Vědci poprvé detekovali vodu na obyvatelné exoplanetě

Objev, který byl publikován 11. září 2019 v časopisu Nature Astronomy, představuje první úspěšnou detekci atmosféry a některých látek v ní, u planety obíhající v obyvatelné zóně. Jeden z autorů, Dr. Angelos Tsiaras ze Střediska vesmírné exochemie UCL k tomu říká: „Najít vodu na potenciálně obyvatelné planetě, jinde než na Zemi, je úžasné. Planeta K2-18b není něco jako druhá Země, protože je nepoměrně těžší, než naše planeta a má i odlišné složení atmosféry. Ale posouvá nás to zase o kousek blíž k vyřešení otázky: Je Země unikátní?“

Tým vědců použil archivní data z let 2016 a 2017 pořízených Hubbleovým vesmírným dalekohledem provozovaným agenturami ESA a NASA. Použili open-source algoritmus k analýze světla hvězdy procházejícího atmosférou planety. Výsledky odhalily přítomnost molekul vodní páry, ale také přítomnost vodíku a hélia. Autoři studie se domnívají, že kdyby měli k dispozici dokonalejší techniku, podařilo by se nejspíš detekovat i dusík a metan. Další výzkum chtějí zaměřit na určení množství oblačnosti v atmosféře a procenta zastoupení vodních par.

Planeta obíhá kolem chladné trpasličí hvězdy označené K2-18 (písmeno b u názvu planety je standardem pro označení první planety, objevené v systému této hvězdy). Tato stálice tedy patří mezi červené trpaslíky a nachází se v souhvězdí Lva asi 110 světelných roků od nás. Přestože jde o malou chladnou hvězdu, je mnohem aktivnější a tím pádem i nebezpečnější pro svou planetu, protože ji vystavuje silnější radiaci. Planeta samotná byla objevena v roce 2015 a jde o jednu z mnoha set super-Zemí, planet o hmotnosti mezi Neptunem a Zemí, které objevil dalekohled Kepler. Dnes probíhá nová mnohem ambicióznější mise hledání exoplanet, realizovaná družicí TESS. Dá se tedy předpokládat nález dalších stovek, či tisíců super-Zemí a nebo planet Zemi velmi podobných.

Spoluautor výzkumu, Dr. Ingo Waldmann, říká: “Vzhledem k očekávanému množství objevených super-Zemí v následujících dekádách je pravděpodobné, že se dnes bavíme jen o prvním z mnoha případů potenciálně obyvatelných exoplanet. Je to dáno i tím, že dle našich předpokladů jsou super-Země jedněmi z nejčastěji se vyskytujících exoplanet a navíc červení trpaslíci jsou nejpočetnějšími hvězdami v naší Galaxii.”

Na další průzkum budou muset vědci počkat na dokonaleší mise, jako bude výkonnější dalekohled Jamese Webba nebo družice ARIEL. Ta by měla být schopna charakterizovat složení atmosfér exoplanet díky mnohem dokonalejším přístrojům, než které má i tak skvělý dalekohled, jako je HST. Ke smůle vědců vypuštění JWST se neustále odkládalo a nyní je snad již v plánu v roce 2020 a mise ARIEL má startovat až v roce 2028. V té době budeme mít možnost studovat na tisíc exoplanet, což nám dá jistě reprezentativní vzorek těchto vzdálených světů. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spacetelescope.org