Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  To pravé místo pro vznik druhé Země

To pravé místo pro vznik druhé Země

Vznikající planety kolem hvězdy HD113766.
Vznikající planety kolem hvězdy HD113766.
Planeta podobná Zemi se pravděpodobně může zformovat u hvězdy s označením HD 113766, která se nachází ve vzdálenosti 424 světelné roky v souhvězdí Kentaura. Oznámili to astronomové na základě výzkumu pomocí kosmického dalekohledu Spitzer Space Telescope.

Astronomové objevili rozsáhlý prstenec, tvořený prachem zahřátým na teplotu přibližně 30 °C, v dostatečném množství pro vznik planet velikosti Marsu a větších, který obklopuje vzdálenou hvězdu jen nepatrně hmotnější než naše Slunce. Prachový prstenec, v němž se předpokládá shlukování prachových částeček ve větší tělesa, se nachází přímo uprostřed oblasti, kterou označujeme jako obyvatelná zóna či zóna života. Je to taková oblast kolem hvězdy, v níž podmínky umožňují existenci kapalné vody na kamenných planetách, které se zde vytvoří. Naše Země se rovněž nachází uprostřed obyvatelné zóny v okolí naší hvězdy – Slunce.

Stáří hvězdy HD 113766 je přibližně 10 miliónů roků, což je právě ten správný věk pro „zrození“ kamenných planet. „Načasování tohoto systému pro vytvoření planety zemského typu je velmi dobré,“ prohlásil Carey Lisse (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, Baltimore, Maryland). „Kdyby byl tento systém příliš mladý, protoplanetární disk kolem hvězdy by obsahoval velké množství plynu, což by spíše vedlo ke vzniku obřích plynných planet, jako je náš Jupiter. Pokud by byla tato soustava příliš stará, potom by shlukování prachu mělo již proběhnout a kamenné planety typu Země by již měly být vytvořeny.“

Jak se domnívá Carey Lisse, podmínky pro vznik planet zemského typu jsou u této hvězdy více než vhodné na tom správném místě a ve správném čase – je zde také ta správná směs prachu jako stavebního materiálu. Pozorováním pomocí infračerveného spektrometru na palubě družice Spitzer bylo zjištěno, že v soustavě HD 113766 je více přetvořeného materiálu než sněhovým koulím podobné látky, která tvoří mladé planetární systémy a komety, jež jsou považovány za kosmické „mrazničky“, protože obsahují prastaré ingredience z počátků existence planetární soustavy. Materiál zatím nebyl zformován do podoby „zralých“ planet či asteroidů. To znamená, že prachový prstenec musí být v přechodné fázi, kdy se kamenné planety právě začínají formovat.

Kresba v úvodu článku představuje dvojhvězdu HD 113766, kterou astronomové podezřívají z toho, že kolem jedné z hvězd vznikají kamenné planety podobné Zemi. Stáří dvojhvězdy se odhaduje na 10 až 16 miliónů roků.

Dva žluté kotoučky představují hvězdy systému. Dohněda zbarvený prstenec v blízkosti jedné z hvězd představuje rozsáhlou oblast, zaplněnou materiálem v podobě prachu, jehož celková hmotnost více než 100krát převyšuje hmotnost materiálu v hlavním pásu asteroidů v naší Sluneční soustavě, což je dostačující k vytvoření planety velikosti Marsu či větší. V bílém vnějším prstenci jsou soustředěny zledovatělé prachové částice. Nachází se v poloze, odpovídající pásu asteroidů v naší Sluneční soustavě, avšak obsahuje pouze jednu šestinu materiálu vnitřního prstence. Astronomové se domnívají, že přítomný led může být později zdrojem vody pro planety, které se zformují ve vnitřním teplejším prstenci.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání foceno od stanice Metra

Další informace »