Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  AP Columbae - nejbližší rodící se hvězda

AP Columbae - nejbližší rodící se hvězda

Protohvězda AP Columbae
Protohvězda AP Columbae
Astronomové často zaměřují své dalekohledy na velmi mladé hvězdy. Jedním z důvodů je, aby uviděli, jak vznikla naše Sluneční soustava. Avšak takové hvězdy jsou většinou velmi daleko a v běžném dalekohledu je zpravidla vůbec nevidíme. Nyní se situace změnila a astronomové objevili hvězdné "novorozeně" prakticky za humny, velmi blízko Sluneční soustavy. Hvězda pojmenovaná AP Columbae je tak mladá, že v jejím nitru ještě nebyly zažehnuty nukleární reakce. Nachází se tak blízko - ve vzdálenosti pouhých 27 světelných roků - že by astronomové mohli být schopni pozorovat záblesky světla případných planet, které od svého vzniku stále ještě vychládají.

Hvězda vznikla teprve nedávno, když se studený oblak plynu a prachu smrštil vlastní vahou. Jak gravitace postupně stlačovala tento oblak, jeho teplota se zvyšovala - zrodila se hvězda, která je zpočátku zahřívána díky gravitaci, nikoliv jadernými reakcemi. Naše Slunce strávilo zhruba 50 miliónů roků ve fázi gravitačního smršťování, než vstoupilo na tzv. hlavní posloupnost a než se jeho jádro zahřálo natolik, aby se v něm začaly spojovat atomy vodíku za vzniku hélia, což je zdrojem energie v nitru Slunce i v současné době.

Hvězda AP Columbae se nachází v souhvězdí Holubice, jižně od známého souhvězdí Orion. "Hvězda AP Columbae se stále ještě smršťuje působením vlastní gravitace a ve vývojovém diagramu se přesouvá do oblasti hlavní posloupnosti hvězd," říká astronom Adric Riedel, Georgia State University, Atlanta, jehož tým změřil paralaxu této hvězdy - která je závislá na vzdálenosti od Země - a zjistil, že hvězda je mimořádně svítivá. Ačkoliv je velmi slabá a červená, je 4krát jasnější, než by měla být, protože je 2krát větší než hvězdy hlavní posloupnosti stejné barvy.

"Nejlepší odpovědí je, že se jedná o mladou hvězdu obsahující velké množství lithia," říká Adric Riedel. Ačkoliv hvězda před vstupem na hlavní posloupnost září především na účet gravitace, jaderné reakce, které ve hvězdě probíhají za relativně nízkých teplot, spotřebovávají především lithium, takže dospělé hvězdy jako Slunce lithium již neobsahují.

Vznik hvězdy ve zkratce
Vznik hvězdy ve zkratce
Astronomové tuto protohvězdu objevili již v roce 1995, ale teprve nyní se podařilo určit její vlastnosti a vzdálenost. Jako protohvězdu označujeme hvězdu ve fázi vývoje, kdy se již vlastní těleso hvězdy zformovalo, avšak ještě nedošlo k zapálení termojaderných reakcí v jejím nitru.

Zpočátku astronomové považovali hvězdu AP Columbae za červeného trpaslíka s proměnnou jasností, který byl velmi aktivní především v oblasti rentgenového záření. Vzdálenost objektu tehdy ještě nebyla známa. Znovu se hvězda dostala do centra pozornosti astronomů v roce 2005, kdy vědci poprvé dospěli k závěru, že se jedná o velmi mladou hvězdu, která se nachází poměrně blízko naší Země. Během nových pozorování se astronomům podařilo zjistit, že objekt AP Columbae není "dokonalou" hvězdou.

Pokud kolem rodící se hvězdy AP Columbae obíhají planety, stále by ještě měly být horké a zářit v oboru blízkého infračerveného světla, jež by astronomové měli být schopni detekovat. "Tyto blízké mladé hvězdy jsou nejlepší cíle pro přímé zobrazení jejich planetárních průvodců," říká astronom Ray Jayawardhana, University of Toronto, Kanada. Protože se nacházejí blízko Země, všechny obíhající planety by na sebe měly prozradit více informací než planety kroužící kolem vzdálených hvězd; a protože jsou velmi mladé, mohou nám ukázat, jak vypadala naše Sluneční soustava, když měla jen zlomek současného stáří.

Avšak kde se vzala hvězda tak mladá jako AP Columbae tak blízko Slunce? Adric Riedel upozorňuje na mladou hvězdokupu IC 2391, která se nachází ve vzdálenosti 450 světelných let a promítá se do souhvězdí Plachet (Vela) poblíž souhvězdí Holubice. Ačkoliv je dělí stovky světelných roků, pohybují se vesmírem společně - podobně jako hejno hus směřující na jih. Hvězda AP Columbae sdílí stejný směr pohybu, je tedy pravděpodobné, že vznikla společně s nimi přibližně před 40 milióny roků (stáří Slunce je přibližně 4,57 miliardy roků).

Zdroj: news.sciencemag.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »