Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Slunci podobnou hvězdu Kepler-160 obíhá super-Země v obyvatelné zóně

Slunci podobnou hvězdu Kepler-160 obíhá super-Země v obyvatelné zóně

Umělecké ztvárnění planetární soustavy u hvězdy Kepler-160
Autor: Sci-News.com

Astronomové při použití dat z kosmického teleskopu Kepler, který patří NASA, objevili dvě nové planety v planetární soustavě hvězdy Kepler-160. Jedna ze dvou nových exoplanet je tranzitující svět velikosti super-Země obíhající kolem této hvězdy v obyvatelné zóně.

Kepler-160 je Slunci podobná hvězda vzdálená od Země 3 141 světelných let a její poloha se promítá do souhvězdí Lyry. Je známá také pod označením KOI-456 nebo KIC 7269974. Hvězda je o 12 % větší než Slunce a její svítivost je vyšší pouze o 1 %.

V roce 2010 astronomové detekovali u hvězdy dvě hmotné tranzitující planety, které obdržely označení Kepler-160b a Kepler-160c a které obíhají velmi blízko mateřské hvězdy. Planeta Kepler-160b má velikost 1,7 průměru Země a kolem hvězdy oběhne jednou za 4,3 dny, zatímco Kepler-160c s průměrem zhruba 3,1 zemského průměru obíhá v periodě 13,7 dne.

Jejich povrchové teploty jsou samozřejmě mnohem vyšší než ve vypalovací peci, nejedná se tedy o příznivé podmínky pro život, jak jej známe,“ říká astronom René Heller z Max Planck Institute for Solar System Research. „Avšak nepatrné variace v oběžné periodě exoplanety Kepler-160c dávaly vědcům naději na existenci třetí planety, kterou bylo nutné potvrdit.“

V nové studii René Heller se svými spolupracovníky analyzovali archivní data získaná kosmickým teleskopem Kepler. „Z našich analýz vyplynulo, že kolem hvězdy Kepler-160 neobíhají pouze dvě planety, ale celkem čtyři exoplanety,“ dodává René Heller. „Jedna ze dvou nových planet, které byly objeveny, je Kepler-160d, jejíž existence byla již dříve předpokládána na základě deformací dráhy planety Kepler-160c.“

Kepler-160d je netranzitující planetou s hmotností vyšší, než je hmotnost Země a s oběžnou periodou někde mezi 5 až 50 dny. Čtvrtá planeta v soustavě pojmenovaná Kepler-160e (také je označována jako KOI-456.04) je pravděpodobně tranzitující planetou s průměrem 1,9× větším než je velikost Země a s oběžnou periodou 378 dnů.

Vzhledem k tomu, že její mateřská hvězda je podobná Slunci, z hodně Zemi podobné oběžné periody planety vyplývá velmi podobné ozáření mateřskou hvězdou jako v případě Země – pokud jde o množství přijatého záření i pokud jde o barvu světla,“ říká René Heller.

Všechno potvrzuje, že Kepler-160e se nachází v oblasti obyvatelné zóny, která je srovnatelná s polohou Země obíhající kolem Slunce. Planeta Kepler-160e je relativně velká v porovnání s jinými exoplanetami, které rovněž krouží v potenciálně obyvatelných zónách. Avšak jedná se o kombinaci planety o velikosti méně než dvojnásobku průměru Země a slunečního typu mateřské hvězdy, což tuto dvojici činí tak zvláštní.

Jestliže má Kepler-160e ponejvíce neutrální atmosféru s mírným skleníkovým efektem podobným jako u Země, potom její povrchová teplota bude v průměru kolem +5 °C, což je zhruba o deset stupňů méně než globální průměrná teplota na zeměkouli,“ říká René Heller.

Objev byl popsán v článku publikovaném v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězda Kepler-160, Exoplaneta Kepler-160e


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »