Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  41. konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

41. konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

Petřínská hvězdárna
Petřínská hvězdárna
Všichni zájemci o proměnné hvězdy a exoplanety jsou srdečně zváni na listopadovou konferenci o těchto tématech. Akce proběhne ve dnech 27. až 29. listopadu 2009 na Štefánikově hvězdárně v Praze.

Proměnné hvězdy jsou objekty klíčového významu v oboru stelární astrofyziky a potažmo v astrofyzice jako takové. Umožňují nám studovat hvězdné nitro, povrch i okolí. Určujeme s jejich pomocí vzdálenosti ve vesmíru a obecně lze říci, že hvězdná proměnnost nás upozorňuje na zajímavé, právě probíhající jevy ve vesmíru.

Extrasolární planety jsou obor naprosto odlišný. Jejich studium v posledních letech nám umožnuje lépe pochopit teorii vzniku planetárních soustav, migraci planet. Hledáme i terestrické planety, na kterých může existovat život.

Vznikající hvězda se dvěma protilehlými výtrysky.
Vznikající hvězda se dvěma protilehlými výtrysky.
Tyto dva zcela rozdílné obory spojuje do značné míry metodika jejich výzkumu a především pozorování. Tranzity exoplanet se pozorují stejně jako zákrytové dvojhvězdy nebo pulzující proměnné hvězdy - fotometricky. A právě fotometrii a výzkumu tranzitujících exoplanet a proměnných hvězd se věnuje odborná složka České astronomické společnosti - Sekce proměnných hvězd a exoplanet.

Ve spolupráci se Štefánikovou hvězdárnou v Praze na Petříně pořádá nyní další, tradiční výroční konferenci o výzkumu proměnných hvězd (a exoplanet). Letos v pořadí již čtyřicátou první. Akce je letos vyjímečná svou lokalitou. Vůbec poprvé v historii se koná v našem hlavním městě, v Praze. Štefánikova hvězdárna poskytla své krásné prostory, které vytvoří zajímavým přednáškám více než důstojnou kulisu.

Program konference se právě dotváří, nechte se nalákat krátkým výběrem z přihlášených příspěvků:

  • L. Brát, České exoplanety ve světě
  • L. Šmelcer, PW Her - těžce krotitelná dvojhvězda
  • E. Plávalová, Dvojhviezdna sústava HD 120136 s extra-planétou: modelovanie chýbajúcich dráhových elementov
  • Z. Mikulášekm, Vzestup a pád astrofyziky hvězd a dvojhvězd
  • J. Rozehnal, Migrace v extrasolárních planetárních systémech
  • M. Zejda, Záhady TW Draconis
  • V. Šimon, Monitoring of the Galactic X-ray sources in the optical passband
  • J. Liška, Studium dvojhvězdy UX UMa - výsledky z diplomové práce
  • J. Trnka, Fotometrie ve Slaném
  • V. Šimon, Photometric observations of early optical afterglow of GRB 090726

PŘIHLÁŠKY
Pokud jste mimopražští a potřebujete zajistit ubytování (na Strahovských kolejích, 100m od hvězdárny), je třeba se přihlásit nejpozději 12. listopadu. Přihlášky bez požadavku na ubytování lze pak zasílat až do 20. listopadu.

Exoplaneta s měsícem v představě malíře
Exoplaneta s měsícem v představě malíře

INFORMACE PRO PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Pokud si chcete přihlásit příspěvek do programu, ještě je stále možnost. Hlaste se ale prosím co nejdříve.

Více informací o konferenci a on-line přihláška viz: http://var.astro.cz

Na setkání se těší za všechny organizátory
Luboš Brát
- předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »