Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové objevili původ extrémních heliových hvězd

Astronomové objevili původ extrémních heliových hvězd

vzájemné obíhání bílých trpaslíku
vzájemné obíhání bílých trpaslíku
Astronomové určili původ velmi neobvyklého a vzácného typu hvězd. Nová data ukazují, že tzv. extrémní heliové hvězdy, vznikly sloučením dvou bílých trpaslíků.

Astronomové použili HST (Hubble Space Telescope), stejně jako přístroje v Indii a Texasu a získali detailní spektrografická pozorování a přesně určili množství více než dvou desítek prvků, které existují v několika extrémních heliových hvězdách.

"Trvalo to více než 60 let od prvního objevu na McDonaldu, než jsme zjistili, jak vznikly," řekl vedoucí týmu N. Kameswara Rao z Indického institutu astrofyziky v Bangalore. "Nyní jsme získali potřebné snímky."

První extrémní heliovou hvězdu, HD 124448, objevil na McDonaldově observatoři v Austinu v roce 1942 Daniel M. Popper z chicagské univerzity. Od té doby bylo objeveno jen okolo dvou desítek takových hvězd.

Jsou to veleobři s menší hmotností než Slunce, ale mnohokrát větší a žhavější. Jsou pozoruhodní zejména proto, že neobsahují skoro žádný vodík, nejhojnější chemický prvek ve vesmíru a nejčetnější základní součást všech hvězd. Místo toho zde převládá helium, s významným množstvím uhlíku, dusíku a kyslíku a dalšími stopovými prvky.

Původ extrémních heliových hvězd nelze vystopovat zpět do protohvězdy z mračna plynného helia, protože žádné takové mraky nikdy v Mléčné dráze neexistovaly. Navíc, termonukleární reakce v hvězdách jako je Slunce přemění vodík v helium, ale helium "uvězní" v jejich horkých jádrech, kde nemůže být objeveno spektrálně.

Hvězda by nejdříve musela ztratit obrovské množství plynného vodíku, aby helium mohlo proniknout k povrchu a bylo viditelné dalekohledy. Žádný dosud známý mechanismus uvnitř hvězdy nedokáže přenést helium z nitra na povrch.

Před dvaceti lety astronomové Ronald Webbink a Icko Iben z Illinoiské university vyslovili hypotézu, že extrémní heliové hvězdy vznikly sloučením dvou bílých trpaslíků.

Bílí trpaslíci jsou závěrečným stadiem vývoje hvězd podobných Slunci. Obsahují velmi málo vodíku. Někteří jsou bohatí na helium a jiní na uhlík a kyslík. Dvojice bílých trpaslíků může vzniknout i při normálním vývoji standardních hvězd.

Pro Astrophysical Journal Webbink a Iben řekli, že v některých případech by se jedna z dvojhvězd mohla vyvíjet jako heliový bílý trpaslík a další jako uhlíko-kyslíkový bílý trpaslík. Během miliardy let vzájemného obíhání obě hvězdy ztrácí energii a stále se přibližují. Nakonec je heliový bílý trpaslík pohlcen hmotnějším uhlíko-kyslíkovým bílým trpaslíkem a výsledkem je jediná, zvětšující se hvězda, která se nakonec stane heliovým veleobrem.

Pro ověření této hypotézy výzkumný tým obdržel pozorování z Hubbla, z 2,7m dalekohledu Harlan J. Smith na McDonaldově observatoři texaské university v Austinu 2,3m přístroje na observatoři Vainu Bappu v indickém Kavalur.

Výsledky z Hubbla dobře souhlasí s prognózami o vzniku hvězd sloučením dvou bílých trpaslíků, kdy je heliové jádro bílého trpaslíka roztrháno a vytvoří mohutný disk kolem uhlíko-kyslíkového bílého trpaslíka. V procesu, který trvá jen několik málo minut, je disk gravitačně vtažen do uhlíko-kyslíkového bílého trpaslíka.

Co se stane pak, závisí na hmotnosti nově vzniklé hvězdy. Jestliže překročí určitou hmotnost, tzv. Chandrasekharovu mez, pak vybuchne jako supernova typu Ia. Jestliže hmotnost leží pod tímto limitem, nově sloučená hvězda se bude rozpínat až do stadia veleobra a nakonec se stane extrémní heliovou hvězdou.

Zdroj: www.spacedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Protuberance

Protuberance

Další informace »