Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Protoplanetární disk HL Tauri

Protoplanetární disk HL Tauri

Protoplanetární disk HL Tauri z observatoře ALMA v Chile Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)
Protoplanetární disk HL Tauri z observatoře ALMA v Chile
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)
Obrázek, který vidíte v úvodu článku, není počítačová simulace, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ukazuje na jedinečné možnosti nové vesmírné observatoře ALMA. Na snímku je oblak prachu kolem hvězdy označené jako HL Tauri v souhvězdí Býka a mezery v prachu mají mít původ ve vznikajících planetách kolem této hvězdy.

ALMA je zkratka pro Atacama Large Millimeter/submillimeter Array, tedy soustavu radioteleskopů, které pracují v rádiové oblasti elektromagnetického záření. V současnosti jde o unikátní astronomickou observatoř, která nám bude přinášet množství nových a často překvapujících informací. Mezi takové patří i tento snímek, s nímž jsme se mohli setkat v galerii Astronomického snímku dne v pondělí.

Hvězda HL Tauri z HST a ALMA Autor: ALMA (ESO/NASA/NAOJ/NRAO)
Hvězda HL Tauri z HST a ALMA
Autor: ALMA (ESO/NASA/NAOJ/NRAO)
Antény radioteleskopu jsou schopny navzájem měnit polohu. V případě zveřejněné fotografie bylo dosaženo bezprecedentního detailu díky jejich přesunu až na 15 kilometrů od sebe (toto pozorování je součástí pozorovací kampaně s dlouhou základnou, která trvá od září do prosince 2014). Vzhledem k tomu, že jiné radioteleskopy pracující v milimetrové oblasti jsou schopny dosáhnout základny maximálně dva kilometry, jedná se o průlom v této oblasti. Navíc do budoucna se počítá s pozorováním na kratších vlnových délkách než v současnosti, což povede k ještě většímu detailu. Už teď je dosažená rozlišovací schopnost v případě této fotografie kolem 35 tisícin úhlové vteřiny, což ve vzdálenosti HL Tauri (450 světelných roků) činí asi pětinásobek vzdálenosti Země od Slunce. Tím je dosaženo lepšího rozlišení, než má běžně Hubbleův vesmírný dalekohled.

Hvězda HL Tauri je asi milión let stará, tedy vlastně mladá, z astronomického hlediska nedávno narozená hvězda. Disk prachu, který ji obklopuje, je původcem vzniku planet, ovšem teprve tento extrémně detailní snímek nám odhaluje, jak tento proces probíhá. Zatímco snímek v úvodu ukazuje samotný protoplanetární disk, druhý obrázek vlevo ukazuje porovnání tohoto snímku s předchozím záběrem z HST. Níže je pak vidět porovnání vznikajícího systému HL Tauri se Sluneční soustavou. Snímek je skvělý i díky tomu, že ALMA se umí podívat skrz oblak, který ve viditelné oblasti spektra zakrývá hvězdu samotnou.

Protoplanetární disk HL Tauri v porovnání s rozměry sluneční soustavy Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)
Protoplanetární disk HL Tauri v porovnání s rozměry sluneční soustavy
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)
Zajímavé je, že podle snímku by takové mezery v protoplanetárním disku měly být vytvořeny téměř jistě velkými protoplanetami. Ovšem u takto mladých hvězd se s tak velkými protoplanetami dosud příliš nepočítalo. Hvězda HL Tauri je podobná našemu Slunci, a tak je nanejvýš názorné si díky podobným snímkům uvědomit, jak to v oblasti, kde žijeme, vypadalo asi před 4,5 miliardami let. Snímek však také nutně musí vyvolat změny v dosud platných teoriích o vzniku planet kolem mladých hvězd.

ALMA je mezinárodní projekt ESO s dalšími zeměmi ze severní Ameriky, východní Asie a s Chile, kde se nachází 5 000 metrů vysoko v Andách.

Zdroje a doporučujeme:
[1] Revolutionary ALMA image reveals planetary genesis
[2] Astronomický snímek dne 10. 11. 2014
[3] Informace o observatoři ALMA




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: HL Tauri


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »