Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Tři planety typu Neptuna u blízké hvězdy

Tři planety typu Neptuna u blízké hvězdy

HD69830-1.jpg
Pomocí mimořádně přesného spektrografu HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher), instalovaném na dalekohledu Evropské jižní observatoře (ESO) o průměru 3,6 m na La Silla (Chile) objevil tým evropských astronomů 3 exoplanety o hmotnostech planety Neptun u blízké hvězdy. Planeta obíhající nejblíže hvězdy je s největší pravděpodobností "kamenná", zatímco nejvzdálenější planeta je první známou exoplanetou velikosti Neptuna, nacházející se v tzv. "obyvatelné zóně" (v zóně života). Tento unikátní systém je pravděpodobně kromě toho doplněn pásem asteroidů.

"Vůbec poprvé jsme objevili planetární systém, složený z několika planet velikosti Neptuna," říká Christophe Lovis z ženevské observatoře a hlavní autor publikovaných výsledků pozorování.

V průběhu více než dvou roků astronomové pečlivě studovali hvězdu HD 69830 o hmotnosti nepatrně menší, než je hmotnost Slunce. Nachází se v souhvězdí Puppis (Lodní záď) ve vzdálenosti 41 světelných let. Její vizuální hvězdná velikost je 5,95, což znamená, že je na hranici viditelnosti pouhým okem. Přesná měření radiálních rychlostí umožnila astronomům odhalit přítomnost tří malých průvodců, obíhajících mateřskou hvězdu v periodách 8,67 dne, 31,6 dne a 197 dnů.

"Pouze evropský spektrograf HARPS, instalovaný na observatoři La Silla, je schopen odhalit přítomnost takovýchto planet," říká Michel Mayor, rovněž astronom ženevské observatoře. "Dozajista je to v současnosti nejpřesnější zařízení na objevování planet mimo Sluneční soustavu."

Objevené variace radiální rychlosti v rozmezí 2 až 3 m/s odpovídají hodnotě pouhých 9 km/h! To je rychlost rychlé chůze člověka. Takto malé změny nemohou být rozlišeny jednoduchými prostředky, jako je v současné době většina dostupných spektrografů.

Nově objevené planety mají minimální hmotnosti v rozmezí 10 až 18 hmotností Země. Rozsáhlé teoretické simulace se přiklánějí zásadně ke kamennému složení nejvnitřnější planety a pro plynné těleso s kamenným jádrem pro prostřední planetu. Nejvzdálenější planeta se zřejmě vytvořila akrecí ledu a je pravděpodobně složena z jádra, tvořeného horninou a ledem, obklopeného poměrně masivní obálkou.Další počítačové simulace také ukazují, že se tento systém nachází v dynamicky stabilní konfiguraci.

Nejvzdálenější planeta se pravděpodobně nachází poblíž vnitřního okraje zóny života, což znamená, že zde existují takové teplotní podmínky, aby se na povrchu planety mohla dlouhodobě vyskytovat kapalná voda. Ačkoliv tato planeta pravděpodobně není vzhledem ke své vysoké hmotnosti podobná Zemi, její objev otevírá novou cestu ke vzrušující perspektivě.

HD69830-2.jpg

Díky existenci tří přibližně stejně hmotných planet (z nichž jedna se nachází v zóně života) a přítomnosti pásu asteroidů se tento planetární systém v mnoha ohledech podobá naší vlastní Sluneční soustavě.

"Planetární soustava kolem hvězdy HD 69830 zjevně představuje tzv. Rosettskou desku pro porozumění procesu formování planet," říká Michel Mayor. "Bezpochyby nám pomůže lépe pochopit obrovskou rozmanitost exoplanet, z nichž první byla objevena před 11 roky."

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »