Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Protoplanetární disk HL Tauri

Protoplanetární disk HL Tauri

Protoplanetární disk HL Tauri z observatoře ALMA v Chile Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)
Protoplanetární disk HL Tauri z observatoře ALMA v Chile
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)
Obrázek, který vidíte v úvodu článku, není počítačová simulace, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ukazuje na jedinečné možnosti nové vesmírné observatoře ALMA. Na snímku je oblak prachu kolem hvězdy označené jako HL Tauri v souhvězdí Býka a mezery v prachu mají mít původ ve vznikajících planetách kolem této hvězdy.

ALMA je zkratka pro Atacama Large Millimeter/submillimeter Array, tedy soustavu radioteleskopů, které pracují v rádiové oblasti elektromagnetického záření. V současnosti jde o unikátní astronomickou observatoř, která nám bude přinášet množství nových a často překvapujících informací. Mezi takové patří i tento snímek, s nímž jsme se mohli setkat v galerii Astronomického snímku dne v pondělí.

Hvězda HL Tauri z HST a ALMA Autor: ALMA (ESO/NASA/NAOJ/NRAO)
Hvězda HL Tauri z HST a ALMA
Autor: ALMA (ESO/NASA/NAOJ/NRAO)
Antény radioteleskopu jsou schopny navzájem měnit polohu. V případě zveřejněné fotografie bylo dosaženo bezprecedentního detailu díky jejich přesunu až na 15 kilometrů od sebe (toto pozorování je součástí pozorovací kampaně s dlouhou základnou, která trvá od září do prosince 2014). Vzhledem k tomu, že jiné radioteleskopy pracující v milimetrové oblasti jsou schopny dosáhnout základny maximálně dva kilometry, jedná se o průlom v této oblasti. Navíc do budoucna se počítá s pozorováním na kratších vlnových délkách než v současnosti, což povede k ještě většímu detailu. Už teď je dosažená rozlišovací schopnost v případě této fotografie kolem 35 tisícin úhlové vteřiny, což ve vzdálenosti HL Tauri (450 světelných roků) činí asi pětinásobek vzdálenosti Země od Slunce. Tím je dosaženo lepšího rozlišení, než má běžně Hubbleův vesmírný dalekohled.

Hvězda HL Tauri je asi milión let stará, tedy vlastně mladá, z astronomického hlediska nedávno narozená hvězda. Disk prachu, který ji obklopuje, je původcem vzniku planet, ovšem teprve tento extrémně detailní snímek nám odhaluje, jak tento proces probíhá. Zatímco snímek v úvodu ukazuje samotný protoplanetární disk, druhý obrázek vlevo ukazuje porovnání tohoto snímku s předchozím záběrem z HST. Níže je pak vidět porovnání vznikajícího systému HL Tauri se Sluneční soustavou. Snímek je skvělý i díky tomu, že ALMA se umí podívat skrz oblak, který ve viditelné oblasti spektra zakrývá hvězdu samotnou.

Protoplanetární disk HL Tauri v porovnání s rozměry sluneční soustavy Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)
Protoplanetární disk HL Tauri v porovnání s rozměry sluneční soustavy
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)
Zajímavé je, že podle snímku by takové mezery v protoplanetárním disku měly být vytvořeny téměř jistě velkými protoplanetami. Ovšem u takto mladých hvězd se s tak velkými protoplanetami dosud příliš nepočítalo. Hvězda HL Tauri je podobná našemu Slunci, a tak je nanejvýš názorné si díky podobným snímkům uvědomit, jak to v oblasti, kde žijeme, vypadalo asi před 4,5 miliardami let. Snímek však také nutně musí vyvolat změny v dosud platných teoriích o vzniku planet kolem mladých hvězd.

ALMA je mezinárodní projekt ESO s dalšími zeměmi ze severní Ameriky, východní Asie a s Chile, kde se nachází 5 000 metrů vysoko v Andách.

Zdroje a doporučujeme:
[1] Revolutionary ALMA image reveals planetary genesis
[2] Astronomický snímek dne 10. 11. 2014
[3] Informace o observatoři ALMA




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: HL Tauri


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »