Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  41. konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

41. konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

Petřínská hvězdárna
Petřínská hvězdárna
Všichni zájemci o proměnné hvězdy a exoplanety jsou srdečně zváni na listopadovou konferenci o těchto tématech. Akce proběhne ve dnech 27. až 29. listopadu 2009 na Štefánikově hvězdárně v Praze.

Proměnné hvězdy jsou objekty klíčového významu v oboru stelární astrofyziky a potažmo v astrofyzice jako takové. Umožňují nám studovat hvězdné nitro, povrch i okolí. Určujeme s jejich pomocí vzdálenosti ve vesmíru a obecně lze říci, že hvězdná proměnnost nás upozorňuje na zajímavé, právě probíhající jevy ve vesmíru.

Extrasolární planety jsou obor naprosto odlišný. Jejich studium v posledních letech nám umožnuje lépe pochopit teorii vzniku planetárních soustav, migraci planet. Hledáme i terestrické planety, na kterých může existovat život.

Vznikající hvězda se dvěma protilehlými výtrysky.
Vznikající hvězda se dvěma protilehlými výtrysky.
Tyto dva zcela rozdílné obory spojuje do značné míry metodika jejich výzkumu a především pozorování. Tranzity exoplanet se pozorují stejně jako zákrytové dvojhvězdy nebo pulzující proměnné hvězdy - fotometricky. A právě fotometrii a výzkumu tranzitujících exoplanet a proměnných hvězd se věnuje odborná složka České astronomické společnosti - Sekce proměnných hvězd a exoplanet.

Ve spolupráci se Štefánikovou hvězdárnou v Praze na Petříně pořádá nyní další, tradiční výroční konferenci o výzkumu proměnných hvězd (a exoplanet). Letos v pořadí již čtyřicátou první. Akce je letos vyjímečná svou lokalitou. Vůbec poprvé v historii se koná v našem hlavním městě, v Praze. Štefánikova hvězdárna poskytla své krásné prostory, které vytvoří zajímavým přednáškám více než důstojnou kulisu.

Program konference se právě dotváří, nechte se nalákat krátkým výběrem z přihlášených příspěvků:

  • L. Brát, České exoplanety ve světě
  • L. Šmelcer, PW Her - těžce krotitelná dvojhvězda
  • E. Plávalová, Dvojhviezdna sústava HD 120136 s extra-planétou: modelovanie chýbajúcich dráhových elementov
  • Z. Mikulášekm, Vzestup a pád astrofyziky hvězd a dvojhvězd
  • J. Rozehnal, Migrace v extrasolárních planetárních systémech
  • M. Zejda, Záhady TW Draconis
  • V. Šimon, Monitoring of the Galactic X-ray sources in the optical passband
  • J. Liška, Studium dvojhvězdy UX UMa - výsledky z diplomové práce
  • J. Trnka, Fotometrie ve Slaném
  • V. Šimon, Photometric observations of early optical afterglow of GRB 090726

PŘIHLÁŠKY
Pokud jste mimopražští a potřebujete zajistit ubytování (na Strahovských kolejích, 100m od hvězdárny), je třeba se přihlásit nejpozději 12. listopadu. Přihlášky bez požadavku na ubytování lze pak zasílat až do 20. listopadu.

Exoplaneta s měsícem v představě malíře
Exoplaneta s měsícem v představě malíře

INFORMACE PRO PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Pokud si chcete přihlásit příspěvek do programu, ještě je stále možnost. Hlaste se ale prosím co nejdříve.

Více informací o konferenci a on-line přihláška viz: http://var.astro.cz

Na setkání se těší za všechny organizátory
Luboš Brát
- předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »