Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Slunci podobnou hvězdu Kepler-160 obíhá super-Země v obyvatelné zóně

Slunci podobnou hvězdu Kepler-160 obíhá super-Země v obyvatelné zóně

Umělecké ztvárnění planetární soustavy u hvězdy Kepler-160
Autor: Sci-News.com

Astronomové při použití dat z kosmického teleskopu Kepler, který patří NASA, objevili dvě nové planety v planetární soustavě hvězdy Kepler-160. Jedna ze dvou nových exoplanet je tranzitující svět velikosti super-Země obíhající kolem této hvězdy v obyvatelné zóně.

Kepler-160 je Slunci podobná hvězda vzdálená od Země 3 141 světelných let a její poloha se promítá do souhvězdí Lyry. Je známá také pod označením KOI-456 nebo KIC 7269974. Hvězda je o 12 % větší než Slunce a její svítivost je vyšší pouze o 1 %.

V roce 2010 astronomové detekovali u hvězdy dvě hmotné tranzitující planety, které obdržely označení Kepler-160b a Kepler-160c a které obíhají velmi blízko mateřské hvězdy. Planeta Kepler-160b má velikost 1,7 průměru Země a kolem hvězdy oběhne jednou za 4,3 dny, zatímco Kepler-160c s průměrem zhruba 3,1 zemského průměru obíhá v periodě 13,7 dne.

Jejich povrchové teploty jsou samozřejmě mnohem vyšší než ve vypalovací peci, nejedná se tedy o příznivé podmínky pro život, jak jej známe,“ říká astronom René Heller z Max Planck Institute for Solar System Research. „Avšak nepatrné variace v oběžné periodě exoplanety Kepler-160c dávaly vědcům naději na existenci třetí planety, kterou bylo nutné potvrdit.“

V nové studii René Heller se svými spolupracovníky analyzovali archivní data získaná kosmickým teleskopem Kepler. „Z našich analýz vyplynulo, že kolem hvězdy Kepler-160 neobíhají pouze dvě planety, ale celkem čtyři exoplanety,“ dodává René Heller. „Jedna ze dvou nových planet, které byly objeveny, je Kepler-160d, jejíž existence byla již dříve předpokládána na základě deformací dráhy planety Kepler-160c.“

Kepler-160d je netranzitující planetou s hmotností vyšší, než je hmotnost Země a s oběžnou periodou někde mezi 5 až 50 dny. Čtvrtá planeta v soustavě pojmenovaná Kepler-160e (také je označována jako KOI-456.04) je pravděpodobně tranzitující planetou s průměrem 1,9× větším než je velikost Země a s oběžnou periodou 378 dnů.

Vzhledem k tomu, že její mateřská hvězda je podobná Slunci, z hodně Zemi podobné oběžné periody planety vyplývá velmi podobné ozáření mateřskou hvězdou jako v případě Země – pokud jde o množství přijatého záření i pokud jde o barvu světla,“ říká René Heller.

Všechno potvrzuje, že Kepler-160e se nachází v oblasti obyvatelné zóny, která je srovnatelná s polohou Země obíhající kolem Slunce. Planeta Kepler-160e je relativně velká v porovnání s jinými exoplanetami, které rovněž krouží v potenciálně obyvatelných zónách. Avšak jedná se o kombinaci planety o velikosti méně než dvojnásobku průměru Země a slunečního typu mateřské hvězdy, což tuto dvojici činí tak zvláštní.

Jestliže má Kepler-160e ponejvíce neutrální atmosféru s mírným skleníkovým efektem podobným jako u Země, potom její povrchová teplota bude v průměru kolem +5 °C, což je zhruba o deset stupňů méně než globální průměrná teplota na zeměkouli,“ říká René Heller.

Objev byl popsán v článku publikovaném v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězda Kepler-160, Exoplaneta Kepler-160e


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »