Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové detekovali velké množství kyslíku v atmosféře prastaré hvězdy

Astronomové detekovali velké množství kyslíku v atmosféře prastaré hvězdy

Umělecké ztvárnění explozí prvních hmotných hvězd, které vznikly v Mléčné dráze
Autor: Gabriel Pérez, SMM (IAC)

Mezinárodní tým astronomů z University of California San Diego, Instituto de Astrofísica de Canarias (IAC) a University of Cambridge detekoval velké množství kyslíku v atmosféře jedné z nejstarších hvězd, které již dávno vyčerpaly své palivo, známých jako „primitivní hvězdy“, a kterou astronomové pojmenovali J0815+4729.

Tento nový objev, který byl uskutečněn na observatoři W. M. Keck Observatory na Mauna Kea, Havaj, při analýze chemického složení obálky prastaré hvězdy, poskytnul důležité vodítko k otázce, jak kyslík a další důležité chemické prvky byly vytvořeny v první generaci hvězd ve vesmíru.

Závěry jsou velmi vzrušující. Informují nás o určité nejranější etapě vesmíru využitím hvězd v našem kosmickém okolí,“ říká John O'Meara, hlavní vědecký pracovník Keck Observatory. „Dívám se dopředu a předpokládám více měření jako je toto, abychom mohli lépe porozumět nejranějšímu rozsévání kyslíku a dalších chemických prvků po celém mladém vesmíru.“

Kyslík je třetím nejrozšířenějším chemickým prvkem ve vesmíru po vodíku a héliu a je nezbytný pro všechny formy života na Zemi, jako chemický základ dýchání a stavební blok uhlovodíků. Je rovněž hlavní elementární složkou zemské kůry. Avšak kyslík neexistoval v rané fázi vesmíru; vytvořil se v důsledku nukleárních reakcí, ke kterým docházelo hluboko v nitrech nejhmotnějších hvězd, jejichž hmotnosti zhruba 10× převyšovaly hmotnost Slunce.

Sledování rané produkce kyslíku a dalších chemických prvků vyžaduje studium nejstarších hvězd, které stále ještě existují. J0815+4729 je jednou z takových hvězd; nachází se ve vzdálenosti 5000 světelných roků od Země a její poloha se promítá do souhvězdí Rysa.

Hvězdy podobné J0815+4729 se především vyskytují ve hvězdném halo,“ vysvětluje astrofyzik Adam Burgasser z UC San Diego a spoluautor této studie. „Označení je kvůli jejich zhruba sférickému rozložení v okolí Mléčné dráhy, což je v protikladu k mnohem známějšímu plochému disku mladších hvězd zahrnujících i naše Slunce.“

Vědecký tým pozoroval hvězdu J0815+4729 prostřednictvím spektrometru HIRES (High-Resolution Echelle Spectrometer) na dalekohledu Keck I o průměru 10 m na observatoři Keck Observatory. Data, která vyžadovala více než pět hodin sledování hvězdy v průběhu jedné noci, byla využita k určení množství 16 chemických prvků včetně kyslíku v atmosféře hvězdy.

Původní složení hvězd napovídá, že vznikly v průběhu prvních stovek miliónů roků po Velkém třesku, pravděpodobně z materiálu vyvrženého prvními supernovami v Mléčné dráze,“ říká Jonay González Hernández na Ramón y Cajal, postgraduální vědecký pracovník a hlavní autor studie.

Data o hvězdě pořízená spektrometrem HIRES na Keck Observatory odhalila velmi neobvyklé chemické složení. Zatímco obsahovala relativně velké množství uhlíku, dusíku a kyslíku – přibližně 10, 8 a 3 % celkového množství známého na Slunci – další prvky jako vápník a železo se vyskytovaly v množství jedné milióntiny z obsahu známého na Slunci.

Je známo pouze několik takovýchto hvězd v halo naší Galaxie, avšak žádná neobsahuje tak velké množství uhlíku, dusíku a kyslíku v porovnání s obsahem železa,“ říká David Aguado, postgraduální vědecký pracovník na University of Cambridge a spoluautor studie.

Výzkum hvězd tohoto typu zahrnuje vyhrazené projekty, které prověřují stovky tisíc hvězdných spekter za účelem odhalení několika ojedinělých zdrojů, jako je J0815+4729; poté následují pozorování k určení jejich chemického složení. Tato hvězda byla jako první identifikována v datech získaných v rámci průzkumu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), následně byly určeny její charakteristiky vědeckým týmem IAC v roce 2017 pomocí dalekohledu Grand Canary Telescope (GTC), La Palma, Španělsko.

Před třiceti roky jsme zahájili na IAC studium přítomnosti kyslíku v nejstarších hvězdách naší Galaxie; tyto závěry měly již indikovat, že tyto chemické prvky byly vytvořeny v enormním množství již první generací supernov,“ poznamenává Rafael Rebolo, ředitel IAC a spoluautor studie.

Článek byl publikován 21. ledna 2020 v časopise Astrophysical Journal Letters.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Prastará hvězda J0815+4729


22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha z Vozky

Jedná se o výřez ze sférického panorama ze 48 fotek ve třech řadách. Canon 6D + Samyang 24mm F/1.4 Každá fotka 15s při ISO 10000

Další informace »