Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Říjnové výročí: Henry Cavendish

Říjnové výročí: Henry Cavendish

Henry Cavendish

V pondělí 10. října 2016 uplyne již 285 let od narození anglického fyzika a chemika Henryho Cavendishe, který je považován, mimo jiné, za objevitele vodíku. Sám Cavendish jej však označoval jako „hořlavý vzduch“.

Ačkoli patřil do jedné z nejbohatších anglických rodin, na svět přišel v jižní části Francie, v městě Nice. Jeho otcem byl lord Charles Cavendish, člen Královské společnosti, matka se za svobodna jmenovala Lady Anne Grey a také pocházela z vysoce postaveného rodu. Ta ale bohužel zemřela již o dva roky později, při porodu Henryho bratra. O  Henryho vzdělávání se nejprve starali soukromí učitelé, roku 1749 pak nastoupil na Univerzitu v Cambridgi, kde studoval následující čtyři roky. Studium ukončil aniž by získal diplom a místo toho se spolu s bratrem vydal na cesty po Evropě.

Po nějaké době se vrátil do Londýna a začal se věnovat výzkumu. Protože zdědil značnou sumu peněz, mohl si dovolit přebudovat část svého statku na rozsáhlou knihovnu a také na laboratoře, které disponovaly nejmodernějšími přístroji své doby. Zde prováděl různé experimenty, například s elektrickou energií, magnetismem a vedením tepla. V roce 1760, tedy v době, kdy mu bylo 29 let, se stal členem Královské společnosti, ale dění okolo ní se téměř nezúčastňoval.

Mezi jeho zajímavé výsledky patří například určení tzv. měrné tepelné kapacity. Ta vyjadřuje, jaké množství tepla je zapotřebí k ohřátí jednoho kilogramu látky o jeden teplotní stupeň. Dále studoval různé sloučeniny i prvky a v roce 1766 popsal ve svém článku „On Factitious Airs“ („O umělých plynech“) plyn, který později dostal jméno vodík.

Podařilo se mu také přibližně určit složení zemské atmosféry. Počítal sice přitom s fiktivním plynem flogistonem, ale alespoň orientačně určil poměr základních složek.

V roce 1798 se Cavendishovi podařilo spočítat velmi přesně hmotnost Země za pomoci torzní váhy. Postupoval tak, že změřil gravitační sílu, působící na olověné koule, z toho určil gravitační konstantu a z ní odvodil hmotnost Země. Jeho výsledek se od dnešních hodnot lišil jen o jedno procento.

Většinu svých výsledků Cavendish vůbec nezveřejňoval a řada z nich byla objevena až mnoho let po jeho smrti. Tak se například dodatečně zjistilo, že vztah mezi elektrickým odporem, proudem a napětím, známý nyní jako Ohmův zákon, objevil již několik desítek let před Georgem Ohmem. Na vině byla jeho velmi podivínská povaha, projevující se zejména tím, že se jen minimálně stýkal s lidmi a spíše se jim snažil vyhýbat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook Hvězdárny v Plzni

Převzato: Hvězdárna v Plzni



O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Fyzik, Osobnost, Výročí, Henry Cavendish


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »