Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Betelgeuse se stále vzpamatovává z velkého výronu hmoty

Betelgeuse se stále vzpamatovává z velkého výronu hmoty

Gigantický výron hmoty na povrchu hvězdy Betelgeuse
Autor: NASA/ESA/Elizabeth Wheatley, STScI

Betelgeuse, superobří červená hvězda nacházející se ve vzdálenosti 650 světelných roků, jejíž poloha se promítá do souhvězdí Orion, prodělala historické zeslabení jasnosti mezi prosincem 2019 a březnem 2020. Četná pozorování napříč elektromagnetickým spektrem byla získána buď před, v průběhu a nebo následně po této události. Tato pozorování odhalila, že podstatná část povrchového výronu hmoty vyskytující se na Betelgeuse, se pohybovala pryč skrz rozsáhlou atmosféru hvězdy.

Betelgeuse, druhou nejjasnější hvězdou souhvězdí Orion. Je známá rovněž jako Alfa Orionis nebo HD 39801. Její průměr 1 400krát převyšuje velikost našeho Slunce. Patří rovněž mezi nejsvítivější známé hvězdy vyzařující energii 100 000krát vyšší než Slunce.

Přesto, že její stáří se odhaduje na pouhých 8 miliónů roků, blíží se již ke konci svého života a brzy bude odsouzena k explozi v podobě supernovy. Když se tak stane, supernova bude velmi snadno pozorovatelná ze Země, dokonce i za denního světla.

Betelgeuse opakovaně mění svoji jasnost, což jako první zaznamenal kolem roku 1830 britský astronom John Herschel. K neočekávanému poklesu jasnosti došlo v prosinci 2019 a v prvním čtvrtletí roku 2020, historického minima jasnosti bylo dosaženo ve dnech 7. až 13. února 2020.

Betelgeuse pokračuje ve velmi neobvyklé události i právě teď, kdy nitro tak trochu kmitá,“ říká Andrea Dupree, astronomka na Harvard & Smithsonian’s Center for Astrophysics. „Nová pozorování poskytují vodítko, jak červené hvězdy ztrácejí hmotu v průběhu svého života, když jejich nukleární fúze spotřebovává své palivo předtím, než explodují jako supernova. Množství vyvržené hmoty významně ovlivňuje jejich osud.“

Poslední chování Betelgeuse není důkazem, že hvězda je na pokraji výbuchu. Taková ztráty hmoty je u podobných hvězd poměrně běžná, byť za éru pozorování Betelgeuse rekordní.

Ve své studii Andrea Dupree a její spolupracovníci analyzovali nová spektroskopická a obrazová data z NASA/ESA Hubble Space Telescope, STELLA robotic observatory, Fred L. Whipple Observatory’s Tillinghast Reflector Echelle Spectrograph (TRES), NASA’s STEREO-A spacecraft, a American Association of Variable Star Observers (AAVSO).

Ilustrační diagram zachycuje změny jasnosti hvězdy Betelgeuse (červená křivka), následující po gigantickém výronu hmoty na velké části viditelného povrchu; unikající materiál se postupně ochlazoval a vytvořil oblak prachu, který dočasně zastínil hvězdu při pohledu ze Země. Toto nebývalé hvězdné vzplanutí přerušilo monstrózní periodu oscilace v délce 400 dnů (modrá čárkovaná sinusoida), kterou astronomové naměřili za období více než 200 roků. Autor: NASA/ESA/Elizabeth Wheatley, STScI
Ilustrační diagram zachycuje změny jasnosti hvězdy Betelgeuse (červená křivka), následující po gigantickém výronu hmoty na velké části viditelného povrchu; unikající materiál se postupně ochlazoval a vytvořil oblak prachu, který dočasně zastínil hvězdu při pohledu ze Země. Toto nebývalé hvězdné vzplanutí přerušilo monstrózní periodu oscilace v délce 400 dnů (modrá čárkovaná sinusoida), kterou astronomové naměřili za období více než 200 roků.
Autor: NASA/ESA/Elizabeth Wheatley, STScI
Nikdy předtím jsme nepozorovali tak mohutný výron hmoty,“ informuje Andrea Dupree. „Je skvělé, že to můžeme pozorovat přímo a pomocí Hubbleova teleskopu rozlišit detaily na povrchu hvězdy. Pozorujeme zde hvězdný vývoj v reálném čase.“

Povrchový výron hmoty u hvězdy Betelgeuse byl pravděpodobně způsoben konvektivním vzestupem plynů v oblasti o průměru větším než milión kilometrů, probublávajícím z oblasti hluboko uvnitř hvězdy.

To způsobilo pulzace a doslova vystřelení chomáče fotosféry. O hmotnosti zhruba několikrát větší než hmotnost Měsíce, rozbitá oblast fotosféry uniká do kosmického prostoru, chladne a přitom vytváří oblak prachu, který při pozorování ze Země výrazně blokuje světlo přicházející z hvězdy. Proto došlo k poklesu jasnosti. Hvězda se nyní zotavuje z tohoto stavu.

Pulzace hvězdy v periodě 400 dnů není nyní pozorovatelná, snad přinejmenším dočasně.

Konvektivní buňky v nitru hvězdy pohánějí periodickou pulzaci,“ dodává Andrea Dupree. „Spektrograf TRES a spektra pořízená HST naznačují, že vnější vrstvy se mohou dostat zpět do normálu, avšak povrch je stále v pohybu jako vrstva želatiny na moučníku, jak se fotosféra postupně adaptuje na původní stav.“

Vědecká práce byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci.news
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Pokles jasnosti, Betelgeuse


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »