Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Astronomické výročí: Zdeněk Švestka

Astronomické výročí: Zdeněk Švestka

Zdeněk Švestka
Autor: Wikipedia (CZ): Zdeněk Švestka

Dne 30. září 2025 uplyne sto let od narození významného českého astronoma Zdeňka Švestky (1925-2013), průkopníka sluneční fyziky a zakladatele mezinárodního časopisu Solar Physics. Jeho životní dráha vedla z Ondřejova přes emigraci po roce 1968 až k působení v Nizozemsku a USA, kde se podílel na vývoji rentgenových teleskopů pro vesmírnou stanici Skylab. Švestka patřil k předním světovým odborníkům na výzkum Slunce a svými výsledky se trvale zapsal do dějin astronomie.

Zdeněk Švestka prožil dětství v Praze. Již v době středoškolských studií navštívil schůzi České astronomické společnosti a stal se jejím členem. Za německé okupace se mu nevyhnulo totální nasazení. Pracoval v továrně na pražské periferii, a tak odmaturoval až po skončení 2. světové války. Po maturitě začal studovat astronomii a teoretickou fyziku na Univerzitě Karlově.

Veliký vliv na Švestkovo vzdělání a práci měl jeho středoškolský profesor RNDr. František Link (1906 – 1984). Ten byl iniciátorem stavby nové ondřejovské sluneční observatoře. Od poloviny 50. let pracoval Švestka až do své emigrace v roce 1968 jako vedoucí oddělení Vysoké atmosféry Země. Zdeněk Švestka ovšem oficiálně začal pracovat na hvězdárně v Ondřejově ještě za studií - pravda, ve formální pozici zahradníka.

Sám na toto své období astronoma v ilegalitě vzpomíná: ,,V roce 1948 byl RNDr. Link jmenován dočasným ředitelem Astronomické observatoře v Ondřejově, asi 40 km od Prahy, a ještě téhož roku mi nabídl, abych tam po dokončení studia na univerzitě nastoupil. Toto místo bylo vlastně pro zahradníka, ale já jsem se nestaral o rozsáhlý park kolem ústavu, ale pokračoval jsem ve svých astronomických studiích, obvykle jsem seděl na terase hvězdárny, pil kávu a kouřil. Nebylo to příliš zdravé a zahrada tím trpěla. Po večerech jsem prováděl některá pozorování, hlavně opět dlouhoperiodických hvězd typu Mira..."

Po promoci v roce 1949 se mu se skupinou astronomů, opět pod vedením Františka Linka, podařilo vytvořit nový obor, a to sluneční fyziku. Zdeněk Švestka se velmi zajímal o hvězdný vesmír a o planetární mlhoviny, ale kvůli nedostatečnému vybavení observatoře se začal specializovat na Slunce. V roce 1956, navzdory tomu, že nebyl politicky angažován, se stal vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu ČSAV. V témže roce získal titul CSc. za svou práci s názvem Fyzikální podmínky v chromosférických vzplanutích, která byla založena na jeho vlastních pozorováních. K pozorování byl od roku 1959 na Ondřejově využíván multikamerový sluneční spektrograf, jímž Švestka s kolektivem měřili spektra slunečních erupcí. Tento spektrograf byl vyroben Švestkou a jeho spolupracovníky a v roce 1962 jim bylo za jeho realizaci uděleno státní vyznamenání.

Skupina astronomů, která se podílela na vzniku slunečního spektrografu Autor: Solar Physics
Skupina astronomů, která se podílela na vzniku slunečního spektrografu
Autor: Solar Physics

V roce 1964 byl Švestka jmenován prezidentem komise pro výzkum Slunce při IAU (Mezinárodní astronomická unie), a to na období 1964-1970. V roce 1967 založil spolu s nizozemským astronomem Cornelisem de Jagerem (1921-2021) časopis specializovaný na sluneční pozorování Solar Physics (Sluneční fyzika), který vychází dodnes. Důvod vydávání periodika byl jasný – v astronomických časopisech té doby byly informace o Slunci na posledních stránkách a činily je tak marginálními.

Časopis Solar Physics který založil Zdeněk Švestka spolu s Cornelisem de Jagerem Autor: Springer Nature: Solar Physics
Časopis Solar Physics který založil Zdeněk Švestka spolu s Cornelisem de Jagerem
Autor: Springer Nature: Solar Physics

Zdeněk Švestka s manželkou odcestoval v roce 1969 po okupaci Československa sovětskými vojsky do Nizozemí. Tam pracoval v Centru pro kosmický výzkum a technologie a vyučoval na univerzitě ve Freiburgu. Od roku 1973 zůstal i s rodinou na západě natrvalo.

Na počátku 70. let 20. století pracoval i pro firmu American Science and Engineering v Cambridge (USA). Pro tuto společnost pracoval na vývoji rentgenových teleskopů určených pro výzkum Slunce. Nakonec byly tři tyto rentgenové dalekohledy umístěny na teleskopu ATM (Apollo Telescope Mount). Tyto teleskopy poskytovaly nepřetržitý tok dat o procesech ve sluneční atmosféře a byly také doplněny detektorem záblesků, který monitoroval aktuální sluneční aktivitu.

Rentgenové teleskopy, které byly připojeny k palubě kosmické stanice Skylab Autor: NASA Image and video Library
Rentgenové teleskopy, které byly připojeny k palubě kosmické stanice Skylab
Autor: NASA Image and video Library

Zdeněk Švestka v roce 1977, po návratu ze spojených států do Utrechtu, přijal místo v oddělení pro kosmický výzkum Slunce. Tato laboratoř nedisponovala observatoří, ovšem některé experimenty prováděla na kosmických družicích a sondách. Švestka obsluhoval holandský přístroj: spektrometr pro zobrazování v tvrdém rentgenovém záření na družici Solar Maximum Mission (1980-1990). Po odchodu do důchodu v roce 1990 dál učil na Kalifornské univerzitě.

Zdeněk Švestka byl držitelem mnoha ocenění, je třeba zmínit Cenu Guggenheimových za astronautiku (1968), Zlatou medaili AV ČR (1995) a Nušlovu cenu (2002). V roce 2008 byla pojmenována na jeho počest planetka (17805) Švestka, objevená na Kleti astronomy Zdeňkem Moravcem a Milošem Tichým.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia (CZ): Zdeněk Švestka
[2]Solar Physics 267/2 (ISSN 0038-0938)
[3] Springer Nature: Solar Physics
[4] NASA Image and video Library
[5] Wikipedia (CZ): Apollo Telescope Mount
[6] Astro.cz: Zemřel Zdeněk Švestka
[7] Wikipedia (EN): Solar Maximum Mission

Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice



O autorovi

Štítky: SMM. Solar Maximum Mission, Apollo, Spektrograf, Sluneční sekce, František Link, Slunce, Skylab, Astronomický ústav Ondřejov, Zdeněk Švestka


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »