Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Slunci podobnou hvězdu Kepler-160 obíhá super-Země v obyvatelné zóně

Slunci podobnou hvězdu Kepler-160 obíhá super-Země v obyvatelné zóně

Umělecké ztvárnění planetární soustavy u hvězdy Kepler-160
Autor: Sci-News.com

Astronomové při použití dat z kosmického teleskopu Kepler, který patří NASA, objevili dvě nové planety v planetární soustavě hvězdy Kepler-160. Jedna ze dvou nových exoplanet je tranzitující svět velikosti super-Země obíhající kolem této hvězdy v obyvatelné zóně.

Kepler-160 je Slunci podobná hvězda vzdálená od Země 3 141 světelných let a její poloha se promítá do souhvězdí Lyry. Je známá také pod označením KOI-456 nebo KIC 7269974. Hvězda je o 12 % větší než Slunce a její svítivost je vyšší pouze o 1 %.

V roce 2010 astronomové detekovali u hvězdy dvě hmotné tranzitující planety, které obdržely označení Kepler-160b a Kepler-160c a které obíhají velmi blízko mateřské hvězdy. Planeta Kepler-160b má velikost 1,7 průměru Země a kolem hvězdy oběhne jednou za 4,3 dny, zatímco Kepler-160c s průměrem zhruba 3,1 zemského průměru obíhá v periodě 13,7 dne.

Jejich povrchové teploty jsou samozřejmě mnohem vyšší než ve vypalovací peci, nejedná se tedy o příznivé podmínky pro život, jak jej známe,“ říká astronom René Heller z Max Planck Institute for Solar System Research. „Avšak nepatrné variace v oběžné periodě exoplanety Kepler-160c dávaly vědcům naději na existenci třetí planety, kterou bylo nutné potvrdit.“

V nové studii René Heller se svými spolupracovníky analyzovali archivní data získaná kosmickým teleskopem Kepler. „Z našich analýz vyplynulo, že kolem hvězdy Kepler-160 neobíhají pouze dvě planety, ale celkem čtyři exoplanety,“ dodává René Heller. „Jedna ze dvou nových planet, které byly objeveny, je Kepler-160d, jejíž existence byla již dříve předpokládána na základě deformací dráhy planety Kepler-160c.“

Kepler-160d je netranzitující planetou s hmotností vyšší, než je hmotnost Země a s oběžnou periodou někde mezi 5 až 50 dny. Čtvrtá planeta v soustavě pojmenovaná Kepler-160e (také je označována jako KOI-456.04) je pravděpodobně tranzitující planetou s průměrem 1,9× větším než je velikost Země a s oběžnou periodou 378 dnů.

Vzhledem k tomu, že její mateřská hvězda je podobná Slunci, z hodně Zemi podobné oběžné periody planety vyplývá velmi podobné ozáření mateřskou hvězdou jako v případě Země – pokud jde o množství přijatého záření i pokud jde o barvu světla,“ říká René Heller.

Všechno potvrzuje, že Kepler-160e se nachází v oblasti obyvatelné zóny, která je srovnatelná s polohou Země obíhající kolem Slunce. Planeta Kepler-160e je relativně velká v porovnání s jinými exoplanetami, které rovněž krouží v potenciálně obyvatelných zónách. Avšak jedná se o kombinaci planety o velikosti méně než dvojnásobku průměru Země a slunečního typu mateřské hvězdy, což tuto dvojici činí tak zvláštní.

Jestliže má Kepler-160e ponejvíce neutrální atmosféru s mírným skleníkovým efektem podobným jako u Země, potom její povrchová teplota bude v průměru kolem +5 °C, což je zhruba o deset stupňů méně než globální průměrná teplota na zeměkouli,“ říká René Heller.

Objev byl popsán v článku publikovaném v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězda Kepler-160, Exoplaneta Kepler-160e


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »