Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  AP Columbae - nejbližší rodící se hvězda

AP Columbae - nejbližší rodící se hvězda

Protohvězda AP Columbae
Protohvězda AP Columbae
Astronomové často zaměřují své dalekohledy na velmi mladé hvězdy. Jedním z důvodů je, aby uviděli, jak vznikla naše Sluneční soustava. Avšak takové hvězdy jsou většinou velmi daleko a v běžném dalekohledu je zpravidla vůbec nevidíme. Nyní se situace změnila a astronomové objevili hvězdné "novorozeně" prakticky za humny, velmi blízko Sluneční soustavy. Hvězda pojmenovaná AP Columbae je tak mladá, že v jejím nitru ještě nebyly zažehnuty nukleární reakce. Nachází se tak blízko - ve vzdálenosti pouhých 27 světelných roků - že by astronomové mohli být schopni pozorovat záblesky světla případných planet, které od svého vzniku stále ještě vychládají.

Hvězda vznikla teprve nedávno, když se studený oblak plynu a prachu smrštil vlastní vahou. Jak gravitace postupně stlačovala tento oblak, jeho teplota se zvyšovala - zrodila se hvězda, která je zpočátku zahřívána díky gravitaci, nikoliv jadernými reakcemi. Naše Slunce strávilo zhruba 50 miliónů roků ve fázi gravitačního smršťování, než vstoupilo na tzv. hlavní posloupnost a než se jeho jádro zahřálo natolik, aby se v něm začaly spojovat atomy vodíku za vzniku hélia, což je zdrojem energie v nitru Slunce i v současné době.

Hvězda AP Columbae se nachází v souhvězdí Holubice, jižně od známého souhvězdí Orion. "Hvězda AP Columbae se stále ještě smršťuje působením vlastní gravitace a ve vývojovém diagramu se přesouvá do oblasti hlavní posloupnosti hvězd," říká astronom Adric Riedel, Georgia State University, Atlanta, jehož tým změřil paralaxu této hvězdy - která je závislá na vzdálenosti od Země - a zjistil, že hvězda je mimořádně svítivá. Ačkoliv je velmi slabá a červená, je 4krát jasnější, než by měla být, protože je 2krát větší než hvězdy hlavní posloupnosti stejné barvy.

"Nejlepší odpovědí je, že se jedná o mladou hvězdu obsahující velké množství lithia," říká Adric Riedel. Ačkoliv hvězda před vstupem na hlavní posloupnost září především na účet gravitace, jaderné reakce, které ve hvězdě probíhají za relativně nízkých teplot, spotřebovávají především lithium, takže dospělé hvězdy jako Slunce lithium již neobsahují.

Vznik hvězdy ve zkratce
Vznik hvězdy ve zkratce
Astronomové tuto protohvězdu objevili již v roce 1995, ale teprve nyní se podařilo určit její vlastnosti a vzdálenost. Jako protohvězdu označujeme hvězdu ve fázi vývoje, kdy se již vlastní těleso hvězdy zformovalo, avšak ještě nedošlo k zapálení termojaderných reakcí v jejím nitru.

Zpočátku astronomové považovali hvězdu AP Columbae za červeného trpaslíka s proměnnou jasností, který byl velmi aktivní především v oblasti rentgenového záření. Vzdálenost objektu tehdy ještě nebyla známa. Znovu se hvězda dostala do centra pozornosti astronomů v roce 2005, kdy vědci poprvé dospěli k závěru, že se jedná o velmi mladou hvězdu, která se nachází poměrně blízko naší Země. Během nových pozorování se astronomům podařilo zjistit, že objekt AP Columbae není "dokonalou" hvězdou.

Pokud kolem rodící se hvězdy AP Columbae obíhají planety, stále by ještě měly být horké a zářit v oboru blízkého infračerveného světla, jež by astronomové měli být schopni detekovat. "Tyto blízké mladé hvězdy jsou nejlepší cíle pro přímé zobrazení jejich planetárních průvodců," říká astronom Ray Jayawardhana, University of Toronto, Kanada. Protože se nacházejí blízko Země, všechny obíhající planety by na sebe měly prozradit více informací než planety kroužící kolem vzdálených hvězd; a protože jsou velmi mladé, mohou nám ukázat, jak vypadala naše Sluneční soustava, když měla jen zlomek současného stáří.

Avšak kde se vzala hvězda tak mladá jako AP Columbae tak blízko Slunce? Adric Riedel upozorňuje na mladou hvězdokupu IC 2391, která se nachází ve vzdálenosti 450 světelných let a promítá se do souhvězdí Plachet (Vela) poblíž souhvězdí Holubice. Ačkoliv je dělí stovky světelných roků, pohybují se vesmírem společně - podobně jako hejno hus směřující na jih. Hvězda AP Columbae sdílí stejný směr pohybu, je tedy pravděpodobné, že vznikla společně s nimi přibližně před 40 milióny roků (stáří Slunce je přibližně 4,57 miliardy roků).

Zdroj: news.sciencemag.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »