Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  51. Konference o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet

51. Konference o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet

V kopuli ostravské hvězdárny
Autor: Martin Mašek

Dne 1. 11. až 3. 11. 2019 se konala v prostorách Planetária Ostrava již 51. konference o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet pořádaná Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Konference měla za cíl propojit amatérské pozorovatele s profesionály a prezentovat výsledky výzkumu proměnných hvězd a exoplanet za uplynulý rok. 

Předsedkyně SPHE Kateřina Hoňková hovoří o své cestě na 4th European Variable star meeting Autor: Martin Mašek
Předsedkyně SPHE Kateřina Hoňková hovoří o své cestě na 4th European Variable star meeting
Autor: Martin Mašek
Konference byla zahájena v pátek večer přednáškou Marka Skarky o letošním předání Nobelovy ceny za fyziku, kterou z poloviny obdrželi švýcarští astronomové Michael Mayor se svým tehdejším studentem Dieerem Quelozem za objev první exoplanety obíhající okolo hvězdy slunečního typu. Druhý příspěvek přednesla předsedkyně SPHE ČAS Kateřína Hoňková o své návštěvě mezinárodní konference v belgickém městě Grimbergenu s názvem 4th European Variable star meeting. Na této konferenci se jí povedlo vyjednat publikování katalogu proměnných hvězd objevených českými astronomy do jedné z největších mezinárodních databází The International Variable Star Index. Dále Marek Skarka představil nově vzniklou skupinu zabývající se pozorováním exoplanet a hvězd typu RR Lyrae. Pateční přednáškový večer zakončil Ladislav Šmelcer svojí přednáškou o Pozorování eruptivních proměnných hvězd. Následovala prohlídka nově zrekonstruované kopule a welcome drink.

Miloslav Zejda a jeho přednáška o zajímavých jménech ve světě proměnných hvězd Autor: Martin Mašek
Miloslav Zejda a jeho přednáška o zajímavých jménech ve světě proměnných hvězd
Autor: Martin Mašek
Sobotní blok přednášek odstartoval doc. Miloslav Zejda se svým příspěvkem „Zajímavosti ze světa proměnných hvězd“, kde představil několik zajímavých proměnných hvězd nejen svými vlastnostmi, ale i originálním názvem. Na konci svého příspěvku shrnul dění na konferenci o zákrytových hvězdách, která se konala v Litomyšli. 

Se zajímavým příspěvkem vystoupil amatérský pozorovatel Zbyněk Henzl a pohovořil o nově objevené proměnné hvězdě CzeV1750. Tato hvězda byla svým chováním podezřelá z vícenásobné proměnností. Bohužel podrobnějším zkoumáním byla tato teorie vyvrácena. 

Petr Zasche mluvil o důležitosti pozorování dvojzákrytových systémů a publiku představil několik kandidátů, kteří by stáli za to prověřit malými dalekohledy. 

Zbyněk Henzl představuje svůj nový objev - CzeV1750, kandidát s násobnou proměnností Autor: Martin Mašek
Zbyněk Henzl představuje svůj nový objev - CzeV1750, kandidát s násobnou proměnností
Autor: Martin Mašek
Na konferenci vystoupili i zahraniční hosté z Polska a Ukrajiny. Například Vitalii Breus prezentoval svá fotometrická pozorování binárních systémů různých typů a závěry vyvozené ze světelných křivek. Bartolomiej Debski povídal o hvězdách typu W Uma a jejich pozorování družicí TESS. Těmito přednáškami zakončili dopolední část.

Všichni účastníci konference se přesunuli ke společnému obědu, kde se uskutečnila malá schůze výkonného výboru Sekce.

Odpolední přednáškový blok odstartoval Martin Vrašťák svou dvojpřednáškou o amatérské spektroskopii, stavbě spektroskopu a pozorování symbiotických proměnných hvězd. Po něm následovala přednáška Jiřího Žáka, který nám vysvětlil podstatu a důvod, proč pozorovat exoplanety pomocí transmisní spektroskopie. Blok ukončil znovu Sebastian Kurowski s přednáškou Photometry and spectroscopy from a large city using 30-cm telescopes. 

Proměnář roku 2019 Zbyněk Henzl si cenu přebírá od předsedkyně SPHE Kateřiny Hoňkové Autor: Martin Mašek
Proměnář roku 2019 Zbyněk Henzl si cenu přebírá od předsedkyně SPHE Kateřiny Hoňkové
Autor: Martin Mašek
Následovala technická část, kterou zahájil Luboš Brát povídáním o nové verzi našeho sekčního webu VarAstro. Tento web bude sloužit jako sociální síť sdružující pozorovatele, kterým umožní pořádat pozorovací kampaně, ukládat a nahrávat pozorovací data a komunikovat s dalšími kolegy v reálném čase. Dále představil Pavel Cagaš program Silicups. Jedná se o program navržený k hromadnému zpracování pozorovacích dat. Sobotní přednáškový program ukončil Vojtěch Dientsbier přednáškou o proměnné hvězdě typu dScuti, kterou dlouhodobě pozoroval pomocí dalekohledu Sekční set, který vlastní SPHE ČAS. Za práci a výzkum na této hvězdě obdržel cenu Česká hlavička. Tímto mu ještě jednou gratulujeme k získanému úspěchu. 

Po výživném odborném programu předsedkyně Kateřina Hoňková společně s Radkem Dřevěným odprezentovali zprávu o činnosti naší sekce. Také došlo k předání ceny Jindřicha Šilhána Proměnář roku, kterou získal Zbyněk Henzl. K předání došlo přímo v planetáriu pod hvězdnou oblohou za doprovodu hudební skupiny Pink Floyd.

Společenský večer na 51. konferenci o výzkumu proměnných hvězd v Ostravě Autor: Martin Mašek
Společenský večer na 51. konferenci o výzkumu proměnných hvězd v Ostravě
Autor: Martin Mašek
Nedělní ráno zahájil přednáškou „Dva pohledy na vznik a zánik dvojhvězd“ Ondřej Pejcha. První pohled se týkal vzniku dvojhvězd v různých fázích vývoje Galaxie. Druhý pohled rozebíral možnost vzniku planetární mlhoviny Sh 2-71 z trojhvězdného systému. Další příspěvek si přichystal Jan Kára o kataklyzmické hvězdě CzeV404 Her.

Třetí příspěvek dne přednesl Jakub Kolář o zákrytovém systému GX Lac, kterou fotometricky pozoroval a představil její model. Další výstup odpřednášel Reinhold Fr. Auer na technické téma s názvem „How get the standart photometry for small instruments“. Celou letošní konferenci zakončil Pavel Cagaš na téma zajímavé hvězdy pozorované na BSObservatory.

Všem účastníkům letošní konference srdečně děkujeme za účast a budeme se těšit na setkání na dalších akcích naší sekce.

Společná fotografie účastníků 51. konference v Ostravě Autor: Martin Mašek
Společná fotografie účastníků 51. konference v Ostravě
Autor: Martin Mašek




O autorovi

Štítky: Proměnná hvězda, Konference SPHE, Pavel Cagaš, Sekce proměnných hvězd a exoplanet


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »