Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  To pravé místo pro vznik druhé Země

To pravé místo pro vznik druhé Země

Vznikající planety kolem hvězdy HD113766.
Vznikající planety kolem hvězdy HD113766.
Planeta podobná Zemi se pravděpodobně může zformovat u hvězdy s označením HD 113766, která se nachází ve vzdálenosti 424 světelné roky v souhvězdí Kentaura. Oznámili to astronomové na základě výzkumu pomocí kosmického dalekohledu Spitzer Space Telescope.

Astronomové objevili rozsáhlý prstenec, tvořený prachem zahřátým na teplotu přibližně 30 °C, v dostatečném množství pro vznik planet velikosti Marsu a větších, který obklopuje vzdálenou hvězdu jen nepatrně hmotnější než naše Slunce. Prachový prstenec, v němž se předpokládá shlukování prachových částeček ve větší tělesa, se nachází přímo uprostřed oblasti, kterou označujeme jako obyvatelná zóna či zóna života. Je to taková oblast kolem hvězdy, v níž podmínky umožňují existenci kapalné vody na kamenných planetách, které se zde vytvoří. Naše Země se rovněž nachází uprostřed obyvatelné zóny v okolí naší hvězdy – Slunce.

Stáří hvězdy HD 113766 je přibližně 10 miliónů roků, což je právě ten správný věk pro „zrození“ kamenných planet. „Načasování tohoto systému pro vytvoření planety zemského typu je velmi dobré,“ prohlásil Carey Lisse (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, Baltimore, Maryland). „Kdyby byl tento systém příliš mladý, protoplanetární disk kolem hvězdy by obsahoval velké množství plynu, což by spíše vedlo ke vzniku obřích plynných planet, jako je náš Jupiter. Pokud by byla tato soustava příliš stará, potom by shlukování prachu mělo již proběhnout a kamenné planety typu Země by již měly být vytvořeny.“

Jak se domnívá Carey Lisse, podmínky pro vznik planet zemského typu jsou u této hvězdy více než vhodné na tom správném místě a ve správném čase – je zde také ta správná směs prachu jako stavebního materiálu. Pozorováním pomocí infračerveného spektrometru na palubě družice Spitzer bylo zjištěno, že v soustavě HD 113766 je více přetvořeného materiálu než sněhovým koulím podobné látky, která tvoří mladé planetární systémy a komety, jež jsou považovány za kosmické „mrazničky“, protože obsahují prastaré ingredience z počátků existence planetární soustavy. Materiál zatím nebyl zformován do podoby „zralých“ planet či asteroidů. To znamená, že prachový prstenec musí být v přechodné fázi, kdy se kamenné planety právě začínají formovat.

Kresba v úvodu článku představuje dvojhvězdu HD 113766, kterou astronomové podezřívají z toho, že kolem jedné z hvězd vznikají kamenné planety podobné Zemi. Stáří dvojhvězdy se odhaduje na 10 až 16 miliónů roků.

Dva žluté kotoučky představují hvězdy systému. Dohněda zbarvený prstenec v blízkosti jedné z hvězd představuje rozsáhlou oblast, zaplněnou materiálem v podobě prachu, jehož celková hmotnost více než 100krát převyšuje hmotnost materiálu v hlavním pásu asteroidů v naší Sluneční soustavě, což je dostačující k vytvoření planety velikosti Marsu či větší. V bílém vnějším prstenci jsou soustředěny zledovatělé prachové částice. Nachází se v poloze, odpovídající pásu asteroidů v naší Sluneční soustavě, avšak obsahuje pouze jednu šestinu materiálu vnitřního prstence. Astronomové se domnívají, že přítomný led může být později zdrojem vody pro planety, které se zformují ve vnitřním teplejším prstenci.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slabšia polárna žiara

12.9.2024 Canon 60D, Samyang 16mm F2, 13sec., ISO800

Další informace »