Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Příliš větrná exoplaneta

Příliš větrná exoplaneta

Předpokládaný vzhled větrné exoplanety HD 189733b
Autor: Mark A. Garlick/University of Warwick

Větry vanoucí rychlostí vyšší než 2 km/s byly objeveny na jedné z planet mimo Sluneční soustavu. Na objevu se podíleli pracovníci University of Warwick. Je to poprvé, kdy se podařilo povětrnostní situaci na exoplanetě přímo změřit a zmapovat.

Zaznamenaná rychlost větru je 20× vyšší než nejvyšší rychlost větru naměřená na Zemi, což znamená, že je 7× vyšší než rychlost zvuku. Komentář k objevu poskytl Tom Louden z astrofyzikálního oddělení University of Warwick, který říká: „Jedná se o vůbec první mapu počasí na planetě mimo Sluneční soustavu. Zatím známe pouze rychlosti větru na některých exoplanetách, doposud jsme nebyli schopni přímo změřit a zmapovat průběh počasí.“

Objev se týká exoplanety HD 189733b v souhvězdí Lištičky. Od Země je vzdálena 63 světelné roky. Vědci z University of Warwick měřili rychlosti na protilehlých stranách exoplanety HD 189733b a objevili silný vítr vanoucí rychlostí 8 700 km/h proudící z denní na noční polokouli.

Tom Louden dále vysvětluje: „Rychlost proudění na exoplanetě HD 189733b byla změřená pomocí spektroskopu s vysokým rozlišením zaměřeným na absorpci přítomného sodíku v atmosféře planety. Když se část atmosféry exoplanety (v době, kdy se planeta nachází před kotoučkem hvězdy), pohybuje směrem k nám nebo pryč od nás, tzv. Dopplerův efekt způsobuje posun spektrálních čar na jednu či druhou stranu spektra. Tímto způsobem lze přesně změřit rychlost proudění.“

Exoplaneta HD 189733b je jednou z nejvíce studovaných planet třídy horkých jupiterů. Planeta, která byla objevena v říjnu 2005, je 1,14× větší než náš Jupiter a svou mateřskou hvězdu obíhá ve vzdálenosti 30× menší než obíhá Země kolem Slunce. Jeden oběh kolem mateřské hvězdy vykoná za 2,2 dne. Její hmotnost dosahuje 1,16 hmotnosti Jupiteru. Teplota na jejím povrchu dosahuje hodnot kolem 1 800 °C.

Její velikost a relativní blízkost k Zemi z ní dělá oblíbený cíl pro astronomy. Dřívější výzkumy ukázaly, že denní strana planety by se jevila pro naše oko ve světlejších odstínech modré barvy, a to pravděpodobně v důsledku oblaků jemných zrníček křemíku přítomných ve vysoké atmosféře.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] ria.ru

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplaneta HD 189733b


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »