Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  „Dělová koule“ ve vesmíru

„Dělová koule“ ve vesmíru

puppis_labeled.jpg
Astronomové objevili nejrychleji se pohybující hvězdu. Ale jak vysvětlit tak neobyčejně velkou rychlost této kosmické „dělové koule"?

Neutronová hvězda, označená RX J0822-4300, vznikla asi před 3700 roky při výbuchu supernovy Puppis A. Tři pozorování rentgenové observatoře Chandra zřetelně ukázala neutronovou hvězdu pohybující se směrem od středu exploze rychlostí 4,8 miliónů km/h! Při této rychlosti RX J0822-4300 unikne z Mléčné dráze za pouhý milión let.

„Tato neutronová hvězda má jízdenku pouze ven z Galaxie,“ říká Robert Petre (Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland), jeden ze spoluautorů studie. „Astronomové pozorovali i další hvězdy vyhozené ven z Mléčné dráhy, ale žádná neměla takovou rychlost.“

„Hvězda je tak daleko, že dráhu, kterou urazí během pěti let je menší než velikost nejmenších číslic na minci ve vzdálenosti 90 m. Je to pozoruhodné svědectví o schopnostech Chandry, jak malé úhly může měřit.“

Není to poprvé, co astronomové našli tzv. „hyperrychlé“ hvězdy. Ale ty dosud objevené, byly vystřelovány ven z Mléčné dráhy rychlostmi okolo 1,6 km/h. Navíc existuje jeden rozdíl mezi RX J0822-4300 a dalšími „galaktickými uprchlíky“ - zdroj jejich rychlosti. Doposud se předpokládalo, že hvězdy získaly hyperrychlost od černé díry v centru Galaxie, která může fungovat jako „gravitační prak“. Ale tato neutronová hvězda byla vymrštěna při výbuchu supernovy. Napozorovaná data ukazují, že exploze pravděpodobně nebyla symetrická a neutronová hvězda byla „vykopnuta“ jedním směrem a trosky z výbuchu pak opačným.

Ohromnou rychlost neutronové hvězdy lze snadno vysvětlit (ať tak nebo onak), dokonce i počítačové modely supernov to dokáží. „Záhadou v případě této kosmické dělové koule je, jak příroda může vyrobit tak výkonné dělo,“ říká Winkler. „Rychlost by mohla vysvětlit neobvykle energetická exploze.“ Ale vědci zůstávají skeptičtí.

Výsledky výzkumu Winkler a Petre publikovali 20. listopadu 2007 v Astrophysical Journal.

Další snímky: http://chandra.harvard.edu/photo/2007/puppis/more.html#puppis_labeled

Zdroj: science.nasa.gov




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »