Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Pozorujte zákryt exoplanety!

Pozorujte zákryt exoplanety!

Model exoplanety HD17156 b
Model exoplanety HD17156 b
Výzva pro pozorovatele zákrytů hvězd exoplanetami. V září nastanou dva pozorovatelné zákryty (tranzity) HD17156 b Cas, což je tranzitující exoplaneta s nejdelší známou periodou (21,2 dne).

Dva zákryty během září
První zákryt nastává v noci ze 4. na 5. září 2008, ale pozor, je nutné začít pozorovat hned za soumraku, protože podle předpovědi zákryt začíná ve 19:43 SELČ, střed je ve 21:16 SELČ a konec tranzitu v 20:49 SELČ.

Druhý, ještě příznivější tranzit nastává hned následující oběh - v noci z 25. na 26. září 2008. To má exoplaneta přímo ideální pozorovací okno - začátek tranzitu nastane v 0:56 SELČ, střed ve 2:29 SELČ a konec ve 4:02 SELČ. To je tak ideální, že tuto noc by žádný pozorovatel s CCD kamerou neměl pozorovat nic jiného než právě tento objekt!

Nejdelší oběžná doba
Proč je tranzitující exoplaneta HD17156 b Cas právě tak zajímavá? Většina tranziterů má orbitální periodu den či dva, maximálně 5 dní. Čím delší perioda, tím větší velká poloosa oběžné dráhy a tím je menší pravděpodobnost, že bude docházet k pozorovatelným tranzitům. HD17156 b Cas má periodu 21,2 dne, takže šance, že nám tato exoplaneta dokáže zakrýt svou mateřskou hvězdu je skutečně malá. Přesto to ze Země vidíme. Přitom délka tranzitu je poměrně krátká - jen 186 minut. Je to způsobeno tím, že exoplaneta "b" kolem HD17156 obíhá po velmi výstředné oběžné dráze. Jde ve všech ohledech o výjimečný systém s velmi málo pozorovatelnými zákryty a tak bychom si neměli nechat ujít žádné pozorovací okno.

Zákryt hvězdy exoplanetou
Zákryt hvězdy exoplanetou

Parametry tranzitu
Hvězdná velikost mateřské hvězdy: V=8,17 mag, hloubka poklesu 0,008 mag, délka tranzitu 186 minut. Hvězda je velmi jasná a tak je dostupná i pro malé přístroje a teleobjektivy. Souřadnice objektu (J2000): RA: 02 49 44.27, DE: +71 45 12.7, tedy souhvězdí Kassiopeji.

Tipy pro pozorování:
Pozorujte pokud možno minimálně 1 hodinu před začátkem tranzitu a 1 hodinu po předpovězeném konci tranzitu.
Expozici volte tak, abyste měli signál na snímcích od hvězdy u horní hranice linearity kamery. Pokud máte non-ABG 16ti bitovou CCD kameru, doporučený signál je 40 tisíc ADU. To platí i pro srovnávací hvězdu.
Použijte autoguiding. Zvýší se tím velice přesnost.
Pokud budete mít krátké expozice (pod 120s), doporučujeme surové snímky při zpracování skládat (funkce "Merge frames" v Muniwinu)
Před pozorováním si zkontrolujte, zda máte správně nastaven systémový čas v PC/notebooku.

Svá pozorování zasílejte Sekci pozorovatelů proměnných hvězd





O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »