Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Protoplanetární disk HL Tauri

Protoplanetární disk HL Tauri

Protoplanetární disk HL Tauri z observatoře ALMA v Chile Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)
Protoplanetární disk HL Tauri z observatoře ALMA v Chile
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)
Obrázek, který vidíte v úvodu článku, není počítačová simulace, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ukazuje na jedinečné možnosti nové vesmírné observatoře ALMA. Na snímku je oblak prachu kolem hvězdy označené jako HL Tauri v souhvězdí Býka a mezery v prachu mají mít původ ve vznikajících planetách kolem této hvězdy.

ALMA je zkratka pro Atacama Large Millimeter/submillimeter Array, tedy soustavu radioteleskopů, které pracují v rádiové oblasti elektromagnetického záření. V současnosti jde o unikátní astronomickou observatoř, která nám bude přinášet množství nových a často překvapujících informací. Mezi takové patří i tento snímek, s nímž jsme se mohli setkat v galerii Astronomického snímku dne v pondělí.

Hvězda HL Tauri z HST a ALMA Autor: ALMA (ESO/NASA/NAOJ/NRAO)
Hvězda HL Tauri z HST a ALMA
Autor: ALMA (ESO/NASA/NAOJ/NRAO)
Antény radioteleskopu jsou schopny navzájem měnit polohu. V případě zveřejněné fotografie bylo dosaženo bezprecedentního detailu díky jejich přesunu až na 15 kilometrů od sebe (toto pozorování je součástí pozorovací kampaně s dlouhou základnou, která trvá od září do prosince 2014). Vzhledem k tomu, že jiné radioteleskopy pracující v milimetrové oblasti jsou schopny dosáhnout základny maximálně dva kilometry, jedná se o průlom v této oblasti. Navíc do budoucna se počítá s pozorováním na kratších vlnových délkách než v současnosti, což povede k ještě většímu detailu. Už teď je dosažená rozlišovací schopnost v případě této fotografie kolem 35 tisícin úhlové vteřiny, což ve vzdálenosti HL Tauri (450 světelných roků) činí asi pětinásobek vzdálenosti Země od Slunce. Tím je dosaženo lepšího rozlišení, než má běžně Hubbleův vesmírný dalekohled.

Hvězda HL Tauri je asi milión let stará, tedy vlastně mladá, z astronomického hlediska nedávno narozená hvězda. Disk prachu, který ji obklopuje, je původcem vzniku planet, ovšem teprve tento extrémně detailní snímek nám odhaluje, jak tento proces probíhá. Zatímco snímek v úvodu ukazuje samotný protoplanetární disk, druhý obrázek vlevo ukazuje porovnání tohoto snímku s předchozím záběrem z HST. Níže je pak vidět porovnání vznikajícího systému HL Tauri se Sluneční soustavou. Snímek je skvělý i díky tomu, že ALMA se umí podívat skrz oblak, který ve viditelné oblasti spektra zakrývá hvězdu samotnou.

Protoplanetární disk HL Tauri v porovnání s rozměry sluneční soustavy Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)
Protoplanetární disk HL Tauri v porovnání s rozměry sluneční soustavy
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)
Zajímavé je, že podle snímku by takové mezery v protoplanetárním disku měly být vytvořeny téměř jistě velkými protoplanetami. Ovšem u takto mladých hvězd se s tak velkými protoplanetami dosud příliš nepočítalo. Hvězda HL Tauri je podobná našemu Slunci, a tak je nanejvýš názorné si díky podobným snímkům uvědomit, jak to v oblasti, kde žijeme, vypadalo asi před 4,5 miliardami let. Snímek však také nutně musí vyvolat změny v dosud platných teoriích o vzniku planet kolem mladých hvězd.

ALMA je mezinárodní projekt ESO s dalšími zeměmi ze severní Ameriky, východní Asie a s Chile, kde se nachází 5 000 metrů vysoko v Andách.

Zdroje a doporučujeme:
[1] Revolutionary ALMA image reveals planetary genesis
[2] Astronomický snímek dne 10. 11. 2014
[3] Informace o observatoři ALMA




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: HL Tauri


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »