Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové objevili nejmenší doposud pozorovanou hvězdu

Astronomové objevili nejmenší doposud pozorovanou hvězdu

Porovnání velikosti nejmenší objevené hvězdy
Autor: Amanda Smith

Nejmenší doposud změřená hvězda byla objevena týmem astronomů pod vedením University of Cambridge. S průměrem jen o kousíček větším než planeta Saturn je gravitační přitažlivost na povrchu této pidihvězdy přibližně 300krát vyšší, než jakou pociťují lidé na povrchu Země. Hvězda je pravděpodobně nejmenší, jak vůbec hvězdy mohou být, aby měly dostatečnou hmotnost umožňující zapálení termojaderných reakcí, při kterých se vodík přeměňuje na hélium. Pokud by byla hvězda o něco menší, tlak v jejím jádru by nebyl dostačující k udržení těchto reakcí.

Tyto velmi malé a slabě zářící hvězdy jsou rovněž nejlepšími možnými kandidáty pro detekci exoplanet velikostí srovnatelných s naší Zemí, na jejichž povrchu se může vyskytovat voda v kapalném skupenství. Příkladem může být TRAPPIST-1, velmi studená trpasličí hvězda, kolem níž obíhá sedm planet velikosti Země, některé s příznivými podmínkami.

Nově objevená hvězda pojmenovaná EBLM J0555-57Ab se nachází ve vzdálenosti přibližně 600 světelných roků od Země. Je součástí binárního systému a byla identifikována na základě pozorovaného přechodu před jejím mnohem větším společníkem, tedy pomocí metody, která je především používána k objevování planet. Detaily o tomto pozorování budou uveřejněny v časopise Astronomy & Astrophysics.

Náš objev prozradil, jak malé mohou hvězdy být,“ říká Alexander Boetticher, hlavní autor studie z Cambridge's Cavendish Laboratory a Institute of Astronomy. „Pokud by tato hvězda vznikla pouze s nepatrně nižší hmotností, jaderné reakce v jejím jádru by nemohly být trvalé a hvězda by se později stala hnědým trpaslíkem.“

Hvězda EBLM J0555-57Ab byla objevena v rámci projektu WASP (Wide Angle Search for Planets), což je experiment zaměřený na objevování exoplanet probíhající na univerzitách Keele, Warwick, Leicester a St Andrews. EBLM J0555-57Ab byla detekována v okamžiku, kdy přecházela před jasnější a větší složkou dvojhvězdy (jedná se o tzv. tranzit). Nachází se tedy v zákrytovém hvězdném binárním systému. Mateřská hvězda zmenšuje svoji jasnost v okamžiku přechodu slabšího průvodce, což se periodicky opakuje, jak se hvězdy navzájem obíhají. Díky této mimořádné konfiguraci mohou astronomové přesně určit hmotnost a velikost obíhajících hvězd, v tomto případě i této velmi malé hvězdy. Hmotnost EBLM J0555-57Ab byla zjištěna pomocí Dopplerova efektu na základě pozorování prostřednictvím spektrografu CORALIE.

Tato hvězda je menší a pravděpodobně i chladnější než mnohé obří plynné exoplanety, které již byly identifikovány,“ říká Alexander Boetticher. „Velikosti takovýchto slabých, málo hmotných hvězd jsou často obtížněji měřitelné než u mnoha velkých exoplanet. Naštěstí můžeme vypátrat tyto malé hvězdy pomocí vybavení lovců exoplanet v případě, že obíhají kolem větších mateřských hvězd v binárních soustavách. Možná to zní neuvěřitelně, avšak objevování hvězd může být často obtížnější než objevování planet.“

Nově prozkoumaná hvězda má hmotnost srovnatelnou s aktuální odhadovanou hodnotou pro hvězdu TRAPPIST-1, avšak její průměr je téměř o 30 % menší. „Nejmenší hvězda ustanovila optimální podmínky pro objevování planet podobných Zemi a pro dálkový průzkum jejich atmosfér,“ dodává Amauri Triaud, vědecký pracovník na Cambridge's Institute of Astronomy. „Avšak dříve než můžeme studovat planety, rozhodně potřebujeme porozumět jejich hvězdám; to je zásadní.“

Ačkoliv ve vesmíru existuje hvězd nejvíce ze všech objektů, stálice s rozměry a hmotnostmi menšími než 20 % Slunce jsou jen málo prozkoumány, protože je velmi obtížné je vůbec detekovat v důsledku jejich malých rozměrů a nízké jasnosti. Projekt EBLM (eclipsing binaries low-mass) identifikoval hvězdu v této studii a zaměřil se na poznatky, které chybí v našich vědomostech. „Díky projektu EBLM chceme především dosáhnout daleko lepších poznatků o planetách obíhajících kolem většiny existujících běžných hvězd, jako je například soustava TRAPPIST-1,“ říká spoluautor článku Didier Queloz z Cambridge' Cavendish Laboratory.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ast.cam.ac.uk
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Nejmenší hvězda, EBLM J0555-57Ab


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »