Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Říjnové výročí: Henry Cavendish

Říjnové výročí: Henry Cavendish

Henry Cavendish

V pondělí 10. října 2016 uplyne již 285 let od narození anglického fyzika a chemika Henryho Cavendishe, který je považován, mimo jiné, za objevitele vodíku. Sám Cavendish jej však označoval jako „hořlavý vzduch“.

Ačkoli patřil do jedné z nejbohatších anglických rodin, na svět přišel v jižní části Francie, v městě Nice. Jeho otcem byl lord Charles Cavendish, člen Královské společnosti, matka se za svobodna jmenovala Lady Anne Grey a také pocházela z vysoce postaveného rodu. Ta ale bohužel zemřela již o dva roky později, při porodu Henryho bratra. O  Henryho vzdělávání se nejprve starali soukromí učitelé, roku 1749 pak nastoupil na Univerzitu v Cambridgi, kde studoval následující čtyři roky. Studium ukončil aniž by získal diplom a místo toho se spolu s bratrem vydal na cesty po Evropě.

Po nějaké době se vrátil do Londýna a začal se věnovat výzkumu. Protože zdědil značnou sumu peněz, mohl si dovolit přebudovat část svého statku na rozsáhlou knihovnu a také na laboratoře, které disponovaly nejmodernějšími přístroji své doby. Zde prováděl různé experimenty, například s elektrickou energií, magnetismem a vedením tepla. V roce 1760, tedy v době, kdy mu bylo 29 let, se stal členem Královské společnosti, ale dění okolo ní se téměř nezúčastňoval.

Mezi jeho zajímavé výsledky patří například určení tzv. měrné tepelné kapacity. Ta vyjadřuje, jaké množství tepla je zapotřebí k ohřátí jednoho kilogramu látky o jeden teplotní stupeň. Dále studoval různé sloučeniny i prvky a v roce 1766 popsal ve svém článku „On Factitious Airs“ („O umělých plynech“) plyn, který později dostal jméno vodík.

Podařilo se mu také přibližně určit složení zemské atmosféry. Počítal sice přitom s fiktivním plynem flogistonem, ale alespoň orientačně určil poměr základních složek.

V roce 1798 se Cavendishovi podařilo spočítat velmi přesně hmotnost Země za pomoci torzní váhy. Postupoval tak, že změřil gravitační sílu, působící na olověné koule, z toho určil gravitační konstantu a z ní odvodil hmotnost Země. Jeho výsledek se od dnešních hodnot lišil jen o jedno procento.

Většinu svých výsledků Cavendish vůbec nezveřejňoval a řada z nich byla objevena až mnoho let po jeho smrti. Tak se například dodatečně zjistilo, že vztah mezi elektrickým odporem, proudem a napětím, známý nyní jako Ohmův zákon, objevil již několik desítek let před Georgem Ohmem. Na vině byla jeho velmi podivínská povaha, projevující se zejména tím, že se jen minimálně stýkal s lidmi a spíše se jim snažil vyhýbat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook Hvězdárny v Plzni

Převzato: Hvězdárna v Plzni



O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Fyzik, Osobnost, Výročí, Henry Cavendish


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »