Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Velká planeta krouží kolem malé hvězdy

Velká planeta krouží kolem malé hvězdy

Objev exoplanety u trpasličí hvězdy VB 10
Objev exoplanety u trpasličí hvězdy VB 10
Dlouhotrvající pátrání po exoplanetách prostřednictvím astrometrické metody přineslo první úspěch - byla objevena exoplaneta podobná Jupiteru, obíhající kolem doposud nejmenší mateřské hvězdy.

Tento způsob pátrání po planetách mimo Sluneční soustavu byl poprvé použit při hledání exoplanet již před 50 roky. Metoda zahrnuje velmi přesná měření pohybu hvězdy po obloze se snahou objevit periodické změny polohy v důsledku gravitačního působení "neviditelné" planety. Rovina proložená oběžnou dráhou planety kolem hvězdy však musí být téměř kolmá na směr k Zemi. Dále tato metoda vyžaduje velmi přesná měření během dlouhého časového období. Až doposud nebyla při dřívějších pozorováních úspěšná vzhledem k nepatrným změnám polohy hvězdy.

Dva astronomové NASA (JPL - Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie) prováděli po dobu uplynulých 12 let astrometrická měření pomocí dalekohledu Hale Telescope o průměru 5,1 m na Palomar Observatory poblíž San Diega. Po pečlivých opakovaných pozorováních 30 hvězd identifikovali novou exoplanetu obíhající kolem jedné z nich - bylo to poprvé, co byla objevena exoplaneta pomocí astrometrické metody.

"Tato metoda je optimální pro hledání planetárních soustav podobných jako naše soustava, kde mohou existovat planety podobné Zemi," říká astronom Steven Pravdo z JPL, hlavní autor článku o výsledku pozorovaní, který bude publikován v časopise Astrophysical Journal. "Objevili jsme planetu podobnou Jupiteru obíhající v relativně obdobné vzdálenosti jako Jupiter kolem Slunce, avšak kolem mnohem menší hvězdy. Je pravděpodobné, že tato hvězda má rovněž kamenné planety. A protože více než 7 z deseti hvězd ve vesmíru jsou podobné této hvězdě, může to znamenat, že planety jsou ve vesmíru mnohem četnější, než jsme předpokládali."

Návrh astrometrické družice SIM z roku 2008
Návrh astrometrické družice SIM z roku 2008
Objev potvrzuje, že astrometrie může být vhodnou technikou pro objevování exoplanet jak pomocí pozemních, tak i kosmických dalekohledů. Například podobnou techniku bude využívat kosmický projekt SIM (Space Interferometry Mission), jehož koncept nyní rozpracovává NASA. Bude se jednat o soustavu dalekohledů o průměru 50 cm na základně v délce 6 m (optický interferometr). Start se předpokládá kolem roku 2015.

Nově objevená exoplaneta pojmenovaná VB 10b se nachází ve vzdálenosti 20 světelných roků od Země, v souhvězdí Orla. Je to ve skutečnosti plynný obr s hmotností 6,4krát převyšující hmotnost Jupiteru a obíhající v takové vzdálenosti (asi 50 miliónů km), že bychom jej mohli označit termínem "studený Jupiter" podobně jako planetu Jupiter ve Sluneční soustavě (na rozdíl od tzv. horkých Jupiterů, tj. exoplanet, obíhajících v těsné blízkosti žhavých hvězd). Ve skutečnosti panuje na této planetě díky vnitřnímu teplu podobná teplota jako na Zemi.

Mateřská hvězda VB 10 je velmi malá. Patří mezi trpaslíky spektrální třídy M a její hmotnost je 12krát nižší než hmotnost Slunce (tj. asi 7,9 % hmotnosti Slunce). Je to hmotnost na hranici pro tzv. hnědé trpaslíky - jen stěží se zapálily v jejím nitru termojaderné reakce. Doposud byla označována jako nejméně hmotná hvězda. Nyní ji můžeme pojmenovat jako "nejlehčí hvězdu, kolem níž obíhá planeta". Přestože hvězda má větší hmotnost než její objevená planeta, obě tělesa budou mít velmi podobný rozměr.

Protože hvězda je tak malá, její případný planetární systém bude vskutku miniaturní - jako zmenšená verze naší Sluneční soustavy. Pro porovnání exoplaneta VB 10b, která je považována za těleso typu studeného Jupiteru, obíhá kolem mateřské hvězdy ve stejné vzdálenosti jako planeta Merkur kolem Slunce. Jeden oběh vykoná za 9 měsíců. Nějaké kamenné planety velikosti Země by snad mohly obíhat ještě blíže.

"Některé další známé exoplanety, obíhající kolem větších hvězdných trpaslíků spektrální třídy M, jsou rovněž podobné na našeho Jupitera, což dělá z těchto hvězd vhodné objekty pro pátrání po exoplanetách velikosti Země pomocí pozemních pozorovacích prostředků," říká Stuart Shaklan, spoluautor objevu exoplanety, který se rovněž podílí na vývoji vědeckých přístrojů pro astronomickou družici SIM. "Astrometrie je nejvhodnější metoda pro hledání exoplanet typu studený Jupiter, obíhajících kolem různých typů hvězd, a tedy i k objevování planetárních soustav uspořádaných jako náš kosmický domov."

Hale Telescope o průměru 5,1 m na Palomar Observatory
Hale Telescope o průměru 5,1 m na Palomar Observatory
Dvakrát až 6krát za rok, v průběhu 12 let, Pravdo a Shaklan umístili svůj přístroj STEPS (Stellar Planet Survey) na palomarský pětimetr a proměřovali polohy vybraných hvězd. Zařízení, které je vybaveno CCD kamerou o velikosti 16 Megapixelů, může detekovat velmi nepatrné změny v polohách hvězd. Exoplaneta VB 10b například způsobuje změny polohy hvězdy o nepatrný zlomek stupně. Registrace těchto nepatrných změn se dá porovnat s měřením tloušťky lidského vlasu na vzdálenost 3 km.

Další pozemní techniky pátrání po exoplanetách zahrnují například měření radiálních rychlostí a pozorování přechodů planet přes kotouček hvězdy (tzv. tranzity). Podobně jako astrometrie metoda měření radiálních rychlostí registruje změny polohy hvězdy, avšak měří tzv. Dopplerův posun ve spektru hvězdy, způsobený střídavým vzdalováním a přibližováním hvězdy vůči Zemi. Metoda pozorování tranzitů se zaměřuje na sledování změn jasnosti hvězdy, které jsou způsobovány periodickým zakrýváním hvězdy planetou. Astrometrická družice Kepler, kterou nedávno vypustila NASA a která začala pátrat po exoplanetách 12. května letošního roku, využívá metodu tranzitů k pátrání po exoplanetách velikosti Země v okolí hvězd podobných Slunci.

Zdroj: jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »