Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  První opravdová fotografie exoplanety

První opravdová fotografie exoplanety

GQ-Lup.jpg
Skupina astronomů, jejíž vedoucím je Ralph Neuhauser z Astrophysical Institute & University Observatory (AIU), pořídila poprvé v historii astronomie skutečnou fotografii blízké hvězdy (A) a kolem ní obíhající planety (b). K vytvoření publikovaného snímku byla použita data, pořízená soustavou dalekohledů VLT Jižní evropské observatoře v Chile, Hubblova kosmického dalekohledu a japonského dalekohledu Subaru.

Na fotografii je zachycena hvězda GQ Lup a její exoplaneta. Soustava se nachází v souhvězdí Vlka (Lupus) na jižní polokouli a od Země ji dělí vzdálenost 400 světelných let. Obíhající exoplaneta má hmotnost rovnající se jedné či dvěma hmotnostem Jupitera, její průměr dvakrát převyšuje průměr planety Jupiter. Hmotnost samotné hvězdy GQ Lup dosahuje zhruba 70 % hmotnosti našeho Slunce. Avšak na rozdíl od našeho Slunce se jedná o velmi mladou hvězdu: její stáří bylo určeno na pouhý 1 milión roků (stáří Slunce je 4,5 miliardy roků).

Teplota obíhající exoplanety je značně vysoká: 1727 °C. Úvahy o případném životě tedy nejsou na místě. Je tomu tak proto, že planeta je velmi mladá, stále se vyvíjí a smršťuje se. Vysoká teplota planety však umožnila její objev. Její jasnost je díky tomu pouze 156krát nižší než jasnost samotné hvězdy. Pokud by se jednalo o chladnou planetu, její slabá záře odraženého světla hvězdy by nebyla detekovatelná současnou technikou. Kromě toho astronomům velice pomohlo to, že exoplaneta obíhá poměrně daleko od samotné hvězdy. Poloměr její oběžné dráhy je přibližně 100krát větší než vzdálenost Země od Slunce.

Je nade vší pochybnost, že vyfotografovaná exoplaneta obíhá kolem hvězdy GQ Lup a nejedná se pouze o náhodnou projekci nějaké slabé hvězdičky. Hvězda byla sledována v období 1999 až 2004 a vzájemná vzdálenost obou objektů se neměnila - oba objekty se pohybují napříč oblohou stejným směrem a stejnou rychlostí. Vzhledem k tomu, že vzdálenost exoplanety od hvězdy 100krát převyšuje vzdálenost Země od Slunce (a více než 3krát vzdálenost Neptuna od Slunce), její oběžná doba činí přibližně 1200 roků. Proto za krátké období pozorování žádné odchylky poloh exoplanety vůči hvězdě nemohly být pozorovány.

Zdroj: spacenews.ru a space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »