Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  „Dělová koule“ ve vesmíru

„Dělová koule“ ve vesmíru

puppis_labeled.jpg
Astronomové objevili nejrychleji se pohybující hvězdu. Ale jak vysvětlit tak neobyčejně velkou rychlost této kosmické „dělové koule"?

Neutronová hvězda, označená RX J0822-4300, vznikla asi před 3700 roky při výbuchu supernovy Puppis A. Tři pozorování rentgenové observatoře Chandra zřetelně ukázala neutronovou hvězdu pohybující se směrem od středu exploze rychlostí 4,8 miliónů km/h! Při této rychlosti RX J0822-4300 unikne z Mléčné dráze za pouhý milión let.

„Tato neutronová hvězda má jízdenku pouze ven z Galaxie,“ říká Robert Petre (Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland), jeden ze spoluautorů studie. „Astronomové pozorovali i další hvězdy vyhozené ven z Mléčné dráhy, ale žádná neměla takovou rychlost.“

„Hvězda je tak daleko, že dráhu, kterou urazí během pěti let je menší než velikost nejmenších číslic na minci ve vzdálenosti 90 m. Je to pozoruhodné svědectví o schopnostech Chandry, jak malé úhly může měřit.“

Není to poprvé, co astronomové našli tzv. „hyperrychlé“ hvězdy. Ale ty dosud objevené, byly vystřelovány ven z Mléčné dráhy rychlostmi okolo 1,6 km/h. Navíc existuje jeden rozdíl mezi RX J0822-4300 a dalšími „galaktickými uprchlíky“ - zdroj jejich rychlosti. Doposud se předpokládalo, že hvězdy získaly hyperrychlost od černé díry v centru Galaxie, která může fungovat jako „gravitační prak“. Ale tato neutronová hvězda byla vymrštěna při výbuchu supernovy. Napozorovaná data ukazují, že exploze pravděpodobně nebyla symetrická a neutronová hvězda byla „vykopnuta“ jedním směrem a trosky z výbuchu pak opačným.

Ohromnou rychlost neutronové hvězdy lze snadno vysvětlit (ať tak nebo onak), dokonce i počítačové modely supernov to dokáží. „Záhadou v případě této kosmické dělové koule je, jak příroda může vyrobit tak výkonné dělo,“ říká Winkler. „Rychlost by mohla vysvětlit neobvykle energetická exploze.“ Ale vědci zůstávají skeptičtí.

Výsledky výzkumu Winkler a Petre publikovali 20. listopadu 2007 v Astrophysical Journal.

Další snímky: http://chandra.harvard.edu/photo/2007/puppis/more.html#puppis_labeled

Zdroj: science.nasa.gov




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »