Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Slunci podobnou hvězdu Kepler-160 obíhá super-Země v obyvatelné zóně

Slunci podobnou hvězdu Kepler-160 obíhá super-Země v obyvatelné zóně

Umělecké ztvárnění planetární soustavy u hvězdy Kepler-160
Autor: Sci-News.com

Astronomové při použití dat z kosmického teleskopu Kepler, který patří NASA, objevili dvě nové planety v planetární soustavě hvězdy Kepler-160. Jedna ze dvou nových exoplanet je tranzitující svět velikosti super-Země obíhající kolem této hvězdy v obyvatelné zóně.

Kepler-160 je Slunci podobná hvězda vzdálená od Země 3 141 světelných let a její poloha se promítá do souhvězdí Lyry. Je známá také pod označením KOI-456 nebo KIC 7269974. Hvězda je o 12 % větší než Slunce a její svítivost je vyšší pouze o 1 %.

V roce 2010 astronomové detekovali u hvězdy dvě hmotné tranzitující planety, které obdržely označení Kepler-160b a Kepler-160c a které obíhají velmi blízko mateřské hvězdy. Planeta Kepler-160b má velikost 1,7 průměru Země a kolem hvězdy oběhne jednou za 4,3 dny, zatímco Kepler-160c s průměrem zhruba 3,1 zemského průměru obíhá v periodě 13,7 dne.

Jejich povrchové teploty jsou samozřejmě mnohem vyšší než ve vypalovací peci, nejedná se tedy o příznivé podmínky pro život, jak jej známe,“ říká astronom René Heller z Max Planck Institute for Solar System Research. „Avšak nepatrné variace v oběžné periodě exoplanety Kepler-160c dávaly vědcům naději na existenci třetí planety, kterou bylo nutné potvrdit.“

V nové studii René Heller se svými spolupracovníky analyzovali archivní data získaná kosmickým teleskopem Kepler. „Z našich analýz vyplynulo, že kolem hvězdy Kepler-160 neobíhají pouze dvě planety, ale celkem čtyři exoplanety,“ dodává René Heller. „Jedna ze dvou nových planet, které byly objeveny, je Kepler-160d, jejíž existence byla již dříve předpokládána na základě deformací dráhy planety Kepler-160c.“

Kepler-160d je netranzitující planetou s hmotností vyšší, než je hmotnost Země a s oběžnou periodou někde mezi 5 až 50 dny. Čtvrtá planeta v soustavě pojmenovaná Kepler-160e (také je označována jako KOI-456.04) je pravděpodobně tranzitující planetou s průměrem 1,9× větším než je velikost Země a s oběžnou periodou 378 dnů.

Vzhledem k tomu, že její mateřská hvězda je podobná Slunci, z hodně Zemi podobné oběžné periody planety vyplývá velmi podobné ozáření mateřskou hvězdou jako v případě Země – pokud jde o množství přijatého záření i pokud jde o barvu světla,“ říká René Heller.

Všechno potvrzuje, že Kepler-160e se nachází v oblasti obyvatelné zóny, která je srovnatelná s polohou Země obíhající kolem Slunce. Planeta Kepler-160e je relativně velká v porovnání s jinými exoplanetami, které rovněž krouží v potenciálně obyvatelných zónách. Avšak jedná se o kombinaci planety o velikosti méně než dvojnásobku průměru Země a slunečního typu mateřské hvězdy, což tuto dvojici činí tak zvláštní.

Jestliže má Kepler-160e ponejvíce neutrální atmosféru s mírným skleníkovým efektem podobným jako u Země, potom její povrchová teplota bude v průměru kolem +5 °C, což je zhruba o deset stupňů méně než globální průměrná teplota na zeměkouli,“ říká René Heller.

Objev byl popsán v článku publikovaném v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězda Kepler-160, Exoplaneta Kepler-160e


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »