Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  41. konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

41. konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

Petřínská hvězdárna
Petřínská hvězdárna
Všichni zájemci o proměnné hvězdy a exoplanety jsou srdečně zváni na listopadovou konferenci o těchto tématech. Akce proběhne ve dnech 27. až 29. listopadu 2009 na Štefánikově hvězdárně v Praze.

Proměnné hvězdy jsou objekty klíčového významu v oboru stelární astrofyziky a potažmo v astrofyzice jako takové. Umožňují nám studovat hvězdné nitro, povrch i okolí. Určujeme s jejich pomocí vzdálenosti ve vesmíru a obecně lze říci, že hvězdná proměnnost nás upozorňuje na zajímavé, právě probíhající jevy ve vesmíru.

Extrasolární planety jsou obor naprosto odlišný. Jejich studium v posledních letech nám umožnuje lépe pochopit teorii vzniku planetárních soustav, migraci planet. Hledáme i terestrické planety, na kterých může existovat život.

Vznikající hvězda se dvěma protilehlými výtrysky.
Vznikající hvězda se dvěma protilehlými výtrysky.
Tyto dva zcela rozdílné obory spojuje do značné míry metodika jejich výzkumu a především pozorování. Tranzity exoplanet se pozorují stejně jako zákrytové dvojhvězdy nebo pulzující proměnné hvězdy - fotometricky. A právě fotometrii a výzkumu tranzitujících exoplanet a proměnných hvězd se věnuje odborná složka České astronomické společnosti - Sekce proměnných hvězd a exoplanet.

Ve spolupráci se Štefánikovou hvězdárnou v Praze na Petříně pořádá nyní další, tradiční výroční konferenci o výzkumu proměnných hvězd (a exoplanet). Letos v pořadí již čtyřicátou první. Akce je letos vyjímečná svou lokalitou. Vůbec poprvé v historii se koná v našem hlavním městě, v Praze. Štefánikova hvězdárna poskytla své krásné prostory, které vytvoří zajímavým přednáškám více než důstojnou kulisu.

Program konference se právě dotváří, nechte se nalákat krátkým výběrem z přihlášených příspěvků:

  • L. Brát, České exoplanety ve světě
  • L. Šmelcer, PW Her - těžce krotitelná dvojhvězda
  • E. Plávalová, Dvojhviezdna sústava HD 120136 s extra-planétou: modelovanie chýbajúcich dráhových elementov
  • Z. Mikulášekm, Vzestup a pád astrofyziky hvězd a dvojhvězd
  • J. Rozehnal, Migrace v extrasolárních planetárních systémech
  • M. Zejda, Záhady TW Draconis
  • V. Šimon, Monitoring of the Galactic X-ray sources in the optical passband
  • J. Liška, Studium dvojhvězdy UX UMa - výsledky z diplomové práce
  • J. Trnka, Fotometrie ve Slaném
  • V. Šimon, Photometric observations of early optical afterglow of GRB 090726

PŘIHLÁŠKY
Pokud jste mimopražští a potřebujete zajistit ubytování (na Strahovských kolejích, 100m od hvězdárny), je třeba se přihlásit nejpozději 12. listopadu. Přihlášky bez požadavku na ubytování lze pak zasílat až do 20. listopadu.

Exoplaneta s měsícem v představě malíře
Exoplaneta s měsícem v představě malíře

INFORMACE PRO PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Pokud si chcete přihlásit příspěvek do programu, ještě je stále možnost. Hlaste se ale prosím co nejdříve.

Více informací o konferenci a on-line přihláška viz: http://var.astro.cz

Na setkání se těší za všechny organizátory
Luboš Brát
- předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »