Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  První opravdová fotografie exoplanety

První opravdová fotografie exoplanety

GQ-Lup.jpg
Skupina astronomů, jejíž vedoucím je Ralph Neuhauser z Astrophysical Institute & University Observatory (AIU), pořídila poprvé v historii astronomie skutečnou fotografii blízké hvězdy (A) a kolem ní obíhající planety (b). K vytvoření publikovaného snímku byla použita data, pořízená soustavou dalekohledů VLT Jižní evropské observatoře v Chile, Hubblova kosmického dalekohledu a japonského dalekohledu Subaru.

Na fotografii je zachycena hvězda GQ Lup a její exoplaneta. Soustava se nachází v souhvězdí Vlka (Lupus) na jižní polokouli a od Země ji dělí vzdálenost 400 světelných let. Obíhající exoplaneta má hmotnost rovnající se jedné či dvěma hmotnostem Jupitera, její průměr dvakrát převyšuje průměr planety Jupiter. Hmotnost samotné hvězdy GQ Lup dosahuje zhruba 70 % hmotnosti našeho Slunce. Avšak na rozdíl od našeho Slunce se jedná o velmi mladou hvězdu: její stáří bylo určeno na pouhý 1 milión roků (stáří Slunce je 4,5 miliardy roků).

Teplota obíhající exoplanety je značně vysoká: 1727 °C. Úvahy o případném životě tedy nejsou na místě. Je tomu tak proto, že planeta je velmi mladá, stále se vyvíjí a smršťuje se. Vysoká teplota planety však umožnila její objev. Její jasnost je díky tomu pouze 156krát nižší než jasnost samotné hvězdy. Pokud by se jednalo o chladnou planetu, její slabá záře odraženého světla hvězdy by nebyla detekovatelná současnou technikou. Kromě toho astronomům velice pomohlo to, že exoplaneta obíhá poměrně daleko od samotné hvězdy. Poloměr její oběžné dráhy je přibližně 100krát větší než vzdálenost Země od Slunce.

Je nade vší pochybnost, že vyfotografovaná exoplaneta obíhá kolem hvězdy GQ Lup a nejedná se pouze o náhodnou projekci nějaké slabé hvězdičky. Hvězda byla sledována v období 1999 až 2004 a vzájemná vzdálenost obou objektů se neměnila - oba objekty se pohybují napříč oblohou stejným směrem a stejnou rychlostí. Vzhledem k tomu, že vzdálenost exoplanety od hvězdy 100krát převyšuje vzdálenost Země od Slunce (a více než 3krát vzdálenost Neptuna od Slunce), její oběžná doba činí přibližně 1200 roků. Proto za krátké období pozorování žádné odchylky poloh exoplanety vůči hvězdě nemohly být pozorovány.

Zdroj: spacenews.ru a space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »