Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vědci poprvé detekovali vodu na obyvatelné exoplanetě

Vědci poprvé detekovali vodu na obyvatelné exoplanetě

Umělecká představa exoplanety K2-18b u své hvězdy
Autor: ESO, ESA/Hubble, M. Kornmesser

Vodní páru v atmosféře tzv. super-Země, která obíhá v obyvatelné zóně své hvězdy, objevili vědci z Univerzitní školy v Londýně (UCL) pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu. Exoplaneta s označením K2-18b má hmotnost 8krát větší, než Země v ideální vzdálenosti kolem mateřské hvězdy, kde jsou teploty vhodné k existenci tekuté vody na povrchu, což je podle dnešních poznatků podmínka existence života.

Objev, který byl publikován 11. září 2019 v časopisu Nature Astronomy, představuje první úspěšnou detekci atmosféry a některých látek v ní, u planety obíhající v obyvatelné zóně. Jeden z autorů, Dr. Angelos Tsiaras ze Střediska vesmírné exochemie UCL k tomu říká: „Najít vodu na potenciálně obyvatelné planetě, jinde než na Zemi, je úžasné. Planeta K2-18b není něco jako druhá Země, protože je nepoměrně těžší, než naše planeta a má i odlišné složení atmosféry. Ale posouvá nás to zase o kousek blíž k vyřešení otázky: Je Země unikátní?“

Tým vědců použil archivní data z let 2016 a 2017 pořízených Hubbleovým vesmírným dalekohledem provozovaným agenturami ESA a NASA. Použili open-source algoritmus k analýze světla hvězdy procházejícího atmosférou planety. Výsledky odhalily přítomnost molekul vodní páry, ale také přítomnost vodíku a hélia. Autoři studie se domnívají, že kdyby měli k dispozici dokonalejší techniku, podařilo by se nejspíš detekovat i dusík a metan. Další výzkum chtějí zaměřit na určení množství oblačnosti v atmosféře a procenta zastoupení vodních par.

Kepler Autor: NASA
Kepler
Autor: NASA
Planeta obíhá kolem chladné trpasličí hvězdy označené K2-18 (písmeno b u názvu planety je standardem pro označení první planety, objevené v systému této hvězdy). Tato stálice tedy patří mezi červené trpaslíky a nachází se v souhvězdí Lva asi 110 světelných roků od nás. Přestože jde o malou chladnou hvězdu, je mnohem aktivnější a tím pádem i nebezpečnější pro svou planetu, protože ji vystavuje silnější radiaci. Planeta samotná byla objevena v roce 2015 a jde o jednu z mnoha set super-Zemí, planet o hmotnosti mezi Neptunem a Zemí, které objevil dalekohled Kepler. Dnes probíhá nová mnohem ambicióznější mise hledání exoplanet, realizovaná družicí TESS. Dá se tedy předpokládat nález dalších stovek, či tisíců super-Zemí a nebo planet Zemi velmi podobných.

Spoluautor výzkumu, Dr. Ingo Waldmann, říká: “Vzhledem k očekávanému množství objevených super-Zemí v následujících dekádách je pravděpodobné, že se dnes bavíme jen o prvním z mnoha případů potenciálně obyvatelných exoplanet. Je to dáno i tím, že dle našich předpokladů jsou super-Země jedněmi z nejčastěji se vyskytujících exoplanet a navíc červení trpaslíci jsou nejpočetnějšími hvězdami v naší Galaxii.”

Na další průzkum budou muset vědci počkat na dokonaleší mise, jako bude výkonnější dalekohled Jamese Webba nebo družice ARIEL. Ta by měla být schopna charakterizovat složení atmosfér exoplanet díky mnohem dokonalejším přístrojům, než které má i tak skvělý dalekohled, jako je HST. Ke smůle vědců vypuštění JWST se neustále odkládalo a nyní je snad již v plánu v roce 2020 a mise ARIEL má startovat až v roce 2028. V té době budeme mít možnost studovat na tisíc exoplanet, což nám dá jistě reprezentativní vzorek těchto vzdálených světů. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spacetelescope.org



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Super-Země, Kapalná voda, Vodní pára, Obyvatelná zóna, K2-18b, Exoplaneta


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »