Astronomie v obrazech - Monsieur Messier

Charles Messier byl francouzský astronom, který se narodil roku 1730 jako jeden z 12 dětí. Ve 21 letech se stal astronomem francouzského námořnictva, kde vytvářel tabulky pozic astronomických objektů. O několik let později se začal zajímat o návrat Halleyovy komety, který byl předpovězen na daný rok. Kvůli chybám ve výpočtech mladý astronom pozoroval špatnou část oblohy, a také se zjistilo, že po započítání gravitačního vlivu planet dojde k příletu až o rok později. Při jejím hledání 28. 8. 1758 Messier nalezl v souhvězdí býka mlhavý flíček. Tento objekt se v následujících nocích nepohyboval, kometa to tedy nebyla. Flíček byl pojmenován jako Messier 1, neboli M1, později identifikovaný jako Krabí mlhovina.

Dalším kandidátem na kometu byla mlhovina, dříve nalezena italským astronomem, a pojmenována M2. Messiera ale zajímaly komety, a tak si tyto objekty, které tak vypadaly, začal zapisovat a posílat svým kolegům, aby nemátly při hledání komet. M3 byl prvním objektem nového katalogu, který objevil Messier. Je to jasná kulová hvězdokupa. S touto prací pokračoval dále. V roce 1769 svůj katalog 45 kometě-podobných objektů dokončil a představil ho na Francouzské akademii věd v Paříži.

Rozšiřování katalogu mělo ještě několik pokračování - 2. vydání se rozrostlo na 70 položek, 3. na 103 položek, a konečné dílo jich obsahovalo 110. 44 objevů je vlastních hlavnímu autorovi, 24 objektů objevil Méchain, jeho student. Katalog daleko přesáhl život Messiera, neboť ještě na začátku 20. století byl postupně doplňován dalšími astronomy. K jeho uzavření došlo roku 1953, tedy 195 let po objevení M1.

Dnes je katalog* nejznámější sbírkou objektů hlubokého vesmíru mezi astronomy. Obsahuje hvězdokupy, galaxie, a mlhoviny. Přestože to jsou objekty vzdáleného vesmíru, které autora nezajímaly, nikdo si Messiera nepamatuje jako lovce komet, ale objevitele M objektů. Mimo objekty sluneční soustavy vám za pěkného počasí na každé hvězdárně ukážou hvězdáři klenoty primárně Messierovy.

Pro interaktivní online zážitek doporučujeme tuto webovou stránku (https://objekty.astro.cz/messier/2008-messieruv-katalog), kde je možnost rozkliknout si každý objekt, a podívat se na základní informace.

Mezi blázny do astronomie se v dnešních dobách najdou i tací, kteří si stanoví za cíl vidět všech 110 objektů za jednu noc. Tato událost organizovaná amatérskými astronomy je v komunitě dobře známá jako Messierův maraton. Problém je v tom, že podmínky pro pozorování nejsou vždy příznivé - záleží na roční době, zeměpisné šířce, světelných podmínkách, atd. Je teoreticky možné vidět celý katalog z jakékoliv polohy na severní polokouli, nicméně mnohem příznivější podmínky nastávají v případě malých severních zeměpisných šířek. Je to pro pozorovatele výzva, neboť je potřeba detailní plán a vůle zůstat vzhůru po celou noc.

Plejády

Nejbližší a nejjasnější objekt je vám pravděpodobně známý: Plejády. Je to velmi jasná, otevřená hvězdokupa, viditelná hlavně v zimě. Možná ji znáte pod jiným jménem, protože tato hvězdokupa má jmen tolik, kolik bylo starověkých mytologií.

Mnohé tváře M 45

• Plejády - ze starořeckého slovesa plein - plout, mořeplavba; ve Středomoří udával východ hvězdokupy začátek mořeplavecké sezóny

• Kuřátka - hvězdokupa byla starými Slovany přirovnávána ke kuřátkům nebo slepici s kuřátky

• Sedm sester - toto starořecké označení se odkazovalo na dcery titánů Atlanty a Pléioné, jejichž jmény jsou také označeny hvězdy v M45

• Mataariki - maorské označení hvězdokupy a zároveň její první východ na noční obloze oznamuje začátek nového roku v lunárním kalendáři

• Subaru - japonské označení nejen astronomického objektu, ale i automobilky, která má v logu hvězdy rozmístěné kolem jedné hlavní hvězdy uprostřed (odkaz na vznik automobilky sloučením)

• Melotte 22 - podle Melottova katalogu, který obsahuje 245 objektů hlubokého vesmíru, ale jen hvězdokup

 Katalog je vlastně seznam astronomických objektů, který byl vytvořen za konkrétním účelem. Jedině Messierův katalog byl vytvořen pro jiný účel, než pro který byl posléze používán. Některé známé katalogy zahrnují např.

• New General Catalogue (NGC) - skoro 8000 galaxií, hvězdokup a mlhovin

• Caldwell Catalogue (Caldwell) - doplněk jižní oblohy k Messierovu katalogu, obsahuje 109 hvězdokup, galaxií a mlhovin; zde ale vznikly kontroverze, protože autor objekty neobjevil, a některé objekty jsou příliš málo jasné v kontrastu s některými jasnými objekty, které naopak chybí

• Index Catalogue (IC) - obsahuje mlhoviny a hvězdokupy