Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Spitzerův kosmický teleskop pozoruje extrasolární planety
Veselý Jan Vytisknout článek

Spitzerův kosmický teleskop pozoruje extrasolární planety

planeclipse_art.jpg
Spitzerův kosmický teleskop poprvé přímo zaznamenal světlo planet obíhajících okolo jiné hvězdy než Slunce. Až dosud byly extrasolární planety objevovány a zkoumány jen nepřímo. Většinou na základě gravitačního vlivu na mateřskou hvězdu nebo při přechodu planety přes hvězdu. Tentokrát jde o pozorování zákrytu planety její mateřskou hvězdou. Ačkoli se zdá, že oproti přechodu planety před hvězdou jde jen o malý rozdíl, někteří astronomové hovoří o začátku nové éry zkoumání planet.

Předchozí pozorování byla konána ve viditelném oboru a umožňovala zjistit hmotnosti, případně velikosti planet. Nyní můžeme přímo přoměřovat a porovnávat světlo extrasolárních planet. "Spitzerův teleskop nám poskytl novou účinnou techniku zkoumání teplot, atmosfér a trajektorií planet vzdálených stovky světelných let od Země," řekl Dr. Drake Deming z Goddard Space Flight Center v Greenbeltu, hlavní autor studie jedné z planet, jež byly pozorovány Spitzerovým kosmickým teleskopem.

Spitzerův teleskop pozoroval záření dvou planet, jež patří do kategorie "horkých Jupiterů". Jsou to velcí plynní obři podobní největší planetě sluneční soustavy, kteří ovšem obíhají velmi blízko své hvězdy. Pohlcují její světlo a přeměňují je na infračervené záření. HD 209458b byla objevena v roce 1999 díky gravitačnímu "popotahování" za svou mateřskou hvězdu a záhy se ukázalo, že rovina její oběžné dráhy je orientovaná tak, že pozorovatelům na Zemi planeta občas prochází před hvězdou nebo mizi za ní. Planeta TrES-1 (alias GSC 02652-01324) byla dokonce objevena díky přechodu přes svou mateřskou hvězdu v rámci projektu Trans-Atlantic Exoplanet Survey, který vede Dr. David Charbonneau z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics.

planeclipses.jpg
Obě planety obíhají těsně okolo hvězd velmi podobných Slunci a jsou prakticky stejně veliké jako Jupiter, takže jejich vlastní světlo se v záři hvězd ztrácí. Aby astronomové odlišili světlo planet od světla hvězd, pozorovali v infračerveném oboru, kde Slunci podobné hvězdy svítí přece jen o poznání méně než ve viditelném oboru a planety naopak vydávají vlastní tepelné záření. Navíc si pomohli následujícím trikem: nejprve zaznamenali světlo hvězdy i se světlem planety dohromady, poté počkali, až se planeta schová za hvězdu, a zaznamenali světlo samotné hvězdy. Po odečtení obou signálů zbylo světlo planety. Podstatný rozdíl oproti přechodu planety před hvězdou je v tom, že planeta se za hvězdu schová úplně celá, takže přesně víme kolik světla v dané vlnové délce připadá právě na planetu.

Pozorování obou planet potvrdilo, že horcí Jupiteři jsou opravdu horcí: 1000 K, resp. 1300 K. Budoucí pozorování v různých vlnových délkách infračerveného záření by měla přinést informace o složení atmosfér a případném větru. Spitzerův infračervený kosmický teleskop je ideální pro studium extrasolárních planet do vzdálenosti 500 světelných let od nás. Z více než 150 dnes známých extrasolárních planet víme o sedmi, které prodělávají zákryty mateřskou hvězdou, a z těchto sedmi pouze dvě spňovaly kritérium vzdálenosti. Astronomové doufají, že s dalšími objevy planet mimo sluneční soustavu bude vhodných kandidátek na průzkum Spitzerovým teleskopem přibývat. V budoucnu by měl cizí planety pozorovat Terrestrial Planet Finder, kosmický interferometr schopný detekovat planety velikosti Země. Optimisté předpokládají jeho start v roce 2016.

Zdroje: www.spitzer.caltech.edu, Extra-solar Planets Catalog
Převzato: Hvězdárna a planetárium Hradec Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



29. vesmírný týden 2024

29. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 7. do 21. 7. 2024. Měsíc bude na konci týdne v úplňku. Na obloze prochází nízko položenými souhvězdími a 17. 7. se potká s hvězdou Antares ve Štíru. Planety jsou nejlépe vidět ráno, především Saturn a zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je střední. Evropská raketa Ariane 6 při prvním startu uspěla a horní stupeň uvolňující palivo byl vidět i z ČR. Před 130 lety se narodil Georges Lemaître, který odvodil vztah rozpínání vesmíru známý dnes jako Hubbleův zákon. Před 55 lety proběhlo první přistání lidí na Měsíci, mise Apollo 11. Před 30 lety dopadla na Jupiter kometa Shoemaker-Levy 9.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS nad západním obzorem

Další informace »