Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové dostali šanci určit rozměry hnědých trpaslíků

Astronomové dostali šanci určit rozměry hnědých trpaslíků

Binary_brown_dwarf.jpg
Hnědí trpaslíci - nedorostlé hvězdy, které se řadí svými hmotnostmi někde mezi málo hmotné hvězdy a velké planety v širokém spektru vesmírných těles - jsou pro astronomy důležitým klíčem pro pochopení procesu vniku a vývoje hvězd a planet. Bohužel, problém je v tom, že hnědí trpaslíci vyzařují jen velmi málo světla a je tudíž velmi obtížné je vůbec objevit a pokusit se přesně určit jejich parametry.

Nyní však tým astronomů (včetně astronomů z University of Wisconsin-Madison) ohlásil objev dvojice mladých hnědých trpaslíků, kteří obíhají navzájem kolem společného těžiště. Tento objev jim umožnil poprvé v historii výzkumu hnědých trpaslíků přesně určit jejich hmotnosti a změřit jejich průměry. V průběhu 12 let skupina astronomů shromažďovala data o této zajímavé dvojici těles. Během 300 nocí se uskutečnilo 1600 měření pomocí dalekohledů na observatořích Kitt Peak, Cerro Tololo a Gemini South.

Nové objevení hnědí trpaslíci jsou poměrně mladí, jejich stáří zřejmě nepřesahuje 1 milión roků. Nacházejí se ve vzdálenosti 1500 světelných let od Země. Najdeme je v souhvězdí Oriona, ve známé Velké mlhovině v Orionu (Great Nebula), v oblasti velmi bohaté na rodící se hvězdy.

Oba hnědí trpaslíci tvoří tzv. zákrytovou dvojhvězdu. Vzhledem ke "správné" orientaci roviny jejich oběžné dráhy vůči Zemi můžeme pozorovat změny jejich jasnosti v důsledku vzájemného zakrývání obou složek. Z tvaru a charakteru tzv. světelné křivky je pak možné vypočítat jejich hmotnosti a průměry.

Astronomům se tak vůbec poprvé podařilo vypočítat hmotnosti hnědých trpaslíků. Větší z nich má hmotnost 55krát větší než Jupiter, největší planeta ve Sluneční soustavě. Menší hnědý trpaslík svojí hmotností převyšuje 30krát hmotnost Jupitera. Navzdory jejich velkým rozměrům (70 % a 50 % průměru Slunce) však mají oba hnědí trpaslíci jen velice malou hmotnost, odpovídající 5,5 % (respektive 3,5 %) hmotnosti Slunce.

Teorie říkají, že hnědí trpaslíci začínají svoji existenci podobně jako obyčejné hvězdy a vznikají z oblaku mezihvězdného prachu a plynu. Avšak nukleární reakce se v jejich nitrech nemohou zažehnout, neboť zde panují příliš nízké teploty a tlaky v důsledku jejich malé hmotnosti. Hnědí trpaslíci slabě září jen proto, že se díky vlastní gravitaci postupně smršťují.

Aby došlo u hvězdy k zapálení termojaderných reakcí, její hmotnost musí být minimálně 80krát vyšší než hmotnost Jupitera. Pro porovnání hmotnost Slunce je 1000krát větší než hmotnost planety Jupiter. Z rozboru spektra obou objektů určili astronomové také jejich povrchové teploty. Hmotnější hnědý trpaslík má teplotu 2650 K, méně hmotný 2790 K. Opět pro porovnání povrchová teplota Slunce je 5800 K.

Jako hnědé trpaslíky označují astronomové objekty, jejichž hmotnosti leží v intervalu mezi 13 až 80 hmotnostmi Jupitera.

Zdroj: spaceflightnow a hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »