. Jeden oběh vykoná za 2,2 dne. Hvězda s označením HD 189733A má asi jen 80procentní průměr i hmotnost našeho Slunce.

Astronomové klasifikovali planetu jako "horký Jupiter". Předcházející pozorování pomocí HST ukázala, že rozsáhlá atmosféra planety dosahuje teploty kolem 1030 °C.

Planeta HD 189733b periodicky přechází přes kotouček mateřské hvězdy - nastává tzv. tranzit - a tento jev dává astronomům příležitost studovat vlastnosti její atmosféry. Nedávné studie, v nichž tým astronomů pod vedením Etangse rovněž využil data z HST, ukázaly, že plynný vodík unikal z horních vrstev atmosféry planety. Tímto objevem se HD 189733b stala teprve druhou známou "vypařující se" exoplanetou.

Soustava je od Země vzdálena pouhé 63 světelné roky. Díky tomu je hvězda pozorovatelná i pomocí triedru poblíž proslulé mlhoviny Dumbbell. To dělá z exoplanety HD 189733b ideální cíl pro výzkum procesů, které ovlivňují únik její atmosféry.

"Astronomové detailně diskutovali o vypařování atmosféry již několik let; výzkum exoplanety HD 189733b je nejlepší příležitostí pro pochopení těchto procesů," říká Vincent Bourrier, doktorand na IAP a člen týmu podílejícího se na novém výzkumu.

Změny v atmosféře exoplanety HD 189733b - kresba
Změny v atmosféře exoplanety HD 189733b - kresba
Když planeta HD 189733b přechází pro pozemského pozorovatele přes kotouček hvězdy, část světla vyzařovaného hvězdou prochází skrz atmosféru planety. Vzájemné ovlivňování vede k tomu, že se do procházejícího světla "zapíší" informace o složení a pohybu atmosféry planety.

V dubnu 2010 astronomové pozorovali jeden tranzit pomocí spektrografu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph) na palubě HST, avšak nezjistili žádné stopy po přítomnosti atmosféry planety. Následující pozorování pomocí spektrografu STIS, které se uskutečnilo 21. 9. 2010, ukázalo překvapivou změnu: jasný důkaz toho, že směrem od exoplanety směřoval výtrysk plynu.

Astronomové určili, že každou sekundu unikalo z atmosféry planety minimálně 1 000 tun plynu. Atomy vodíku unikaly pryč jako o závod rychlostí větší než 480 000 km/h. Objev bude publikován v následujícím čísle časopisu Astronomy & Astrophysics.

Protože rentgenové a ultrafialové záření zahřívá atmosféru planety, což pravděpodobně vede k jejímu úniku, výzkumný tým monitoroval hvězdu rovněž pomocí přístroje XRT (X-ray Telescope) na palubě družice SWIFT. Dne 7. 9. 2011, přesně 8 hodin před tím, než bylo naplánováno pozorování dalšího tranzitu pomocí HST, monitorovala družice SWIFT hvězdu HD 189733 a zjistila, že se na ní rozpoutala mohutná erupce.

"Malá vzdálenost planety od hvězdy znamená, že byla zasažena proudem rentgenového záření 10 000krát silnějším, než může utrpět Země během sluneční erupce třídy X, což je nejsilnější kategorie," říká spoluautor objevu Peter Wheatley (University of Warwick, Anglie).

Po započtení mimořádně velkého rozměru planety HD 189733b astronomové oznámili, že byla zasažena zhruba ekvivalentem 3 miliónů erupcí třídy X, ke kterým dochází na Slunci.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »