Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové pozorovali super-erupci na blízkém červeném trpaslíkovi

Astronomové pozorovali super-erupci na blízkém červeném trpaslíkovi

Umělecké ztvárnění vybuchujícího červeného trpaslíka AD Leonis, známého též jako Gliese 388
Autor: National Astronomical Observatory of Japan

Skupina astronomů z Japonska detekovala 12 hvězdných erupcí včetně tzv. super-erupce na hvězdě AD Leonis, což je trpasličí hvězda spektrální třídy M, která se nachází ve vzdálenosti pouhých 16 světelných roků a jejíž poloha se promítá do souhvězdí Lva.

Hvězdné erupce jsou nenadálé exploze, které vystřelují z povrchu hvězd včetně našeho Slunce,“ říká Kosuke Namekata, hlavní autor a vědecký pracovník na Department of Astronomy at Kyoto University. „Ve vzácných příležitostech se objevují extrémně velké super-erupce. Jsou důsledkem masivních magnetických bouří, které když jsou vyslány z našeho Slunce, mohou významně ovlivňovat pozemskou technologickou infrastrukturu.“

Kosuke Namekata se svými spolupracovníky pozoroval vybuchující hvězdu AD Leonis pomocí dalekohledu Seimei Telescope s objektivem o průměru 3,8 metru na Kyoto University, pomocí detektoru NASA s názvem NICER (Neutron Star Interior Composition Explorer) a pomocí astronomického dalekohledu Spectroscopic Chuo-university Astronomical Telescope (SCAT), ve spolupráci s programem OISTER (Optical and Infrared Synergetic Telescopes for Education and Research).

Astronomové detekovali celkem 12 erupcí včetně deseti erupcí ve vodíkové čáře světla (Hα), čtyř v oboru rentgenového záření a čtyř v optickém oboru.

Jedna z těchto eruptivních událostí byla super-erupcí s celkovou energií 2×1033 erg – což je zhruba více než 20× vyšší výkon v porovnání s tím, co vyzařuje naše Slunce.

Z naší analýzy super-erupce vyplynula některá velmi zajímavá data,“ říká Kosuke Namekata. „Světlo z excitovaných vodíkových atomů super-erupce se projevilo množstvím vysoko-energetických elektronů zhruba o jeden řád magnitud vyšší, než jsou typické erupce u Slunce.“

Více informací o těchto základních hvězdných úkazech nám pomůže předpovídat super-erupce a pravděpodobně zmírnit škody způsobené magnetickými bouřemi u nás na Zemi,“ říká Kazunari Shibata, jeden z autorů a vědecký pracovník na Department of Astronomy and the Astronomical Observatory at Kyoto University. „Můžeme dokonce být schopni pochopit, jak tyto emise mohou ovlivňovat existenci – nebo vývoj – života i na jiných planetách.“

Objevy byly publikovány v Publications of the Astronomical Society of Japan.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Super-erupce, Hvězda AD Leonis


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »