Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Pozorujte zákryt exoplanety!

Pozorujte zákryt exoplanety!

Model exoplanety HD17156 b
Model exoplanety HD17156 b
Výzva pro pozorovatele zákrytů hvězd exoplanetami. V září nastanou dva pozorovatelné zákryty (tranzity) HD17156 b Cas, což je tranzitující exoplaneta s nejdelší známou periodou (21,2 dne).

Dva zákryty během září
První zákryt nastává v noci ze 4. na 5. září 2008, ale pozor, je nutné začít pozorovat hned za soumraku, protože podle předpovědi zákryt začíná ve 19:43 SELČ, střed je ve 21:16 SELČ a konec tranzitu v 20:49 SELČ.

Druhý, ještě příznivější tranzit nastává hned následující oběh - v noci z 25. na 26. září 2008. To má exoplaneta přímo ideální pozorovací okno - začátek tranzitu nastane v 0:56 SELČ, střed ve 2:29 SELČ a konec ve 4:02 SELČ. To je tak ideální, že tuto noc by žádný pozorovatel s CCD kamerou neměl pozorovat nic jiného než právě tento objekt!

Nejdelší oběžná doba
Proč je tranzitující exoplaneta HD17156 b Cas právě tak zajímavá? Většina tranziterů má orbitální periodu den či dva, maximálně 5 dní. Čím delší perioda, tím větší velká poloosa oběžné dráhy a tím je menší pravděpodobnost, že bude docházet k pozorovatelným tranzitům. HD17156 b Cas má periodu 21,2 dne, takže šance, že nám tato exoplaneta dokáže zakrýt svou mateřskou hvězdu je skutečně malá. Přesto to ze Země vidíme. Přitom délka tranzitu je poměrně krátká - jen 186 minut. Je to způsobeno tím, že exoplaneta "b" kolem HD17156 obíhá po velmi výstředné oběžné dráze. Jde ve všech ohledech o výjimečný systém s velmi málo pozorovatelnými zákryty a tak bychom si neměli nechat ujít žádné pozorovací okno.

Zákryt hvězdy exoplanetou
Zákryt hvězdy exoplanetou

Parametry tranzitu
Hvězdná velikost mateřské hvězdy: V=8,17 mag, hloubka poklesu 0,008 mag, délka tranzitu 186 minut. Hvězda je velmi jasná a tak je dostupná i pro malé přístroje a teleobjektivy. Souřadnice objektu (J2000): RA: 02 49 44.27, DE: +71 45 12.7, tedy souhvězdí Kassiopeji.

Tipy pro pozorování:
Pozorujte pokud možno minimálně 1 hodinu před začátkem tranzitu a 1 hodinu po předpovězeném konci tranzitu.
Expozici volte tak, abyste měli signál na snímcích od hvězdy u horní hranice linearity kamery. Pokud máte non-ABG 16ti bitovou CCD kameru, doporučený signál je 40 tisíc ADU. To platí i pro srovnávací hvězdu.
Použijte autoguiding. Zvýší se tím velice přesnost.
Pokud budete mít krátké expozice (pod 120s), doporučujeme surové snímky při zpracování skládat (funkce "Merge frames" v Muniwinu)
Před pozorováním si zkontrolujte, zda máte správně nastaven systémový čas v PC/notebooku.

Svá pozorování zasílejte Sekci pozorovatelů proměnných hvězd





O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »