Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Utajená hvězda mezi kandidáty na exoplanety

Utajená hvězda mezi kandidáty na exoplanety

OGLE-TR-122.jpg
Mezinárodní tým astronomů velice přesně určil rozměry a hmotnost doposud nejmenší známé hvězdy ve vesmíru. Pozorování byla vykonána v březnu 2004 pomocí spektrografu FLAMES na dalekohledu Kueyen o průměru 8,2 m systému VLT (Very Large Telescope), který se nachází na Evropské jižní observatoři ESO na hoře Paranal v Chile.

Astronomové zjistili, že jasnost hvězdy označované jako OGLE-TR-122, během pozorování pravidelně klesala o 1,5 % na dobu o něco málo delší než 3 hodiny (viz obrázek). Poklesy jasnosti se pravidelně opakovaly jednou za 7 dnů 6 hodin a 27 minut, vždy na dobu zhruba 188 minut. To znamená, že nějaký objekt, přecházející před hvězdou, část jejího povrchu pro pozorovatele na Zemi zakrývá, a tak dochází k opakujícím se poklesům jasnosti hvězdy. Současná měření změn radiálních rychlostí hvězdy naznačila, že objekt se od nás střídavě vzdaluje a opět se přibližuje ve stejné periodě (tj. 7,3 dne) rychlostí s amplitudou 20 km/s. To je způsobováno oběhem hvězdy OGLE-TR-122 a jejího průvodce, který obdržel označení OGLE-TR-122b, kolem společného těžiště. Průvodcem je hvězda o velmi malé hmotnosti.

Objevený průvodce má pouze 96krát větší hmotnost než planeta Jupiter a pouze o 16 % větší průměr než největší planeta sluneční soustavy. Přímá pozorování naznačují, že hvězdy o hmotnostech menších než 1/10 hmotnosti Slunce mají rozměry srovnatelné s průměry obřích planet. Tuto skutečnost bude zřejmě nutno vzít v úvahu při objevování exoplanet na základě poklesu jasnosti hvězdy při přechodu předpokládané exoplanety. Při zákrytu hvězdy trpasličí hvězdičkou obdrží astronomové stejný fotometrický signál, jako při přechodu velké exoplanety, tzv. horkého Jupitera, přes kotouček hvězdy. Proto je nutné provádět další doplňující měření, aby bylo rozlišeno, zda průvodcem hvězdy je "hvězdička" či obří exoplaneta.

OGLE-TR-122b.jpg

Na dalším obrázku je porovnání průměru Slunce, nově objevené nejmenší známé hvězdy OGLE-TR-122b a planety Jupiter. Hmotnost hvězdy OGLE-TR-122b činí 1/11 hmotnosti Slunce a její velikost dosahuje 1/8 průměru Slunce.

Nutno dodat, že pozorování pomocí VLT vedla k objevu 7 nových dvojhvězd, u nichž druhá složka dvojhvězdy (průvodce) má hmotnost nižší než 1/3 hmotnosti Slunce, což je opravdový zlatý důl pro astronomy.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »