Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  SIM PlanetQuest a objev exoplanet velikosti Země

SIM PlanetQuest a objev exoplanet velikosti Země

SIM_graph.jpg
Více než deset let po objevu první planety za hranicemi naší Sluneční soustavy znají astronomové 210 "extrasolárních planet" (zkráceně exoplanet), jak jsou všeobecně nazývány. Vědci použili dosavadní poznatky o vzniku planetárních soustav k definování předpokládaného počtu obyvatelných planet a ve spojení s četnými počítačovými simulacemi vypočítali, jak velké množství těchto obyvatelných planet bude schopna objevit v okolí blízkých hvězd připravovaná kosmická observatoř SIM PlanetQuest (SIM = Space Interferometry Mission - kosmický interferometr).

Tato observatoř, jejíž realizace je naplánována na příští desetiletí (předpokládaný start v roce 2015), bude hledat planety se specifickými zvláštnostmi, které jsou vlastní naší Zemi: tzn. že mají především podobnou hmotnost a jejich oběžná dráha leží v oblasti tzv. zóny života, tj. ani příliš blízko, ani příliš daleko od mateřské hvězdy. Při těchto parametrech se očekává, že na povrchu takovýchto planet může existovat kapalná voda a planety mohou být obklopeny atmosférou - což jsou nezbytné podmínky pro vznik a udržení života.

Vědecký tým nyní předpokládá objev přinejmenším 120 vhodných hvězd, u kterých bude kosmická observatoř SIM PlanetQuest schopna zaregistrovat takovéto planety:

- kolem 6 hvězd planety menší než Země
- kolem 24 hvězd planety do hmotnosti 2krát větší než hmotnost Země
- kolem každé hvězdy planety do hmotnosti 3krát větší než hmotnost Země.

Všechny tyto objevené planety se dostanou na seznam vhodných cílů pro budoucí misi Terrestrial Planet Finder (TPF), která již bude zaměřena na pátrání po přímých důkazech existence obyvatelného prostředí a dokonce i samotného života.

Dále se předpokládá objev asi 2000 planet velikosti Neptuna.

Na seznamu hvězd, u kterých bude kosmická observatoř SIM PlanetQuest pátrat po planetách velikosti Země (pokud tam existují), jsou i některé důvěrně známé hvězdy, jako je Sírius v souhvězdí Velkého psa, Altair v souhvězdí Orla, a také Alfa Centauri.

SIM_mission.jpg

Kosmická observatoř SIM PlanetQuest bude schopna určovat polohy a vzdálenosti hvězd několik setkrát přesněji než předcházející družice. U blízkých hvězd bude schopná objevit přítomnost i málo hmotných planet. Observatoř bude pracovat na principu optického interferometru. Pro NASA ji postaví Jet Propulsion Laboratory ve spolupráci s Northrop Grumman in Redondo Beach, California.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »