Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Cassiopeia A - barevný pozůstatek náhlé smrti hvězdy

Cassiopeia A - barevný pozůstatek náhlé smrti hvězdy

Cas-A.jpg
Nová fotografie, pořízená pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, poskytuje detailní pohled na roztrhaný a roztřepený pozůstatek po výbuchu supernovy, známý jako Cassiopeia A (Cas A). Jedná se o nejmladší známý pozůstatek po explozi supernovy v naší Galaxii.

Publikovaný snímek vznikl jako kompozice 18 samostatných fotografií, pořízených pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST, který ukazuje pozůstatek supernovy Cas A jako rozbitý prstenec z jasných vláknitých a chomáčovitých výtrysků plynného materiálu, představující komplexní a složitou strukturu roztříštěných plynných fragmentů. Tyto obrovské víry explodujícího materiálu byly zahřáté teplem, vzniklým při průchodu rázové vlny.

Různorodé zbarvení rozpínajících se plynů naznačuje jejich rozdílné chemické složení. Jasné zelené výtrysky jsou bohaté na kyslík, červené a fialové oblasti obsahují síru, zatímco modrá oblaka jsou složena především z vodíku a dusíku.

Cas A je pozůstatek po výbuchu supernovy, což je explozivní způsob zániku masivní hvězdy, která se předtím smrštila v důsledku své vlastní hmotnosti a gravitace. Smršťující se hvězda následně vybuchne a odhodí své vnější vrstvy do okolního prostoru při explozi, která může krátkodobě přezářit celou mateřskou galaxii.

Pozůstatek po výbuchu supernovy, označovaný jako Cas A, je relativně mladý. Jeho stáří se odhaduje přibližně na 340 let. Hubblův kosmický dalekohled jej pozoroval několikrát za účelem zjištění změn rychlosti rozpínání filamentů. V průběhu poslední pozorovací kampaně, kdy byly pořízeny dva soubory fotografií, je dělilo od sebe 9 měsíců (březen až prosinec 2004). Dokonce i v takto krátkém časovém odstupu můžeme na fotografiích pořízených pomocí HST, které jsou mimořádně ostré, pozorovat probíhající rozpínání vzniklé mlhoviny.

casA_Chandra.jpg

Porovnání obou souborů snímků ukazuje, že jasný proud materiálu, viditelný v oblasti levého horního okraje pozůstatku, se pohybuje velmi vysokou rychlostí: 50 miliónů km/h!!! To je dostatečná rychlost pro překonání vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem za 30 sekund! Velmi zřetelně je vidět tento výtrysk na snímku v nepravých barvách, který byl pořízen na základě dat z rentgenové družice Chandra X-Ray Observatory.

Cas A se nachází ve vzdálenosti 10 000 světelných let od Země v souhvězdí Cassiopeia. Výbuchy supernov jsou ve vesmíru hlavními zdroji prvků mnohem složitějších než kyslík, které jsou vytvořeny v extrémních podmínkách, doprovázejících tuto událost. Komplexní výzkum blízkého a relativně mladého pozůstatku po výbuchu supernovy je mimořádnou příležitostí pro pochopení vývoje vesmíru.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »