Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové objevili nejmenší doposud pozorovanou hvězdu

Astronomové objevili nejmenší doposud pozorovanou hvězdu

Porovnání velikosti nejmenší objevené hvězdy
Autor: Amanda Smith

Nejmenší doposud změřená hvězda byla objevena týmem astronomů pod vedením University of Cambridge. S průměrem jen o kousíček větším než planeta Saturn je gravitační přitažlivost na povrchu této pidihvězdy přibližně 300krát vyšší, než jakou pociťují lidé na povrchu Země. Hvězda je pravděpodobně nejmenší, jak vůbec hvězdy mohou být, aby měly dostatečnou hmotnost umožňující zapálení termojaderných reakcí, při kterých se vodík přeměňuje na hélium. Pokud by byla hvězda o něco menší, tlak v jejím jádru by nebyl dostačující k udržení těchto reakcí.

Tyto velmi malé a slabě zářící hvězdy jsou rovněž nejlepšími možnými kandidáty pro detekci exoplanet velikostí srovnatelných s naší Zemí, na jejichž povrchu se může vyskytovat voda v kapalném skupenství. Příkladem může být TRAPPIST-1, velmi studená trpasličí hvězda, kolem níž obíhá sedm planet velikosti Země, některé s příznivými podmínkami.

Nově objevená hvězda pojmenovaná EBLM J0555-57Ab se nachází ve vzdálenosti přibližně 600 světelných roků od Země. Je součástí binárního systému a byla identifikována na základě pozorovaného přechodu před jejím mnohem větším společníkem, tedy pomocí metody, která je především používána k objevování planet. Detaily o tomto pozorování budou uveřejněny v časopise Astronomy & Astrophysics.

Náš objev prozradil, jak malé mohou hvězdy být,“ říká Alexander Boetticher, hlavní autor studie z Cambridge's Cavendish Laboratory a Institute of Astronomy. „Pokud by tato hvězda vznikla pouze s nepatrně nižší hmotností, jaderné reakce v jejím jádru by nemohly být trvalé a hvězda by se později stala hnědým trpaslíkem.“

Hvězda EBLM J0555-57Ab byla objevena v rámci projektu WASP (Wide Angle Search for Planets), což je experiment zaměřený na objevování exoplanet probíhající na univerzitách Keele, Warwick, Leicester a St Andrews. EBLM J0555-57Ab byla detekována v okamžiku, kdy přecházela před jasnější a větší složkou dvojhvězdy (jedná se o tzv. tranzit). Nachází se tedy v zákrytovém hvězdném binárním systému. Mateřská hvězda zmenšuje svoji jasnost v okamžiku přechodu slabšího průvodce, což se periodicky opakuje, jak se hvězdy navzájem obíhají. Díky této mimořádné konfiguraci mohou astronomové přesně určit hmotnost a velikost obíhajících hvězd, v tomto případě i této velmi malé hvězdy. Hmotnost EBLM J0555-57Ab byla zjištěna pomocí Dopplerova efektu na základě pozorování prostřednictvím spektrografu CORALIE.

Tato hvězda je menší a pravděpodobně i chladnější než mnohé obří plynné exoplanety, které již byly identifikovány,“ říká Alexander Boetticher. „Velikosti takovýchto slabých, málo hmotných hvězd jsou často obtížněji měřitelné než u mnoha velkých exoplanet. Naštěstí můžeme vypátrat tyto malé hvězdy pomocí vybavení lovců exoplanet v případě, že obíhají kolem větších mateřských hvězd v binárních soustavách. Možná to zní neuvěřitelně, avšak objevování hvězd může být často obtížnější než objevování planet.“

Nově prozkoumaná hvězda má hmotnost srovnatelnou s aktuální odhadovanou hodnotou pro hvězdu TRAPPIST-1, avšak její průměr je téměř o 30 % menší. „Nejmenší hvězda ustanovila optimální podmínky pro objevování planet podobných Zemi a pro dálkový průzkum jejich atmosfér,“ dodává Amauri Triaud, vědecký pracovník na Cambridge's Institute of Astronomy. „Avšak dříve než můžeme studovat planety, rozhodně potřebujeme porozumět jejich hvězdám; to je zásadní.“

Ačkoliv ve vesmíru existuje hvězd nejvíce ze všech objektů, stálice s rozměry a hmotnostmi menšími než 20 % Slunce jsou jen málo prozkoumány, protože je velmi obtížné je vůbec detekovat v důsledku jejich malých rozměrů a nízké jasnosti. Projekt EBLM (eclipsing binaries low-mass) identifikoval hvězdu v této studii a zaměřil se na poznatky, které chybí v našich vědomostech. „Díky projektu EBLM chceme především dosáhnout daleko lepších poznatků o planetách obíhajících kolem většiny existujících běžných hvězd, jako je například soustava TRAPPIST-1,“ říká spoluautor článku Didier Queloz z Cambridge' Cavendish Laboratory.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ast.cam.ac.uk
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Nejmenší hvězda, EBLM J0555-57Ab


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »