Výročí kosmonautiky srpen 2026

Dne 9. 8. 1976 byla zahájena mise sondy Luna 24 k Měsíci. Jednalo se o třetí automatický odběr měsíční horniny uskutečněný tehdejším Sovětským svazem a zároveň o poslední misi programu Luna ve 20. století. 

Sonda se stejně jako obě předchozí, Luna 16 (1970) a Luna 20 (1972), dělila na přistávací a návratovou část a byla vybavena vrtákem pro podpovrchový odběr vzorků. 

Start proběhl 9. srpna 1976 z kosmodromu Bajkonur, nosičem byla raketa Proton K/D. Po opuštění parkovací dráhy nad Zemí se vypravila k Měsíci, kam doletěla 14. srpna 1976. Byla automaticky navedena na oběžnou dráhu ve výšce 115 km nad měsíčním povrchem.

Luna 24 přistála 18. srpna 1976 v oblasti Moře krizí, kde krátce po přistání aktivovala vrtací zařízení. Odběr měsíční horniny se uskutečnil z hloubky 2,6 m a zhruba 170 g vážící vzorek byl přesunut do kapsle návratového modulu. 

Návratový modul tvořící vrchní část sondy odstartoval z Měsíce 19. srpna 1976 a po třech dnech letu se přiblížil k Zemi. Do atmosféry vstoupilo pouze návratové pouzdro se vzorky, které bylo vybaveno padáky. Tato kapsle úspěšně přistála 22. srpna 1976 v oblasti západní Sibiře. 

Ačkoliv byl program automatického odběru měsíčních vzorků třikrát korunován úspěchem, po této misi byl – především z finančních důvodů – předčasně ukončen. Dlouho se předpokládalo, že se tímto program měsíčních sond Luna definitivně uzavřel. Až o mnoho let později, v roce 2023, odstartovala mise Luna 25, která se pokusila na původní program navázat, avšak bez úspěšného přistání.

Další výročí kosmonautiky

Dne 7. srpna 1976 byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sonda Viking 2. Od svého vypuštění 7. září 1975 strávila na cestě k rudé planetě necelý rok. Na oběžné dráze planety se věnovala především snímkování povrchu, které vedlo k vytvoření prvních geologických map. Podobně jako u předchozí sondy Viking 1, bylo na základě pozorování terénu vybráno vhodnější místo pro přistání automatického robota. 

Dne 10. srpna 1966 byla k Měsíci vyslána sonda Lunar Orbiter 1. Jednalo se o první modul z celkem pěti misí tohoto programu. Hlavním cílem této sondy bylo fotografování rovných měsíčních ploch určených pro budoucí přistání sond Surveyor a modulů Apollo. Sonda pracovala do konce října 1966, kdy se zřítila na měsíční povrch. 

Dne 11. 8. 2006 odstartovala kosmická raketa Ariane 5-AR531. Na její palubě byly družice JCSAT-10 a Syracuse 3B. JCSAT-10 byla telekomunikační stacionární družice pokrývající východ Asie. V případě Syracuse 3B se jednalo o vojenský telekomunikační satelit 3. generace. 

Dne 17. srpna 1966 byla vypuštěna sonda Pioneer 7. Podobně jako její předchůdkyně Pioneer 5 a 6 byla určena k výzkumu meziplanetárního prostoru. Její oběžná dráha se nachází mezi Zemí a Marsem, naše Slunce oběhne za 403 dní. Poslední data z Pioneeru 7 byla přijata v roce 1995, sonda však dál zůstává na heliocentrické dráze.

Dne 21. srpna 1996 byla vypuštěna sonda Explorer 70 americké agentury NASA. Jejím hlavním posláním byl výzkum polární záře. Družice se pohybovala po velmi výstřední, téměř polární dráze s přízemím 350 km a odzemím 4 175 km. Měření probíhala vždy v perigeu, tedy v době, kdy byla Zemi nejblíže. Ačkoliv životnost sondy byla plánována na jeden rok, své poslání plnila až do roku 2009.

Dne 24. srpna 1966 se k Měsíci vypravila sovětská automatická sonda Luna 11. Po krátkém pobytu na parkovací dráze se odpoutala od Země a po dvou dnech letu se dostala na oběžnou dráhu Měsíce. Stala se první umělou družicí naší jediné přirozené družice a pohybovala se po dráze 160–1200 km nad jeho povrchem. Poslední relaci vysílala v říjnu 1966, kdy se po vybití palubních baterií navždy odmlčela.

Dne 29. srpna 1996 byla na oběžnou dráhu vyslána sonda Magion 5, v pořadí pátá česká družice určená k výzkumu magnetosféry a ionosféry. Sonda byla zpočátku po startu pokládána za ztracenou. Avšak navzdory počátečním potížím s navázáním spojení se v roce 1998 komunikace se sondou podařila obnovit a úkoly mise mohly být uskutečněny.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1]Hvězdářský kalendář 2006, 2016.
[2] wikipedia/Luna_24
[3] wikipedia/Viking_2
[4] nasa.gov/lunar-orbiter-1
[5] space.skyrocket/jcsat
[6] space/syracuse-3
[7] cs.wikipedia/Pioneer_7
[8] astronautix/fast
[9] wikipedia/Luna_11
[10] mek.kosmo.cz/magion5