Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Prohlédněte si systém HD188753 na vlastní oči!
Veselý Jan Vytisknout článek

Prohlédněte si systém HD188753 na vlastní oči!

Hvězda HD188753, která je ve skutečnosti trojitým systémem, v němž byla nedávno detekována planeta, je snadno pozorovatelná malým hvězdářským dalekohledem či triedrem. V létě se v noci nachází prakticky přímo nad naší hlavou. Jednotlivé složky trojhvězdy ani planetu HD188753Ab na vlastní oči nerozlišíme, ale při pohledu na tu hvězdičku v zorném poli dalekohledu se můžeme nechat unášet představami.

Slova objevitelů o pozorování východů a západů tří sluncí poněkud zavánějí vrcholící okurkovou sezónou, ale proč si nezaspekulovat, co bychom z povrchu oné planety viděli?

Především je třeba zdůraznit, že jde o obří planetu podobnou Jupiteru, tedy bez pevného povrchu, navíc těsně "nalepenou" na mateřskou hvězdu, takže teplota na "povrchu" se hravě přehoupne přes tisíc kelvinů a přítomnost pozorovatele (dokonce i satelitu s pevným povrchem, na němž by ten nešťastník přece jen mohl stát) je tedy krajně nepravděpodobná. Nebuďme však detailisté. Co by tedy pozorovatel viděl?

Pozorovatel s očima pozemšťana asi nic. Byl by oslepen! Jelikož hvězda HD188753 má hmotnost podobnou hmotnosti našeho Slunce, můžeme snadno (pomocí třetího Keplerova zákona) odvodit, že při oběžné době 3,3 dny se její planeta nachází ve vzdálenosti přibližně 0,04 AU. Je tedy 25x blíž ke svému slunci než Země k tomu našemu. To ovšem znamená, že na jejím nebi se vznáší 25x větší světelná koule, jež oslepuje 600x silnější září! Ostatní dvě složky trojhvězdy jsou téměř 9x dále, tedy byly-li by tak velké jako Slunce, byly by při pohledu z planety HD188753Ab 80x slabší. Poměr jasností hvězd tak bude nejméně 1:50000, ale spíš větší, a za přítomnosti největšího ze sluncí se ta ostatní budou na obloze ztrácet. My ze Země také ve dne nevidíme hvězdy a planety a jen občas můžeme současně se Sluncem pozorovat Měsíc.

To ovšem není jediný problém. Způsob, jímž byla planeta objevena, neumožňuje zjistit naprosto nic o její rotaci. Fungují-li však fyzikální zákony i v soustavě HD188753, lze důvodně předpokládat, že rotace tak blízké planety bude vázaná - planeta bude ke svému slunci přiklánět stále tutéž polokouli a na mnoha místech se tudíž nedostaví žádný západ či východ slunce. Na druhou stranu jde o trojhvězdu, takže dvojice "tetiček" obíhajících v uctivé vzdálenosti bude přece jen značně rušit a planeta by se měla poněkud kývat (librace). Na některých místech by tedy přece jen mohlo hlavní slunce občas zmizet za obzor. Dvě vzdálenější slunce pak budou po obloze kroužit jednou za 3,3 dny (naše pozemské) a nikdy neviditelným hvězdným pozadím budou brázdit kolem dokola jednou za necelých 26 roků.

Abychom měli lepší představu, co se v systému děje, podívejme se na několik ilustrací chování trojhvězdy. Trojhvězda je obecně nestabilní systém a tři rovnocenné hvězdy ve srovnatelných vzdálenostech se dříve či později gravitačně rozkmotří. Pohyb hvězd v takové trojhvězdě a její rozpad ilustrují první dva obrázky.

Dlouhodobé soužití tří hvězd je možné jen v hierarchicky uspořádaných systémech. První z možností je, že okolo dvojhvězdy obíhá malá třetí hvězda v takové vzdálenosti, že gravitační vazbu dvojice nijak vážně nenaruší (třetí obrázek). Součástí takového systému "2+1" je i Slunci nejbližší hvězda Proxima, jež obíhá okolo dvojhvězdy Toliman (alfa) v souhvězdí Kentaura. Podle dostupných informací se v případě HD188753 jedná spíš o systém "1+2", v němž okolo hmotnější hvězdy obíhá dvojice hvězd tak malých, že ani dohromady nemohou hmotností konkurovat té třetí. V každém případě je na obrázcích dobře vidět, že nelze hovořit o tom, že okolo jedné hvězdy obíhají dvě další. Silové působení je vždy vzájemné a hvězdy tudíž obíhají okolo společného hmotného středu (těžiště) soustavy. Pozorovateli na planetě v systému tří hvězd by tedy pohyb sluncí po nebi připadal být přinejmenším "potácivý".

Závěrem se pokusme HD188753 najít. Svítí v souhvězdí Labutě poblíž jejího "levého křídla". Podle katalogu GSC má magnitudu +7,4. Není tedy vidět očima, ale pomocí hvězdné mapy, případně souřadnic (RA: 19 h 55 min; DEC: +41° 52,3') by neměl být problém s jejím nalezením. Že jde o trojhvězdu, dokoce obsahující planetu, však sebelepším dalekohledem na vlastní oči nepoznáme. V nedalekém okolí ale můžeme pozorovat jiné příklady vícenásobných systémů, které pomocí dalekohledu snadno rozlišíme. Nádherně barevnou dvojhvězdou je Albireo v Labuti a exemplárním případem čtyřhvězdy pak epsilon v souhvězdí Lyry, kterou při velkém zvětšení rozlišíme jako dvě těsné dvojice. Jde opět o hierarchické uspořádání, protože jakýkoli jiný prakticky realizovatelný systém čtyř hvězd je nestabilní.

Zdroj: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



3. vesmírný týden 2021

3. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 1. do 24. 1. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars procházející kolem Uranu. Aktivita Slunce je nízká. Proběhl první testovací zážeh centrálního stupně připravované obří rakety SLS. Naopak test Starship SN9 byl odložen pro výměnu motorů. Očekáváme starty rakety Falcon 9, Electron a LauncherOne. Krtek na Marsu skončil svou neúspěšnou misi. Podívejte se na kosmonautickou aplikaci a web pro děti. Před 15 lety startovala sonda New Horizons k planetě Pluto, aby následně prozkoumala už jen trpasličí planetu a jeden malý objekt Kuiperova pásu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

konjunkcia jupitera a saturnu

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek „Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo   Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

zákryt hviezdy Mesiacom

zákryt hviezdy [[SAO] 93083 5.2mag] Mesiacom gif

Další informace »