Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové pozorovali super-erupci na blízkém červeném trpaslíkovi

Astronomové pozorovali super-erupci na blízkém červeném trpaslíkovi

Umělecké ztvárnění vybuchujícího červeného trpaslíka AD Leonis, známého též jako Gliese 388
Autor: National Astronomical Observatory of Japan

Skupina astronomů z Japonska detekovala 12 hvězdných erupcí včetně tzv. super-erupce na hvězdě AD Leonis, což je trpasličí hvězda spektrální třídy M, která se nachází ve vzdálenosti pouhých 16 světelných roků a jejíž poloha se promítá do souhvězdí Lva.

Hvězdné erupce jsou nenadálé exploze, které vystřelují z povrchu hvězd včetně našeho Slunce,“ říká Kosuke Namekata, hlavní autor a vědecký pracovník na Department of Astronomy at Kyoto University. „Ve vzácných příležitostech se objevují extrémně velké super-erupce. Jsou důsledkem masivních magnetických bouří, které když jsou vyslány z našeho Slunce, mohou významně ovlivňovat pozemskou technologickou infrastrukturu.“

Kosuke Namekata se svými spolupracovníky pozoroval vybuchující hvězdu AD Leonis pomocí dalekohledu Seimei Telescope s objektivem o průměru 3,8 metru na Kyoto University, pomocí detektoru NASA s názvem NICER (Neutron Star Interior Composition Explorer) a pomocí astronomického dalekohledu Spectroscopic Chuo-university Astronomical Telescope (SCAT), ve spolupráci s programem OISTER (Optical and Infrared Synergetic Telescopes for Education and Research).

Astronomové detekovali celkem 12 erupcí včetně deseti erupcí ve vodíkové čáře světla (Hα), čtyř v oboru rentgenového záření a čtyř v optickém oboru.

Jedna z těchto eruptivních událostí byla super-erupcí s celkovou energií 2×1033 erg – což je zhruba více než 20× vyšší výkon v porovnání s tím, co vyzařuje naše Slunce.

Z naší analýzy super-erupce vyplynula některá velmi zajímavá data,“ říká Kosuke Namekata. „Světlo z excitovaných vodíkových atomů super-erupce se projevilo množstvím vysoko-energetických elektronů zhruba o jeden řád magnitud vyšší, než jsou typické erupce u Slunce.“

Více informací o těchto základních hvězdných úkazech nám pomůže předpovídat super-erupce a pravděpodobně zmírnit škody způsobené magnetickými bouřemi u nás na Zemi,“ říká Kazunari Shibata, jeden z autorů a vědecký pracovník na Department of Astronomy and the Astronomical Observatory at Kyoto University. „Můžeme dokonce být schopni pochopit, jak tyto emise mohou ovlivňovat existenci – nebo vývoj – života i na jiných planetách.“

Objevy byly publikovány v Publications of the Astronomical Society of Japan.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Super-erupce, Hvězda AD Leonis


48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »