Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  1E1207.4-5209: podivná neutronová hvězda

1E1207.4-5209: podivná neutronová hvězda

1E1207.4-5209: podivná neutronová hvizda
1E1207.4-5209: podivná neutronová hvizda
Neutronové hvězdy jsou obklopeny silným magnetickým polem. Teleskop XMM-Newton umožnil první přímé měření tohoto pole. Výsledkem je mnoho informací o fyzice neutronových hvězd, ale objevily se nové otázky, které je třeba zodpovědět.

Snímek zobrazuje magnetické pole neutronové hvězdy.

Neutronová hvězda je velmi hustý objekt, obvykle o hmotnosti Slunce, ale stlačeného do prostoru o průměru 20-30km. Jedná se o výsledek hvězdného výbuchu, který pozorujeme jako supernovu. Při tomto procesu je většina hmoty hvězdy rozmetána do okolí, ale jádro hvězdy zkolabuje do rychle rotující "neutronové koule".

Přestože se jedná o poměrně známé objekru, jednotlivé neutronové hvězdy zůstávají hádankou. Při vzniku jsou extrémně horké, ale velmi rychle vychládají. Ve většině případů jsou neutronové hvězdy pozorovány v radiovém oboru, ale některé lze pozorovat i v energetickém rentgenovém oboru.

Na objekt 1E1207.4-5209 se zaměřil teleskop XMM-Newton. 72 hodin trvající expozice umožnila změřit intenzitu magnetického pole. Jedná se o první izolovanou neutronovou hvězdu, kde se toto podařilo. Předchozí znalosti o magnetickém poli neutronových hvězd byly určeny nepřímými metodami. Ty jsou založeny na teoretických předpokladech modelech popisujících gravitační kolaps hmotných hvězd. Druhou nepřímou metodou je odhad založený na zpomalování rotace neutronové hvězdy. Zpomalení rotace můžeme pozorovat radioteleskopy.

Přímé měření je založeno na faktu, že pozorované rentgenové záření muselo projít magnetickým polem neutronové hvězdy. Po cestě mohou částice v magnetickém poli pohltit část rentgenového záření za vzniku takzvaných "rezonančních absorpčních čar" určujících prostředí svého vzniku. Tyto "otisky prstů" umožnily určit intenzitu magnetického pole.

V případě 1E1207.4-5209 bylo změřeno 30krát slabší magnetické pole než vychází z nepřímých měření! Otázkou zůstává, zda 1E1207.4-5209 je výjimečné těleso. XMM-Newton se nyní zaměří na zkoumání dalších neutronových hvězd.

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 A6 (Lemmon)

Fotografováno na mořském pobřeží ve městě Santa Maria na ostrově Sal na Kapverdách před 19. hodinou místního času. Nízko u obzoru bylo silné kouřmo, po obloze neustále přecházela potrhaná nízká oblačnost a vál silný vítr směrem k moři. Měřítko snímku je 10.5" na pixel.

Další informace »